Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Parsifal probudil v Češích hrůzu ze sekt, věrné vedl do Tisícileté říše

Seriál   17:53aktualizováno  17:53
Sametová revoluce znamenala kromě pádu komunistického režimu i náboženské uvolnění. Mezi nově vzniklá hnutí v 90. letech patřilo i malé společenství imanuelitů, které získalo pověst nebezpečné sekty. Příběh komunity a jejího duchovního vůdce Parsifala Imanuela přináší další díl seriálu Sekty, kulty, mesiáši.

Jan Dvorský a jeho děti na rodinné fotografii z roku 2003. | foto: MAFRA

Společenství imanuelitů se do povědomí české veřejnosti dostalo v létě 1994, kdy skupina lidí protestovala před Pražským hradem proti nedobrovolnému převozu členky komunity do psychiatrické léčebny. Protest neunikl médiím, která se na uzavřenou komunitu ihned zaměřila. Titulky novin plnilo zlověstné slovo „sekta“ a kolem uzavřené komunity se začala šířit nelichotivá pověst.

„Ta hysterie byla obrovská,“ říká dnes religionista Zdeněk Vojtíšek. K honu na skupinku kolem Jana Dvorského přispěl fakt, že česká veřejnost byla po revoluci znepokojená množstvím nových náboženských hnutí i čerstvá vzpomínka na zásah FBI proti sektě davidiánů, při němž zemřela téměř stovka lidí (o davidiánech jsme psali zde). Bulvár také přitahovala skutečnost, že partnerkou vůdce komunity je Lucie Dvorská, dcera herečky Mileny Dvorské.

Historie komunity se začala odvíjet v roce 1991, kdy Jan Dvorský uchopil do ruky sugestivní knihu Ve světle Pravdy. Poselství Grálu. Po jejím přečtení si tento bohém a neúspěšný student scenáristiky uvědomil, že je vtělením mesiáše - Synem Člověka neboli Parsifalem Imanuelem.

Křesťanské motivy jinak

Abd-ru-schin se se svou knihou Ve světle Pravdy. Poselství Grálu řadí do ezoterické tradice v rámci křesťanství. „Ezoterismus pracuje s křesťanskými motivy, ale zachází s nimi jinak než křesťanská tradice. Netvoří církve ani instituce. Z ezoterické tradice vychází z magie, astrologie, věštba, svobodní zednáři a další. Dnes je dominantní Hnutí nového věku. V české společnosti velice silné, ale téměř neviditelné,“ říká religionista Zdeněk Vojtíšek.

Syn Člověk je častý výraz z Nového zákona a podle evangelií se tak označoval Ježíš Nazaretský. Podle Vojtíška se pojem vyskytuje také v židovské apokalyptické literatuře.

Pojem Tisícileté říše vychází z křesťanské tradice a dostal se i do ezoterických duchovních proudů. Není náhodou, že Abd-ru-schin hlásal o Tisícileté říši ve stejné době jako Adolf Hitler. Podle Vojtíška měl nacismus výrazné náboženské základy a pracoval s esoterickou tradicí.

Dílo, které Dvorského uhranulo, napsal v 20. letech minulého století Oskar Ernst Bernhardt vystupující pod duchovním jménem Abd-ru-schin. Ve své knize předpověděl konec světa a vznik nové Tisícileté říše pod vedením Syna Člověka (více viz box). Předpověď se však nevyplnila a do konce druhé světové války se společenství Abd-ru-schinových následovníků rozpadlo. Po roce 1945 na jeho myšlenky navázalo Hnutí Grálu, které sice existuje dodnes, od učení o blízkém konci světa a vzniku říše blaženosti však upustilo.

Někteří si však myšlenky z Abd-ru-schinovy knihy interpretují svérázně. Jedním z nich byl i Dvorský, kterému učarovaly pasáže o blížící se katastrofě a následné Tisícileté říši v níž budou žít pouze vyvolení. Mladík, který podle svých slov do té doby spíše holdoval alkoholu, zábavě či krátkým známostem, došel k závěru, že právě on je pokračovatelem Abd-ru-schina a oním očekávaným Synem Člověka.

Svoji výjimečnost podpořil objevem „převrácenectví“. Podle této myšlenky je každý muž a každá žena převrácencem, což znamená, že mužská duše je vtělena do ženského těla a obráceně. A z tohoto nesouladu pramení veškeré zlo na světě. Za jediné nepřevrácené lidi označil Dvorský sebe a svou družku Lucii Dvorskou (shoda příjmení byla zcela náhodná), která se ukázala být rovněž inkarnací duchovní bytosti - Labutí panny.

„Nejdůležitější kniha tisíciletí“

Se svými objevy se Dvorský alias mesiáš Parsifal Imanuel podělil v knize Syn Člověka. Mesiášovo živé Slovo k všenápravě lidstva, která spatřila světlo světa v roce 1993. Dvorský v ní líčí svoji cestu k procitnutí, komentuje a autoritativně vysvětluje tehdejší události, kritizuje celebrity a známé osobnosti. Rovněž slibuje, že dokáže „odpovědět na jakoukoli otázku“ a varuje před přicházejícím koncem světa.

Fotogalerie

„Kdo mne přehlédne, sebe přehlédl, kdo mne zničí, sebe zničil. Pamatujte si to dobře a bez výjimky všichni! Začíná doba konečného třídění. A jen zdravé zrno vzklíčí!“ burcoval tehdy samozvaný mesiáš. Nic však není ztraceno. „Převrácenecká duše, když pochopí své převrácenectví a vnitřně je pozná a přijme, dostává se tím na cestu záchrany, jež nastane okamžitě a ulehčí mnohé i po smrti“.

Zanedlouho se na adresu uvedenou v knize začali hlásit zájemci, kteří chtěli „jít za pravdou“ spolu s Parsifalem. Ti, u nichž byla rozpoznána správná barva aury (za ideální se považovala fialová, za nevhodnou žlutá), mohli žít mesiášovi nablízku a připravovat se na život v Tisícileté říši.

„Musíte opustit vše staré, nehmotné i hmotné, ale nic nesmíte přenechat špatnému světu zadarmo – tím byste jen posílili temno,“ upozorňoval v knize Parsifal. Pro pomocníky Syna Člověka to znamenalo, že zpřetrhali kontakty s příbuznými a přáteli, pálili a prodávali své věci, přijímali nová jména. Veškeré finance odevzdávali ve prospěch společenství.

„Menší skupiny nebo celé rodiny ‚jdoucí za Pravdou‘ bydlely v obcích na Hořovicku. Velikostí komunita nepřesáhla 20 lidí současně, počet plně oddaných následovníků, kteří ovšem byli postupně vylučováni, celkem pravděpodobně nebyl vyšší než 40, dalších několik desítek zájemců bylo se společenstvím ve volnějším kontaktu,“ píše o imanuelitech religionista Vojtíšek.

Sekty, kulty, mesiáši

Komunita se před okolním zkaženým světem převrácenců uzavřela. „Naše děti přestaly chodit do školy, my do zaměstnání, lékaři se pro nás stali nejhanebnějšími zlotřilci, odstranili jsme televizi, zásadně omezili poslech rádia, spálili všechny škodlivé knihy, prodali zbývající, začali prodávat své osobní věci (přece tady nenecháme těm odporným převrácencům sebemenší díleček svého majetku), zbavovali se zařízení domku,“ popisuje tehdejší přípravy vyvolených k cestě za spásou ve své knize Petr Konečný, jehož rodina byla s Dvorskými v úzkém kontaktu.

Jak vypadal život imanuelitů, se dodnes přesně neví. Členové zřejmě drželi různé půsty a žili v převráceném biorytmu - přes den spali a v noci bděli. Většinu času trávili distribucí Parsifalovy knihy. A Syn Člověka s Labutí pannou, kteří měli v komunitě rozhodující slovo, jim radili, jak zlepšit svou osobnost, aby si místo v říši blaženosti zasloužili.

Zatímco lékaře Dvorský zatracoval, léčitele a jasnovidce velebil. Jeden z jasnovidců nakonec určil datum apokalypsy a místo počátku Tisícileté říše, jež měla vzniknout v roce 1994 v Itálii. Důležitou roli hráli jasnovidci také v rozpoznávání barvy aury pomocníků. Kvůli nesprávné barvě aury také byli lidé z komunity vylučováni.

To byl i případ výše zmíněného Petra Konečného, který se podle svých vzpomínek po vykázání z komunity vydal zdrcený zemřít do lesů. Sílu žít našel až poté, co Parsifal vyhodil i zbytek jeho rodiny. „Odpadlíci“ jako on si stěžovali na to, že přišli o veškerý majetek, který společenství darovali. „Je to bohužel obvyklé, že mnozí lidé hledají viníka za své osobní nedostatky a selhání někde mimo sebe,“ odmítal Jan Dvorský jakoukoli vinu v rozhovoru pro MF DNES v roce 2007.

Zdeněk Vojtíšek v jedné ze svých publikací uvádí, že vyloučení z komunity provázelo přísné odsouzení, vzbuzení pocitu viny ze zklamání a zrady mesiáše. Údajně při některých vyloučeních padly i rady k „odložení těla“. Sebevražda byla zapovězena, byly však zaznamenány pokusy o vyhladovění v lesích.

„Já jsem u nich za černou ovci, za zrádce. Odešla jsem od nich a konec komunikace. Nechápu prý dění, nejsem pravá žena a podobně,“ popisuje svůj odchod bývalá pomocnice Syna Člověka.

Mesiáš se zalekl stíhání

Do hledáčku úřadů se mesiášský pár dostal kvůli odmítání školní docházky. Jelikož Dvorští neposílali svou dceru do školy, policie je obvinila z ohrožování mravní výchovy mládeže. Světské spravedlnosti se zalekli a v roce 1995 odjeli z České republiky do zahraničí. Téměř dvacet let pak pobývali v různých evropských zemích. Parsifal během této doby dvakrát neúspěšně žádal o prezidentskou milost.

Novináři rodinu objevili až v roce 2008 v belgickém Ostende. Trestní stíhání Jana a Lucie Dvorských bylo poté zastaveno. V České republice bylo tou dobou domácí vyučování už legalizováno, a tak nic nebránilo tomu, aby se početná rodina v roce 2013 vrátila zpět do Česka.

Rodina Dvorských v Ostende na snímku z roku 2009: zleva Josefie, Medea, Ignác, Lucie Dvorská, Jordán Xaver, Silvestr, Julie, kamarádka Nina, Parsifal Imanuel, Manuela a Glorie.

Rodina Dvorských v Ostende na snímku z roku 2009: zleva Josefie, Medea, Ignác, Lucie Dvorská, Jordán Xaver, Silvestr, Julie, kamarádka Nina, Parsifal Imanuel, Manuela a Glorie.

O životě Parsifala a jeho následovníků v „exilu“ není téměř nic známo. Serveru iDNES.cz se však podařilo kontaktovat ženu, která byla s Dvorskými v kontaktu až do roku 2010. Podle ní v té době již stoupenci Parsifala Imanuela sice nepočítali s koncem světa, mesiášovu rodinu v zahraničí však materiálně podporovali.

„Dvorští, tím, že se prohlásili za mesiáše, nasbírali kolem sebe skupinu lidí, která tomu uvěřila. Někteří z těch lidí pro ně zajišťovali peníze, někteří jim pomáhali s bydlením, někteří jim pomáhali s úklidem a hlídáním dětí,“ vypráví bývalá členka společenství, která si nepřeje být jmenována. Tvrdí také, že mnoho lidí se kvůli nim zadlužilo.

Na dotazy ohledně finančních prostředků Dvorský vždy tvrdil, že on i jeho žena mají svědomí čisté. V roce 2009 také trval na tom, že měsíční nájem několik tisíc eur platí z prodeje svých CD. To ale podle bývalé členky oslovené redakcí nebylo možné, peníze na živobytí podle ní zajišťovali především Dvorského stoupenci.

Vnučka Mileny Dvorské Glorie (Vánoce 2009)
Vnučka Mileny Dvorské Medea (Vánoce 2009)
Vnučka Mileny Dvorské Manuela (Vánoce 2009)

Parsifalovy dcery Glorie, Medea a Manuela na snímcích z roku 2009

Podle ní však Dvorskému nešlo pouze o finanční prospěch. „Peníze nehrály primární roli. Nebylo to tak, že řekli: dej nám sto tisíc a my tě přijmeme. Je pravda, že on věřil v poslání své a své ženy,“ vzpomíná.

Mesiášství podobné populismu

Jan Dvorský později uváděl, že si kvůli zájmu médií připadal jako „štvaná zvěř“. „Novináři z nás udělali strašné hydry, přitom nemáme špatné svědomí vůči nikomu,“ říkal. Religionista Vojtíšek se však domnívá, že Dvorský si zpočátku záměrně říkal o pozornost. Nenechal nit suchou na celebritách a obálku jeho knihy doprovázely fantastické reklamní slogany jako „nejdůležitější kniha tisíciletí“.

„Je také pravdou, že společenství se chovalo velmi nezodpovědně. To nebezpečí pro zdraví a život skutečně existovalo. Nejméně dvanáct až patnáct lidí se pokusilo umřít,“ odhaduje Vojtíšek. Žádný případ dokončené sebevraždy zdokumentován nebyl.

Sekty, kulty, mesiáši

ASASÍNI: Vraždy a legenda o hašiši

JOHN FRUM: Spasitel s coca-colou

PROZŘENÍ ANDĚLŮ: Spása z Liberce

FIAT LUX: Kult Červené karkulky

CHARLIE MANSON: Tóny rasové války

ROCH THÉRIAULT: Zvrhlý Mojžíš z lesů

SYNANON: Sekta vyléčených narkomanů

LIFESPRING: Brutální kurz osobnosti

CÍRKEV EUTANAZIE: Dada, nebo víra?

WARREN JEFFS: Prorok polygamie

OSHO: Na každý den jeden rolls-royce

ŠABTAJ CVI: Židovský Mesiáš v turbanu

DIGNIDAD: Kolonie hrůzy v Chile

ADAMITÉ: Hanbatí husité skončili v ohni

VÝCHODNÍ BLESK: Ježíš je Číňanka

GOEL RATZON: Harém izraelského gurua

MOONISTÉ: Svatby i sex podle plánu

DĚTI BOŽÍ: Ježíšovy štětky na lovu duší

RAËLIÁNI: Svastika, promiskuita a ufoni

SLUNEČNÍ CHRÁM: Smrt v očistném ohni

SKOPCI: Kastrace jako cesta ke spáse

DAVIDIÁNI: Ohnivá apokalypsa v Texasu

ÓM ŠINRIKJÓ: Sarinem k lepší karmě

NEBESKÁ BRÁNA: Tragédie v San Diegu

CANUDOS: Archa spásy uprostřed pustiny

JIM JONES: Masová sebevražda v džungli

Nabízí se otázka, proč se lidé k samozvanému mesiáši přimkli. Někteří možná hledali duchovní ukotvení, jiní uvěřili tezím sepsaných v Parsifalově knize jako dosud skryté pravdě. „Já to vidím blízko populismu. Vidíme, že dnes podlehnout populismu není záležitostí slabší povahy ani inteligence. Jsou to různí lidé,“ odmítá Zdeněk Vojtíšek pokusy generalizovat lidi, kteří Parsifalovi uvěřili.

Je dobré mít na paměti, že Dvorského kniha vyšla pár let po listopadové revoluci a po rozpadu SSSR, kdy probíhala krvavá válka v nedaleké Jugoslávii. Tehdejší události mohly znejistit kdekoho. A Parsifal přece tvrdil, že dokáže odpovědět na veškeré otázky.

„Najednou se cítíte v tomhle světě nejistý. Najednou vás napadne: tenhle člověk má pravdu, přesně takhle to je. Zkušenost říká, že není ani tak nebezpečný obsah jako způsob argumentace. Najde si k vám cestu. Způsobí, že ve vás cvakne vypínač a řekne vám: tak tohle je ta pravda!“ přemítá Vojtíšek.

Dvorští v současnosti žijí v Praze ve vile za vysokou zdí a zřejmě se snaží na sebe neupozorňovat. Ke své vyvolené úloze se veřejně nehlásí a webové stránky Parsifala Imanuela jsou již zrušené. Lucie Dvorská v reakci na žádost o rozhovor pouze vzkázala, že Jan Dvorský nemá zájem nic komentovat.

Dvorský sice v minulosti vyzýval, aby se jeho kniha nečetla, není však známo, že by se zřekl spasitelských ambicí. Je tedy možné, že stále má nějaké stoupence. „Živé je to velmi málo. Jsou pořád lidé, kteří mu donedávna posílali peníze. A zřejmě je kolem něj pár lidí, kteří ho podporují. Možná ho podporují, protože je statečný člověk, postavil se proti establishmentu,“ myslí si Vojtíšek. „Na 99 procent to funguje ještě teď,“ je přesvědčena bývalá členka společenství.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.