Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mesiáš nám přiveze coca-colu, věří Melanésané. Čekají na něj od války

Seriál   18:00aktualizováno  18:00
Spasitel je Američan a jmenuje se John Frum. Domorodcům z melanéského ostrova Tanna se kdysi zjevil tajemný cizinec, který jim slíbil zásoby léků, potravin i moderní techniky. Na jeho návrat a vyplnění slibu stále čekají. Příběh jednoho z posledních kargo kultů čtěte v dalším díle seriálu Sekty, kulty, mesiáši.

Oslavy Dne Johna Fruma na melanéském ostrově Tanna. | foto: Profimedia.cz

Patnáctý únor je na melanéském ostrově Tanna zvláštní den. Skupina bosých mužů si na hrudník a záda napíše rudou barvou písmena USA, oblékne se do uniforem americké armády a přes rameno si přehodí bambusové pušky s hroty nabroušenými jako bajonety.

Fotogalerie

Jednotným krokem poté zamíří k pahorku uprostřed vesnice, na kterém s úctou vztyčí americkou vlajku. Ceremoniálu přihlížejí stovky vesničanů, kteří před svými bambusovými chýšemi jásají a tleskají.

Den Johna Fruma je pro ostrovany nejdůležitějším svátkem v roce. Uctívají při něm amerického mesiáše, který prý do Melanésie připlul během druhé světové války a místním obyvatelům slíbil zásoby jídla, léků i nejrůznějších dopravních prostředků.

„John slíbil, že když se k němu budeme modlit, přiveze nám z Ameriky letadla a lodi plné nákladu. Rádia, televize, náklaďáky, lodě, hodinky, ledničky, léky, Coca-Colu a spoustu dalších úžasných věcí,“ popsal reportérovi magazínu Smithsonian jeden z vesničanů.

Na oslavy Dne Johna Fruma se můžete podívat zde:

Vzpoura proti kolonizátorům

Podle místních náčelníků se John Frum na ostrově poprvé zjevil na konci třicátých let místním stařešinům, kteří popíjeli tradiční psychoaktivní nápoj kava (viz box), aby se spojili se světem duchů.

Kava

Kava je bylinný nápoj, který je v Melanésii velmi populární. Místní obyvatelé kořeny kavy nejdříve rozžvýkají nebo rozdrtí na prášek a poté je smíchají s vodou. Vznikne tak nahnědlý hořký nápoj, který má silné psychoaktivní účinky.

Melanésané kavu popíjejí při slavnostních událostech, ale i kvůli jejím léčebným účinkům. Pomáhá totiž uklidnit nervy, bojovat s únavou či bolestmi hlavy a navodit relaxaci.

Na ostrově Tanna je kava tradičně mužským nápojem. Připravovat ji mohou pouze obřezaní chlapci, kteří se „dosud nedotkli dívčího těla".

„Byl to bílý muž, který mluvil naším jazykem. Tehdy nám ale ještě neřekl, že je Američan,“ vysvětluje náčelník Kahuwya.

Na přelomu třicátých a čtyřicátých letech na souostroví Vanuatu (tehdy známém jako Nové Hebridy) působili křesťanští misionáři a francouzští i britští koloniální úředníci, s jejichž přítomností se ostrované nikdy nesmířili.

Evropané, zejména presbyteriáni ze Skotska, jim zakazovali tradiční zvyky, které místní obyvatelé dodržovali po staletí. Popíjení kavy, rituální tance, zdobení penisů vysušenými tykvemi nebo polygamii nahradilo chození do kostela a zákaz veškeré práce a zábavy o nedělích.

Když se John Frum omámeným domorodcům zjevil, kolonizátoři ostrovu přísnou rukou vládli už tři desítky let. Ty, kteří nerespektovali jejich rozkazy, trestali u svých vlastních soudů a posílali je na nucené práce. Nelibost ostrovanů vytrvale narůstala.

Johnův příchod pro ně představoval vysvobození. „John nám řekl, že by veškerý lid na ostrově Tanna měl přestat následovat způsoby bílých mužů,“ popisuje Kahuwya. Místní obyvatelé proto hodili peníze i západní oblečení do moře, přestali chodit do kostela a posílat děti do škol misionářů a začali se vracet ke svým zvykům.

Koloniální úředníci se samozřejmě vzpouru snažili zvrátit - zatýkali vůdce hnutí a posílali je do vězení v hlavním městě souostroví Port Vila - ale docílili pouze toho, že je ostatní vesničané začali považovat za mučedníky.

Čokoláda, cigarety a Coca-Cola

V roce 1942 už bylo jasné, že kolonizátoři prohráli. Kult Johna Fruma ještě víc zesílil poté, co se na Nových Hebridách vylodily tisíce amerických vojáků. V Port Vile si postavili obrovskou vojenskou základnu, která zahrnovala nemocnice, letiště i baráky z vlnitého plechu. Američané ostrovany zaměstnávali jako dělníky a zásobovali je čokoládou, cigaretami i Coca-Colou.

Sekty, kulty, mesiáši

Podle některých odborníků si právě tehdy bílý spasitel vysloužil jméno John Frum. Mnozí vojáci se totiž domorodcům představovali jako „John from America“ (John z Ameriky), což si ostrované brzy přetvořili k obrazu svému.

Podle jiných domněnek však mesiášovo jméno vzniklo na základě anglického výrazu pro koště (broom), který místní obyvatelé vyslovují „frum“. Johnovo pojmenování tak mohlo souviset se snahou Melanésanů „uklidit“ ostrov od kolonizátorů.

Místní obyvatele zdánlivé bohatství Američanů naprosto ohromilo. Podobně je nadchla i přítomnost černých vojáků, kteří měli v armádě stejná práva jako běloši. Zatímco evropští misionáři vždy jedli odděleně od ostrovanů a netrávili s nimi víc času, než bylo nezbytně nutné, u vojáků barva pleti nehrála roli.

Právě tehdy se z Johna Fruma zřejmě stal Američan. „John Frum se nám znovu zjevil v Port Vile a zůstal s námi během války. John byl celý oblečený v bílém, jako ostatní američtí námořníci, a tehdy jsme poznali, že John je Američan. John nám řekl, že až válka skončí, vrátí se za námi na ostrov Tanna s loděmi a letadly plnými zásob, jako měli Američané v Port Vile,“ uvedl náčelník Kahuwya.

Když válka skončila, američtí vojáci souostroví opustili a místní muži se vrátili zpět do svých chýší na ostrově Tanna. V džungli vytvořili primitivní letiště, aby měl John Frum kde přistát, a začali se modlit za jeho návrat.

Poslední cargo kult

Víra vesničanů v návrat Johna Fruma je typickým příkladem takzvaných kargo kultů, které vznikly na řadě ostrovů jižního Tichomoří během druhé světové války. Na odlehlých místech se tehdy z ničeho nic objevili cizinci, kteří s sebou přinášeli obrovské materiální bohatství.

Kargo kult

Jako kargo kult označují antropologové jev, kdy po setkání dvou kultur začne jedna z nich uctívat a napodobovat tu druhou.

Kargo kulty jsou spjaté převážně s Melanésií, kam od konce 19. století začali přijíždět cizinci. Na svých lodích a v letadlech přiváželi zboží, které podle domorodců získali ze spirituálního světa. Místní obyvatelé proto začali napodobovat jejich činnost (například výstavbou primitivních letišť), aby hodnotné zboží obdrželi také. Mnozí Melanésané také čekali na bájnou loď, která jim přiveze zásoby a odveze bělochy, kteří je utlačovali.

V průběhu let však většina cargo kultů vymizela. Kromě kultu Johna Fruma jich už existuje jen několik, například Hnutí prince Philipa, manžela královny Alžběty II.

Protože ostrované nevěděli, odkud se jejich zásoby vzaly, předpokládali, že cizinci ovládají magii a zásoby přijímají ze spirituálního světa. Obyvatelé ostrovů proto uvěřili, že když chování cizinců napodobí, dostane se jim podobných výsad (více o cargo kultech v boxu).

Když se na ostrovy ani po desítkách let zámožní Američané nevrátili, kulty začaly pomalu mizet. Hnutí Johna Fruma je tak jedno z mála, které přečkalo až do dnešní doby.

Na ostrově Tanna i dnes vlají americké vlajky a místní obyvatelé věří, že duch Johna Fruma žije ve vulkánu Mount Yasur. Na planině pod sopkou se pravidelně scházejí, hrají na ukulele a zpívají písně o Johnových proroctvích i o strastech mučedníků, kteří nepřežili krutovládu misionářů.

Návrat bílého Američana, který s sebou přiveze obrovské zásoby Coca-Coly, cigaret i moderní techniky, je mezi vesničany stále živým tématem. Na ostrov proto míří čím dál více turistů i dokumentaristů, kteří se snaží najít odpověď na otázku, proč ostrované věří ve Frumův návrat i sedmdesát let po konci války.

„Vy křesťané už na návrat Ježíše Krista čekáte dva tisíce let, a stále jste se nevzdali naděje,“ odpovídá jim současný tannský náčelník Isaac Wan.







Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.