Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Turecko začalo plnit dohodu. Zadrželo uprchlíky mířící na řecké ostrovy

  13:48aktualizováno  14:43
Turecké pobřežní stráže ve středu zadržely v zátokách podél pobřeží Egejského moře desítky převážně syrských uprchlíků, kteří se chystali dostat na řecké ostrovy. Ankara tak začala plnit dohodu s Evropskou unií, která mimo jiné předpokládá zastavení doposud stále vydatného proudu běženců do Řecka.

Běženci na pobřeží Turecka před cestou na řecké ostrovy. (Ilustrační foto) | foto: Reuters

Podle agentury Reuters skončila skupina 42 lidí, včetně více než tuctu dětí, v areálu pobřežní stráže v přímořském letovisku Didim. Spousty dalších jich čekaly pod dozorem ozbrojených policistů na pobřeží na příjezd autobusu, který je má teprve odvézt.

„Bojíme se zůstat tady a máme strach z pobytu v Sýrii. Jsme na útěku do země, která si nás vezme. Chceme bezpečnost, někoho, kde se o nás postará,“ řekla jedna z uprchlic. Podle ní běženci stále ještě nejsou v bezpečí, přestože už jsou z ohniska syrské občanské války dávno pryč. „Dostáváme sami sebe do nejnebezpečnějších situací, abychom mohli odejít,“ řekla.

Zadržování uprchlíků na tureckém pobřeží, které bylo v posledním tři čtvrtě roku zcela volně průchodné, je součástí širší migrační dohody mezi Tureckem a Evropskou unií. Aktivněji se začala realizovat po pondělním mimořádném summitu v Bruselu, od kdy na moři také hlídkuje námořnictvo NATO s cílem přispět k omezení přílivu běženců do Řecka s pomocí tureckých převaděčů.

Navzdory uzavřené dohodě připlulo k řeckému ostrovu Lesbos ve čtvrtek několik člunů plných běženců:

Ankara požádala v pondělí EU o další tři miliardy eur (přes 80 miliard Kč) do roku 2018 ke stejné částce, domluvené už loni v listopadu, aby mohla účinněji přispět ze své strany k boji proti migračnímu proudění (více o summitu čtěte zde).

Uprchlická krize

Turecko tak pozvolna začalo z Řecka přebírat zpět migranty, kteří tam nelegálně dorazili. Podmínkou je ale nejen rozhodnutí Unie spustit rozsáhlý projekt přesídlení syrských občanů s právem na azyl EU přímo z Turecka. Za intenzivnější pomoc s řešením evropské migrační krize žádá Turecko uvolnění vízové povinnosti do letošního června a otevření nových přístupových kapitol.

Zde ale naráží na odpor Kypru kvůli nevyřešené situaci kolem rozdělení ostrova na řecký jih a turecký sever.

Uprchlíky odváží od hranic autobusy

Makedonie ve středu zcela uzavřela svou hranici pro uprchlíky, uvedla s odvoláním na nejmenovaný policejní zdroj agentura Reuters (více čtěte zde). Někteří uprchlíci z tábora Idomeni, který leží u hranic, se proto rozhodli pro odjezd pryč. Přesouvají se do táborů například u Soluně a Atén. Do přistavených autobusů jich nastoupilo asi 200.

„Nevím nic. To jsou pro nás špatné zprávy. Jako bomba,“ reagoval podle agentury AP na informaci o uzavření hranice 17letý Ahmad Mirza ze Sýrie, který na řecké straně hranice strávil se svou sestrou již osm dní v napjatém čekání. Mirza se toužil jako tisíce dalších dostat do Německa. V Řecku zůstat ale nechce. „Řecko je chudá země,“ řekl.

Podle řeckého deníku Ethnos někteří naděje nevzdávají a domlouvají se s převaděči na tom, jak hraniční plot postavený Makedonií překonat. Plot totiž nebyl postaven v celé délce hranice. Pašeráci si účtují 800 eur (přes 21 600 Kč) za převedení do makedonské vesnice Selemli, která leží zhruba osm kilometrů na východ od hraničního přechodu.

Fotogalerie

Řecké úřady usilovně budují 14 nových táborů pro nouzové ubytování uprchlíků o kapacitě 14 400 míst. První z nich by měl být uveden do provozu v neděli, kdy také podle všeho začne policie odvádět uprchlíky z divokého tábořiště u Idomeni.

Pracovníci Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO) začali od pondělka distribuovat prospekty v arabštině, ve kterých jsou uprchlíci vyzýváni, aby se nechali přemístit do sběrných středisek. Text jim zároveň vysvětluje procedury, které je čekají v rámci podávání žádostí o udělení azylu. Pracovníci jim dodatečně vysvětlují, že tato procedura může trvat dva až tři měsíce, přičemž je upozorňují na to, že není jejich právem si sami volit hostitelskou zemi. Připravují je tak na pokrok v oblasti přerozdělování uprchlíků mezi všechny státy EU, což některé z nich, jako jsou země takzvané visegrádské čtyřky, odmítají.

Řekové převáželi na trajektech z Egejských ostrovů do Pirea tisíce migrantů:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.