Lékaři, kteří v uprchlickém táboře v Calais působí jako dobrovolníci, jen za posledních šest měsíců zaregistrovali znásilnění sedmi chlapců ve věku 14 až 16 let. Všichni tito chlapci měli podle lékařů zranění, která odpovídají znásilnění. Čtyři z nich dokonce potřebovali chirurgické ošetření. Do nemocnice však putoval pouze jeden z nich, ostatní se totiž před lékaři styděli.
Podle dobrovolníků chybí v Calais zavedené postupy, v rámci kterých by děti a mladiství mohli informovat o závažných případech sexuálního násilí. Problémem je podle nich také fakt, že francouzská vláda odmítá zdejšímu uprchlickému táboru přiznat status území s humanitární krizí. Poté by zde s největší pravděpodobností začal působit Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
Online reportáž |
„Pokud vezmu jednoho z těch chlapců na policii a sdělím jim, že jsem zdravotník a vím, že tohoto chlapce sexuálně zneužili, garantuji vám, že nad tím jen pokrčí rameny,“ vysvětlil reportérům serveru The Independent jeden ze zdravotníků působící v táboře, který se nyní postupně vyklízí.
Místo lepšího života přišlo znásilnění
„Tito chlapci opustili svoje domovy a jejich rodiče si mysleli, že jdou za lepším životem. Nechávají za sebou všechno násilí. Oni ale nakonec skončí v uprchlickém táboře, kde je ve 14 letech znásilní. To, že se to děje v Evropě, je neakceptovatelné,“ dodává.
Sexuální napadení zažila také 16letá Salam původem z Etiopie. Ve své vlasti přišla o oba rodiče a rozhodla se hledat lepší život v Evropě. Pouť do Velké Britnie pro ni skončila v táboře v Calais. „Našla jsem si tady místo, kde jsem sama a můžu tak v klidu spát,“ popsala loni reportérům serveru Daily Mirror.
Krátce předtím, než se jim svěřila se svým příběhem, se vrátila z nemocnice. Po znásilnění starším mužem podstoupila potrat. „Nikdy jsem si nemyslela, že to tady bude takové. Nemám ale jinou možnost. Jsem sama a mám strach,“ dodala.
Stovky dětí bez rodičů
V táboře aktuálně žije asi 500 nezaopatřených dětí a mladistvých bez rodičů či jiných příbuzných. Případy jejich znásilnění či pádu do spárů překupníků potvrzuje také organizace Save the Children. Podle ní je řešení problému jednoduché.
Nezaopatřeným dětem, které mají příbuzné ve Velké Británii, by úřady měly dovolit zrychlené vyřízení potřebné dokumentace a shledání s jejich rodinami za Lamanšským průlivem.
Problém sexuálního násilí a obchodu s lidmi se však netýká jen malých uprchlíků v Calais. Europol v Evropě registruje na deset tisíc pohřešovaných mladistvých a dětí, kteří žijí bez dohledu dospělého člověka. „Děti bez rodičů a příbuzných jsou kvůli svému věku obzvláště náchylné k celé řadě forem zneužívání,“ uvádí Europol. S nekončící uprchlickou krizí se pak podle této evropské instituce bude nadále zhoršovat.
Pomoc dětem uprchlíků
Děti tvoří asi 36 procent z celkového počtu uprchlíků, kteří do Evropy prchají před válkou či s vidinou zlepšení své ekonomické situace. Náročná cesta je však pro ně extrémně nebezpečná. Od loňského září ve vodách Středozemního moře utonulo na 340 dětí a mladistvých.
Největší kontroverzi vyvolala smrt tříletého Syřana Ajlana Kurdího, který loni utonul u tureckého letoviska Bodrum. Pašeráky zodpovědné za jeho smrt poslal soud v pátek do vězení (více zde).
Důležitost pomoci dětem uprchlíků si uvědomují i politické špičky. Evropská komise oznámila, že asi 1,5 miliardy korun pomůže syrským školákům v Turecku. Vysoká částka už v letošním roce zajistí přístup ke vzdělání 110 000 syrských dětí, především prostřednictvím dětského fondu Spojených národů UNICEF. Evropské peníze už nyní umožňují vzdělávání dalším 200 000 dětem.
