Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ať Evropa pouští jen nás a Iráčany a ostatní vyhodí, radí Syřan v Izmiru

  16:49aktualizováno  16:49
Izmir (od zpravodajky iDNES.cz) - Na cestu do Německa se vydal už před dvěma roky. Ze syrského Aleppa ale 21letý Ibrahim došel jen do Izmiru, přístavního města v Turecku, odkud uprchlíci pokračují v lodích dál do Řecka. Ve městě si vydělá dost, aby se uživil. Zůstat ale nechce. Jako tisíce dalších Syřanů tu čeká, až získá své místo v lodi.

Čtvrť Basmane v tureckém městě Izmir. (2.3.2016) | foto: Anna Barochová, iDNES.cz

V uličkách čtvrti Basmane se sdružuje nejvíce imigrantů ze čtyřmilionového přístavního města Izmir. V chátrajících domech a provizorních stáncích tady prodávají oblečení, autodíly, koření i jídlo. Ibrahim pracuje v bistru v jedné z uliček nedaleko vlakového nádraží.

Uprchlická krize zblízka

Redaktorka iDNES.cz v seriálu reportáží popisuje situaci uprchlíků v Turecku a na řeckých ostrovech.

„Byl jsem jediný, kdo mohl jít. Sourozenci jsou malí. Už si nepamatuji, kolik peněz mi tehdy otec dal na cestu, ale když jsem se dostal do Turecka, neměl jsem ani na jídlo. Měl jsem hlad, a tak jsem musel pracovat, abych měl co jíst,“ popisuje začátky v nové zemi.

V Turecku je už dva roky. Aby se uživil, dělal jakoukoliv práci, která byla k mání. „Pracoval jsem jako malíř, kuchař i tesař,“ vyjmenovává. Teď pracuje v bistru, ve kterém se spolu bavíme. V dopoledních hodinách je téměř prázdné, Ibrahimovi zde dělá společnost jen jeho kolega. V prostoru pro asi dvacet lidí tráví většinu dne.

12 hodin denně, tisíc lir měsíčně

Pracuje dvanáct hodin denně, aby měl dost peněz pro sebe a mohl poslat i něco rodině v Sýrii. „Vydělám si tu tisíc tureckých lir za měsíc (asi 8500 Kč, pozn. red.). Dvě stě padesát dám za nájem, tři sta padesát za jídlo a veškerý zbytek posílám rodině. Nic mi nezbude,“ vypočítává. Rodilý Turek by podle něj dostal za stejnou práci nejméně o třetinu víc, ale nestěžuje si. „Kdyby mi Turecko nepomohlo, byl bych už mrtvý,“ říká s povděkem.

Fotogalerie

Přesto v zemi zůstat nechce. Na otázku, proč chce z Turecka pryč, má pohotovou odpověď: univerzity a kvalitní vzdělání. Doma v Aleppu se podle svých slov věnoval literatuře a to by chtěl i teď v Evropě, kde jsou podle něj nejlepší školy. Vysněným cílem je tak Německo nebo Anglie. Jak se chce literaturou uživit, už ale nerozvádí.

I když je cesta dál do Evropy drahá a nebezpečná, Ibrahim doufá, že se mu podaří do cíle dostat během šesti měsíců. Variantu, že by nakonec nedostal povolení k pobytu, si nepřipouští.

„Evropa by nám měla pomoct. Měla by ale také lépe třídit příchozí uprchlíky. Pouštět jen Syřany a Iráčany a ostatní vyhodit. Ploty ničemu nepomůžou, policie by se měla přestat nechat podvádět těmi, kteří se za Syřany a Iráčany vydávají,“ rozčiluje se.

K žádosti o azyl v Německu nebo Velké Británii je však daleko. Hlavním problémem je cesta přes moře na řecké ostrovy, která je pro mnohé osudná. „Cesty se bojím, ale co můžu dělat. Buď to přežiju nebo ne, ale tady se nic nezmění. Už toho mám dost. Dva roky uběhly a pořád je to stejné,“ uzavírá odhodlaně.

Uprchlíci, kteří dorazili v posledních dnech z Turecka do Řecka, zůstávají na uzavřené řecko-makedonské hranici a dál se zatím nedostanou:







Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.