Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sobotka hájil chystanou dohodu. Syřany si můžeme brát přímo v Turecku

  13:52aktualizováno  16:11
Země Evropské unie a mezi nimi i Česká republika by se podle pravicové opozice neměly nechat vydírat požadavky Turecka, aby pomohlo zastavit migraci do Evropy. „Jednou je Turecko člen NATO, mělo by si být vědomo svých závazků,“ řekla poslankyně Jana Černochová z ODS. Premiér Bohuslav Sobotka chystanou dohodu s Tureckem hájil.

Ilustrační snímek | foto: AP

Vládní koalice mimořádné jednání o postupu české vlády v otázce migrace odmítla. Ale Sobotka si pak stejně vzal slovo a výsledky jednání Evropské unie s Turky hájil.

„Balkánská migrační trasa byla uzavřena. Běží monitorovací akce NATO v Egejském moři, teď ještě potřebujeme vyřešit problém Řecka,“ řekl poslancům premiér. Tím, že je Turecko ochotno přebírat všechny nelegální uprchlíky, přenese se problém za vnější hranice Evropské unie.

Česká republika je podle něj připravena přijmout syrské uprchlíky přímo z Turecka, dodal pak pro ČTK. Mohla by tak naplnit část stávajících kvót určených pro přesun uprchlíků v rámci EU. Jejich navýšení Česko odmítá.

Šéf poslanců občanských demokratů Zbyněk Stanjura ještě před Sobotkovým vystoupením řekl, že evropské špičky by se měly oprostit od „folklóru nočních jednání“, jimž se podle něj snaží vzbudit dojem, že usilovně věc řeší.

ODS a Úsvitu se nelíbí princip výměny „jeden za jednoho“

Za příliš odosobněný a nebezpečný označil princip, podle nějž by Evropská unie mohla do Turecka vracet uprchlíky, ale měla by z Turecka podle principu „jeden za jednoho“ přebírat občany Sýrie, kteří by prokazatelně splňovali podmínky pro mezinárodně-právní ochranu. Azylová politika musí podle ODS zůstat v kompetenci národních států (více o summitu EU o migraci zde).

„Odmítám další pokus o zavedení migračních kvót, tentokrát schovaný za takzvaným principem jeden za jednoho, tedy že Turci budou přijímat všechny migranty z řeckých ostrovů zpět na své území a odtud se budou syrští uprchlíci umisťovat po celé Evropě,“ uvedl také předseda ODS Petr Fiala.

Ostře kriticky se k výsledku summitu postavil také Úsvit-Národní koalice. „Dávat Turecku další peníze odmítáme. Není to nic jiného než výpalné. Výsledky summitu nemohly nikoho přesvědčit, že krize byla zvládnuta,“ řekl šéf poslanců Úsvitu Marek Černoch.

Sněmovna nepodpořila mimořádné jednání o migraci

Stejně jako ODS navrhoval klub Úsvitu, aby se tím vláda mimořádně zabývala ve středu odpoledne. Jenže většina Sněmovny to odmítla, bod zařadila až na 22. března, kdy už bude po dalším summitu Evropské unie, na němž má být dohoda zemí EU s Tureckem schválena.

Pokud by jednou z podmínek Turecka, aby brzdilo migraci, mělo být zrušení vízové povinnosti při cestách Turků do Evropy, znamenalo by to podle Úsvitu bezprecedentní ohrožení Evropy i bezpečnosti České republiky. „Odevzdali bychom Turecku klíč k branám Evropy,“ uvedl Černoch.

Naopak vládní hnutí ANO výsledek summitu Evropské unie komentovalo optimisticky. „Vnímáme pozitivně, že je snaha řešit uprchlickou krizi,“ řekl ve Sněmovně šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. „Počkejme na stanovisko vlády,“ odvětil na dotaz, zda má podle hnutí ANO vláda akceptovat podmínky, s nimiž přišlo Turecko - včetně výměny vracených uprchlíků podle zásady „jeden za jednoho“.

Stanjura na to reagoval, že bude chtít, aby Sobotka dostal od Sněmovny mandát odmítnout princip, že za jednoho uprchlíka vráceného do Turecka si Evropa výměnou vezme z Turecka jednoho Syřana. Ale nic takového se před dalším summitem Evropské unie nestane. Většina Sněmovny to nedovolila.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.