Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Makedonci zavřeli jižní hranici, europoslanci tepou dohodu s Turky

  11:09aktualizováno  11:09
Makedonie uzavřela svou hranici pro uprchlíky, uvedla s odvoláním na nejmenovaný policejní zdroj agentura Reuters. Na řecko-makedonské hranici se tísní tisíce běženců. Podle makedonského ministerstva vnitra do země v úterý z Řecka nevstoupil již žádný migrant.

Mluvčí makedonského ministerstva vnitra Natalija Spirovová podle agentury AFP posléze upřesnila, že hranice zcela uzavřené nejsou. Na makedonské území bude podle ní vpouštěno jen tolik běženců, kolik jich bude moci Makedonii opustit.

Makedonie reagovala na rozhodnutí Slovinska a Srbska. Slovinsko začalo od půlnoci uplatňovat nový režim vstupu do schengenské zóny a nebude proto přijímat migranty bez platných víz a pasů, uvedla Lublaň.

Na tyto změny ihned reagoval Bělehrad a oznámil, že zavede stejná opatření na své jižní hranici s Makedonií a Bulharskem, protože si země nemůže dovolit, aby „se stala sběrným táborem pro uprchlíky“.

Země na takzvané balkánské migrační trase - od Makedonie přes Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko až po Rakousko - začaly již v únoru uplatňovat na hranicích přísnější pravidla pro vpouštění migrantů.

To vedlo k výraznějšímu snížení počtu postupujících uprchlíků a k jejich nahromadění v Řecku. V současné době je tam na 37 000 běženců, z toho nejvíce - přes 13 000 - u hranic s Makedonií.

Na řecko-makedonské hranici to vřelo už na konci února:

Europoslanci kritizovali dohodu s Tureckem

Europoslanci ve středu na svém zasedání ve Štrasburku kritizovali předběžnou dohodu s Tureckem o vracení migrantů, která vznikla na pondělním summitu lídrů EU a Ankary. Podle levice jde o morální selhání a obchod s lidmi, rizika dohody ale vidí i pravice, podle níž přesto může jít o schůdné řešení současné migrační krize.

Fotogalerie

„Poprvé tady máme komplexní řešení... výsledek (summitu) je pozitivní,“ řekl na úvod debaty europoslanců Manfred Weber, předseda Evropské lidové strany (EPP). Zároveň však zdůraznil, že Evropská unie by si měl dát pozor, aby šlo ve vztahu s Ankarou o partnerství a nikoli o závislost.

Sliby, které se chystá osmadvacítka Turecku dát ohledně otevření nových kapitol v přístupových rozhovorech a uvolnění vízového režimu, by podle něj neměly být „bianko šekem“, ale měly by následovat po splnění předem daných podmínek.

Také šéf socialistické frakce S&D Gianni Pitella vidí rámcovou dohodu s Tureckem jako „nezbytný krok“ na cestě k řešení, podle něj ale unie nesmí sklouznout k tomu, aby s uprchlíky nakládala jako „koňský handlíř“. „Naše problémy by neměli řešit ostatní,“ řekl.

Uprchlická krize

„Jsem skeptický a kritický. My přenecháváme řešení problému jiným,“ řekl ve svém vypjatém projevu šéf frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) Guy Verhofstadt. „Když se na tu dohodu podívám, tak to vypadá, jako kdyby Američané žádali, aby se Mexičané starali o jejich hranice... V podstatě teď předáváme klíče od bran Evropy (tureckému prezidentovi) Erdoganovi,“ dodal s tím, že Evropská unie se nesmí vzdát kontroly svých hranic a musí převzít plnou zodpovědnost.

Mnozí zákonodárci upozorňovali zejména na to, jak problematicky se chová současná turecká vláda zejména v souvislosti s potlačováním svobody médií či s postupem proti kurdské menšině.

„Turecko unii testuje,“ domnívá se šéf konzervativců z frakce ECR, Brit Syed Kamall. „Nikdy jsme nebyli společnému evropskému řešení vzdálenější,“ uvedla německá europoslankyně z levicové frakce GUE/NGL Gabriele Zimmerová, podle níž existuje značné riziko, že unie bude kvůli dosažení dohody záměrně odvracet zrak od kontroverzních činů Erdoganova autokratického režimu.

Předběžná dohoda s Tureckem říká, že Turci převezmou zpět všechny syrské migranty, kteří se od zatím ještě nedohodnutého data nelegálním způsobem dostanou na řecké ostrovy. Osmadvacítka by recipročně měla přebírat přímo z Turecka stejný počet syrských uprchlíků s nárokem na azyl.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.