Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z mostu přes Öresund je pomník uprchlické krize, pro běžence se uzavřel

  9:50aktualizováno  9:50
Kodaň/Malmö (od zpravodaje iDNES.cz) - Most přes úžinu Öresund se zapsal do dějin nejen díky svým unikátním technickým parametrům, ale i jako symbol sjednocování Evropy. Během uprchlické krize se však role mostu zásadně změnila. Mohou za to obnovené hraniční kontroly i bláhové snahy uprchlíků o jeho překročení.

Most přes úžinu Öresund byl až donedávna symbolem propojování Evropy | foto: Profimedia.cz

Most přes úžinu Öresund po celém světě proslavil temný dánsko-švédský koprodukční seriál Most (v originále Broen). Právě na tomto mostě objeví policie mrtvolu a v pátrání po vrahovi musí spojit síly energický dánský policista a ledově chladná vyšetřovatelka ze Švédska. Navzdory odlišným povahám si k sobě najdou cestu.

Most přes Öresund

Most přes Öresund je největším mostem s kombinovanou automobilovou a železniční dopravou v Evropě. Celý přejezd měří 16 kilometrů a tvoří ho 430 metrů dlouhý uměle vytvořený poloostrov, tunel měřící přes 3,5 kilometry, 4 kilometry dlouhý umělý ostrov a 7,845 kilometru dlouhý most. Jeho hlavní část je zavěšena na dvou 204 metrů vysokých pylonech.

Dohoda o stavbě mostu byla podepsána v roce 1991. Výstavba byla zahájena v srpnu 1995, poslední díl mostu stavaři osadili 13. srpna 1999. Pro silniční provoz byl most otevřen 1. července 2000, první vlaky vyjely 2. července z Malmö. Přes most přejede denně 10 tisíc automobilů a 20 tisíc cestujících v asi 280 vlacích včetně rychlodráhy Kodaň - Malmö.

Podobnou symboliku měl most spojující švédské Malmö a dánskou Kodaň donedávna i ve skutečném světě. Ambiciózní projekt podle architektů i politiků značil jednotu a stírání hranic mezi členskými státy Evropské unie. O důležitosti této dopravní tepny, kterou denně využijí tisíce lidí, svědčí i fakt, že u slavnostního otevření v roce 2001 byla dánská královna a švédský král.

„Na otevření mostu si dobře pamatuji. Ani ne kvůli celé té slávě, ale tomu, jak ulehčil spojení s Kodaní,“ vzpomíná pětačtyřicetiletý Carl, kterého jsem oslovil na hlavním nádraží v Kodani. Připomíná, že dříve museli lidé toužící po cestě ke svým sousedům využívat trajekty. Most zkrátil cestu mezi Malmö a Kodaní na 35 minut.

Přes Öresund za lepším životem

S postupující uprchlickou krizí se však symbol evropské jednoty začal rozpadat. Někteří běženci se dokonce ve své touze dostat se do Švédska na téměř osm kilometrů dlouhý železobetonový most osázený bezpečnostními kamerami vydali pěšky. Naposled k nim policie vyjížděla na počátku ledna. Dopadla je ještě na dánské straně (více čtěte zde).

Každý, kdo monumentální most někdy přejel, jistě chápe, jak bláhová je představa o jeho pěším zdolání. Chůze potemnělým železničním koridorem, který zčásti vede v útrobách mostu, se rovná sebevraždě. Vlaky zde jezdí až 130 kilometrů v hodině. Po silnici pak před příjezdem policie nelze ujít více než pár kilometrů.

Most přes úžinu Öresund byl až donedávna symbolem propojování Evropy. S eskalací uprchlické krize se však začíná stávat symbolem zoufalé snahy vlád o omezení počtu přicházejících žadatelů o azyl.
Most přes úžinu Öresund byl až donedávna symbolem propojování Evropy

„Jezdím tady téměř každý týden. Když jsem v televizi viděl zprávy o tom, jak policie zadržela na mostě uprchlíky, nechápal jsem to. Říkal jsem si, že snad nepřemýšleli, než se vydali na cestu,“ vysvětluje Carl, který se mnou absolvoval cestu až do nádraží Triangeln v Malmö.

Pád symbolu spojené Evropy

Konec symbolu propojené Evropy přišel se zavedením hraničních kontrol na železnici spojující obě strany úžiny. Všechny vlaky směrem z Dánska končí ve stanici u kodaňského letiště a cestující, kteří chtějí pokračovat do Švédska, musí vystoupit a přesunout se na speciální nástupiště ohraničené plotem. Před nástupem na vlak přes Öresund musí policistům předložit cestovní doklady.

Malmö je pro uprchlíky branou do Švédska. Nebojíme se, říkají místní

Stejná procedura se opakuje na nádraží Hyllie v Malmö, kde se musí prokázat všichni, kteří pokračují dále do Švédska. „Takhle si svobodnou a propojenou Evropu nepředstavuji. Uprchlická krize se musí řešit , ale ne za cenu omezení naší svobody,“ myslí si Carl.

Jeho pohled není výjimečný. Nervozita z kontrol je dobře patrná i na velké části cestujících. Při čekání ve stanicích během kontrol nervózně pokukují po hodinkách, někteří pasažéři na kontroly potichu nadávají.

Na nádraží u kodaňského letiště čeká na cestující směřující do Švédska kontrola cestovních dokladů.

Na nádraží u kodaňského letiště čeká na cestující směřující do Švédska kontrola cestovních dokladů.

Jinak se na nástupiště a most přes Öresund nedostanou.

Jinak se na nástupiště a most přes Öresund nedostanou.

Rozhořčení ostatně neskrývá ani Michael Randropp, mluvčí sdružení cestujících takzvané Pobřežní linky (Kystbanen). Tak místní titulují vlakový spoj, který pendluje mezi dánským přístavem Helsingør a Kodaní. Kontroly se tohoto spoje sice netýkají, podle Randroppa se však jedná o zásah do celé vlakové dopravy v Dánsku a Švédsku.

„Připadá mi to, jako kdybychom tady stavěli Berlínskou zeď. Vracíme se zpátky v čase,“ prohlásil před pár týdny k výstavbě plotů v hraničních železničních stanicích.

Symbol demokracie a svobody se tak kvůli uprchlické krizi a protiuprchlickým opařením mění v symbol bezradnosti Evropské unie. Ukazuje se, že krize tvrdě zasáhla i monolity moderní historie, jakým most přes úžinu Öresund bez přehánění je.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.