Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Chovanec si na běžencích buduje image. Platí to všichni Češi

  13:16aktualizováno  13:16
Uprchlíci projíždějící přes Česko končí v detenčních zařízeních. Je to nejen nákladné, ale i zbytečné, neboť běženci jsou po pár měsících propuštěni a pokračují v původní cestě. Ministr vnitra Milan Chovanec opakuje, že vše je „striktně v souladu se zákony“. Česko ale tento nesmyslný postup stojí miliony korun.

Uvnitř zařízení pro zajištění cizinců uprchlíci často stráví i několik měsíců. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

V Drahonicích na Lounsku se v pondělí otevřelo čtvrté detenční zařízení pro uprchlíky zadržené na území České republiky. Samotné zprovoznění areálu bývalé věznice vyšlo podle ministerstva vnitra na deset milionů korun. Náklady na provoz ostatních detenčních a azylových zařízení se během letošního roku jen dosud vyšplhaly na 81 milionů korun, což je o deset milionů více než za celý loňský rok. Do částky navíc nejsou zahrnuty mzdy zaměstnanců, jejichž počet kvůli přetíženým kapacitám rovněž výrazně narostl.

Jaký je smysl těchto mimořádných výdajů? Zadržení nelegálních migrantů na našem území má sloužit k jejich rychlému ztotožnění a navrácení do státu, kde do schengenského prostoru vstoupili, či kde poprvé požádali o azyl. Tak to alespoň stanovují Dublinské dohody. Těmi se však již dlouho neřídíme.

Praxe je nyní taková, že poté, co migranty mířící nejčastěji do Německa policie v Břeclavi nebo v Praze vytáhne z vlaku, skončí celé rodiny v detenčních zařízeních v Bělé, Zastávce u Brna či ve Vyšních Lhotách. Po dvou třech měsících za mřížemi jsou běženci propuštěni a do ruky dostanou pouze příkaz k opuštění republiky do sedmi dnů. Ten zpravidla milerádi uposlechnou, nasednou na vlak a pokračují ve své původní cestě. K čemu tedy jejich věznění a s ním spojené výdaje byly?

Chovanec si na uprchlické krizi buduje image

„Česká republika postupuje při řešení migrační vlny striktně v souladu s mezinárodními dohodami a našimi zákony,“ opakuje do omrzení ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Pravda to však je pouze zčásti - nikdo například Chovance nenutil k zesílení kontrol cizinecké policie ve vlacích - což je hlavní „zdroj“ vězňů pro detenční tábory. Takto zadržení migranti by Českem bez jakéhokoliv rizika během pár hodin projeli. Chovanec je s velkou slávou „zadrží“ za peníze „slušných Čechů“, kteří nesmyslnému úkonu „dovozu migrantů do Česka“ ještě tleskají.

Uprchlická krize

Otázku serveru iDNES.cz, jaký má držení uprchlíků v českých detenčních zařízeních vlastně smysl, ministr ponechal nezodpovězenou. Jistý smysl to ale zřejmě má. Nikoli však pro Českou republiku, ale pro ministra Chovance, který si na uprchlické krizi buduje image. V posledních měsících se těší oblibě veřejnosti a užívá si role neústupného zastánce českých občanů proti hrozbě utečenců a snahám Evropské unie. Podle průzkumu agentury STEM mu jen od března do září vzrostla obliba veřejnosti o osm procentních bodů a v popularitě ministrů poskočil ze šesté příčky na čtvrtou.

„Myslím, že náš stát a jeho občané mají také svá práva,“ nechal se například slyšet v neděli v reakci na kritiku špatných podmínek v detenčních zařízeních a o uprchlících, kteří Českem obvykle chtějí pouze projet, prohlásil, že mohou být „hrozbou pro společnost“. Jejich věznění totiž k Chovancově roli ochránce občanů dobře pasuje. Společenské hysterie ministr kromě toho využívá k hladkému navyšování rozpočtu rezortu vnitra. Příští rok tak dostane ze státního rozpočtu o tři miliardy více než letos, z toho jednu miliardu prý využije na řešení uprchlické krize.

Věznění uprchlíků může vést k žalobám ve Štrasburku

Z čistě pragmatického pohledu na věc je problémem kromě zbytečných výdajů na detenční zařízení také hrozba přívalu žalob do budoucna. Podle řady právníků i ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) je totiž zavírání uprchlíků z právního hlediska velmi problematické. Tím, že migrant bez víza překročil hranice České republiky, se dopustil pouze přestupku. Nespáchal žádný trestný čin, a přitom je držen v zařízení vězeňského typu a střežený těžkooděnci (více zde).

Podle údajů cizinecké policie už žalobu podalo 123 běženců z více než 2400 lidí, kteří od ledna do srpna skončili v českých detenčních zařízeních. Soudy již vyhověly 36 návrhům.

Podle některých právníků si však koledujeme také o žalobu u Evropského soudu pro lidská práva. Jedním z důvodů je i to, že v detenčních zařízeních nezřídka končí i malé děti. Českou republiku by tak do budoucna mohly čekat ještě velké mrzutosti.

Běženec z Iráku v Praze. Natočili jsme příběh 22letého Niaimeho:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.