„Zatímco v azylových zákonech čtu o tom, že tu mají být na chviličku zadrženi za účelem nezbytných úkonů, ve skutečnosti pak vidím tábory, ve kterých jsou lidé drženi dlouhé a dlouhé týdny,“ řekl Pelikán v ČT. „Předpokládám, že nějaké soudní spory z toho budou,“ podotkl.
Za mřížemi, zmatení a bez informací. Běženci nechápou, proč je Češi vězní |
Ve vládě, kde se dosud diskutovalo především o uprchlických kvótách, by proto Pelikán rád nastolil nově i diskuzi o problematice detenčních zařízení.
Online reportáž |
Podmínky v těchto zařízeních by se podle něho měly výrazně zlepšit. „Je třeba si uvědomit, že ti lidé tam nejsou za trest. Jediné, co spáchali, je přestupek, který podle našich zákonů může být ohodnocen až pokutou pět tisíc korun. To je stejné, jako když někdo špatně zaparkuje. Asi nečekáte, že by vás na to zavřeli na devadesát dnů,“ řekl Pelikán. Situace v detencích je přitom podle něho horší než ve vězeních.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) v reakci pro ČTK varoval před zlehčováním problematiky. Česko podle něj dodržuje zákony, zatímco mnozí migranti nespolupracují s úřady.
„Myslím, že náš stát a jeho občané mají také svá práva. Varuji před takovým bagatelizováním problémů s migranty. Mnozí nám nesdělují osobní údaje a nespolupracují s úřady. Nevíme, jestli nejsou hrozbou pro společnost. Dodržujeme zákony. To je jediná správná cesta v chaosu kolem nás. A když si migranti přečtou výroky ministra spravedlnosti, obávám se, že žalob na stát, jehož je ministrem, bude více než dost,“ napsal ČTK Chovanec.
Migrační vlna? Jeden Afghánec, jeden Iráčan a devět Syřanů
Ministr spravedlnosti také připomněl, že Českou republiku migrační krize výrazně nezasáhla. „Migranti se nám snaží obloukem vyhnout,“ řekl Pelikán. Statistiky ministerstva vnitra mu dávají za pravdu, neboť například v průběhu srpna v Česku požádal o azyl pouze jeden Afghánec, jeden Iráčan a devět Syřanů.
I když v České republice migrant skončí, nemá podle Pelikána prakticky možnost požádat zde o azyl. Pokud je totiž zřejmé, ze které unijní země přišel, měli bychom jej podle pravidel do té země vrátit. „Pouze v případě, že policisté nevědí, ze které země uprchlík přijel, může požádat o azyl u nás. To se ale často nestává, protože je policisté většinou chytí ve vlaku,“ řekl Pelikán.
3. září 2015 |
