Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropa pošle do táborů u Sýrie miliardy, zbuduje uprchlické hotspoty

  1:43aktualizováno  9:38
Miliarda eur pro uprchlíky na Blízkém východě a zřízení uprchlických „hotspotů“ v Itálii a Řecku. To jsou opatření na řešení migrační krize, na kterých se dohodli evropští státníci na mimořádném summitu Evropské unie v Bruselu.

Uprchlíci přistávají na řeckém ostrově Lesbos (23. září 2015) | foto: Reuters

Předseda jednání prezidentů a premiérů unijních zemí Donald Tusk novinářům po summitu řekl, že na pomoc bude prostřednictvím Světového potravinového programu (WFP) a Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky OSN (UNHCR) vyčleněna nejméně miliarda eur (přes 27 miliard korun).

Do konce listopadu začnou podle Tuska v Itálii a v Řecku fungovat takzvané hotspoty, tedy centra, kde budou moci být žadatelé o azyl rychle identifikováni a registrováni.

Uprchlická krize

Tusk oznámil, že lídři EU shodli také na posílené pomoci Libanonu, Jordánsku, Turecku a dalším zemím v blízkovýchodním regionu.

Další pomoc bude také záviset na posílené spolupráci těchto státu s unií při řešení migrační krize. Předsedové vlád a prezidenti evropských zemí podle Tuska zastávají shodný názor, že „nynější chaos musí skončit“.

„Správné řízení a kontrola naší vnější hranice je naší společnou odpovědností,“ uvedl předseda summitů. Bylo by podle něj nesprávné veškerou tíži nechat jen na Řecku a na Itálii. Proto summit nabídl veškerou možnou pomoc těmto zemím, včetně právě spolupráce na hotspotech.

Sobotka: Přes zimu migrace zeslábne, musíme konat

„Dnes schválená opatření krizi neukončí, ale vše jsou to nutné kroky správným směrem,“ dodal Tusk. Ten se spolu s předsedou Evropské komise Junckerem sejde 5. října s tureckým prezidentem Erdoganem, aby přiměli Ankaru k omezení proudu uprchlíků, kteří se plaví z tureckého pobřeží na nedaleké řecké ostrovy.

Za Česko se summitu zúčastnil premiér Bohuslav Sobotka a státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Sobotka před jednáním uvedl, že Evropa by měla využít toho, že v zimě migrace pravděpodobně zeslábne, a urychleně konat.

„Na jaře už by Evropa měla ukázat schopnost migrační proud regulovat a už na vnějších hranicích rozlišovat mezi uprchlíky před válkou a ekonomickými migranty,“ řekl.

Schůzka se konala den poté, co ministři vnitra EU odhlasovali kvóty na přerozdělení 120 000 uprchlíků z Řecka a Itálie v členských zemích. Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko hlasovaly proti. Německá kancléřka Merkelová po středečním jednání uvedla, že na summitu se už plán na přerozdělení běženců neprobíral.

Merkelová po summitu zdůraznila, že v Evropské unii musí platit minimální standardy pro péči o běžence a pro průběh azylového řízení. „Nyní jsme v situaci, kdy tyto minimální standardy všude dodržovány nejsou,“ uvedla Merkelová ve čtvrtek ráno ve Spolkovém sněmu. Neupřesnila však, jaké země podle ní standardy nenaplňují.

„Abychom mohli skutečně pomoci těm, kdo do Evropy utekli před válkou a pronásledováním, je nutné výrazně zrychlit azylové řízení,“ řekla Merkelová. „A zejména v těch případech, kdy k nám lidé nepřišli kvůli válce a pronásledování, musíme mnohem rychleji rozhodnout a důsledně prosazovat následný návrat těchto lidí (do jejich země původu),“ uvedla.

Kancléřka také zdůraznila, že integrace přistěhovalců do společnosti je stejně důležitá jako opatření pro ochranu hranic nebo jako zajištění okamžité pomoci běžencům. „Očekáváme od těchto lidí, že budou respektovat pravidla a hodnoty, které obsahuje naše ústava, a že se na tomto základě integrují do společnosti. V první řadě od nich očekáváme ochotu naučit se německy,“ řekla.

Německý tisk: Napětí trvá

Juncker si pochvaloval, že atmosféra na nočním summitu byla daleko lepší než na minulých jednání, podle jeho slovy byla dokonce „excelentní“. Německé deníky se však shodují, že napětí mezi členy EU kvůli uprchlíkům trvá.

Fotogalerie

Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung země osmadvacítky vyslyšely Tuskovu prosbu, aby na summitu neukazovaly světu vnitřní rozpory. „Přes všechnu na odiv stavěnou jednotu evropských partnerů bylo ale v Bruselu přesto zřetelné, že spory a vzájemná obviňování z uplynulých týdnů zachovaly své stopy,“ napsal deník.

Deník Die Welt závěry summitu hodnotí jako nedostatečné. „Slabý výsledek summitu jen překryl trhliny, které v EU nadále existují,“ napsal list. „Vnější hranice EU budou v dohledné době nadále otevřené jak vrata od stodoly a bude to nutit mnoho členských států, aby prodloužily kontroly na národních hranicích,“ soudí Die Welt.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Čeští vojáci na patrole v okolí základny v afghánském Bagrámu
Boj v Afghánistánu nekončí. USA a spojenci připravují novou strategii

Spojenci v čele s USA připravují novou strategii a vyslání posil do Afghánistánu. Už šestnáct let trvající mezinárodní boj proti tamním islamistům tak opět...  celý článek

Britská premiérka Theresa Mayová a předsedkyně DUP Arlene Fosterová (vpravo)...
Mayová má podporu pro svou vládu. Nevyhodíme vás, slíbila imigrantům z EU

Britská premiérka Theresa Mayová po dvoutýdenním vyjednávání uzavřela v pondělí dohodu s Demokratickou unionistickou stranou o podpoře své menšinové vlády....  celý článek

Farhana Maute na archivním snímku
Kmotra Maute. Filipínskou franšízu Islámského státu řídí matka sedmi synů

Boje mezi islamisty a filipínskou armádou o město Marawi začal vlastně jako mafiánský spor o státní zakázky, který přerostl v nelítostnou válku. A vlivný klan...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.