Předseda jednání prezidentů a premiérů unijních zemí Donald Tusk novinářům po summitu řekl, že na pomoc bude prostřednictvím Světového potravinového programu (WFP) a Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky OSN (UNHCR) vyčleněna nejméně miliarda eur (přes 27 miliard korun).
Online reportáž |
Do konce listopadu začnou podle Tuska v Itálii a v Řecku fungovat takzvané hotspoty, tedy centra, kde budou moci být žadatelé o azyl rychle identifikováni a registrováni.
Uprchlická krizeKVÓTY: Evropa přehlasovala Česko SYŘAN: Chápu, že si jen tak nepustíte cizince do domu NICKELSDORF: Taxikáři čekají na uprchlíky u hranic PŘEHLEDNĚ: Co živí uprchlickou krizí? CHORVAT: Se Syřany není problém, to s ostatními NÁKLADY: Kolik uprchlíky stojí cesta do Evropy? NEPROJDETE!: Starosta odhání uprchlíky akčním filmem BELI MANASTIR: Maďaři jsou jako Hitler, slyšel syrský kuchař PŘEHLEDNĚ: Co se děje se zadrženými běženci? |
Tusk oznámil, že lídři EU shodli také na posílené pomoci Libanonu, Jordánsku, Turecku a dalším zemím v blízkovýchodním regionu.
Další pomoc bude také záviset na posílené spolupráci těchto státu s unií při řešení migrační krize. Předsedové vlád a prezidenti evropských zemí podle Tuska zastávají shodný názor, že „nynější chaos musí skončit“.
„Správné řízení a kontrola naší vnější hranice je naší společnou odpovědností,“ uvedl předseda summitů. Bylo by podle něj nesprávné veškerou tíži nechat jen na Řecku a na Itálii. Proto summit nabídl veškerou možnou pomoc těmto zemím, včetně právě spolupráce na hotspotech.
Sobotka: Přes zimu migrace zeslábne, musíme konat
„Dnes schválená opatření krizi neukončí, ale vše jsou to nutné kroky správným směrem,“ dodal Tusk. Ten se spolu s předsedou Evropské komise Junckerem sejde 5. října s tureckým prezidentem Erdoganem, aby přiměli Ankaru k omezení proudu uprchlíků, kteří se plaví z tureckého pobřeží na nedaleké řecké ostrovy.
Za Česko se summitu zúčastnil premiér Bohuslav Sobotka a státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Sobotka před jednáním uvedl, že Evropa by měla využít toho, že v zimě migrace pravděpodobně zeslábne, a urychleně konat.
„Na jaře už by Evropa měla ukázat schopnost migrační proud regulovat a už na vnějších hranicích rozlišovat mezi uprchlíky před válkou a ekonomickými migranty,“ řekl.
Schůzka se konala den poté, co ministři vnitra EU odhlasovali kvóty na přerozdělení 120 000 uprchlíků z Řecka a Itálie v členských zemích. Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko hlasovaly proti. Německá kancléřka Merkelová po středečním jednání uvedla, že na summitu se už plán na přerozdělení běženců neprobíral.
Merkelová po summitu zdůraznila, že v Evropské unii musí platit minimální standardy pro péči o běžence a pro průběh azylového řízení. „Nyní jsme v situaci, kdy tyto minimální standardy všude dodržovány nejsou,“ uvedla Merkelová ve čtvrtek ráno ve Spolkovém sněmu. Neupřesnila však, jaké země podle ní standardy nenaplňují.
„Abychom mohli skutečně pomoci těm, kdo do Evropy utekli před válkou a pronásledováním, je nutné výrazně zrychlit azylové řízení,“ řekla Merkelová. „A zejména v těch případech, kdy k nám lidé nepřišli kvůli válce a pronásledování, musíme mnohem rychleji rozhodnout a důsledně prosazovat následný návrat těchto lidí (do jejich země původu),“ uvedla.
Kancléřka také zdůraznila, že integrace přistěhovalců do společnosti je stejně důležitá jako opatření pro ochranu hranic nebo jako zajištění okamžité pomoci běžencům. „Očekáváme od těchto lidí, že budou respektovat pravidla a hodnoty, které obsahuje naše ústava, a že se na tomto základě integrují do společnosti. V první řadě od nich očekáváme ochotu naučit se německy,“ řekla.
Německý tisk: Napětí trvá
Juncker si pochvaloval, že atmosféra na nočním summitu byla daleko lepší než na minulých jednání, podle jeho slovy byla dokonce „excelentní“. Německé deníky se však shodují, že napětí mezi členy EU kvůli uprchlíkům trvá.
Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung země osmadvacítky vyslyšely Tuskovu prosbu, aby na summitu neukazovaly světu vnitřní rozpory. „Přes všechnu na odiv stavěnou jednotu evropských partnerů bylo ale v Bruselu přesto zřetelné, že spory a vzájemná obviňování z uplynulých týdnů zachovaly své stopy,“ napsal deník.
Deník Die Welt závěry summitu hodnotí jako nedostatečné. „Slabý výsledek summitu jen překryl trhliny, které v EU nadále existují,“ napsal list. „Vnější hranice EU budou v dohledné době nadále otevřené jak vrata od stodoly a bude to nutit mnoho členských států, aby prodloužily kontroly na národních hranicích,“ soudí Die Welt.
