Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští europoslanci patří k nejpracovitějším. I mezi nimi jsou však černé ovce

Seriál   10:37aktualizováno  10:37
Běžný europoslanec si během mandátu přijde asi na deset milionů korun. Zaslouží si je? Neztratí se čeští politici jako kapka v moři europoslanců z jiných zemí? A co vlastně v Bruselu dělají? V dalším díle seriálu o Evropské unii se mimo jiné dozvíte, že Telička nejvíce mluví, Zdechovský s Charanzovou hodně píší a že Svobodní připravili nové rozdělení Evropy.

Hlasování Evropského parlamentu ve Štrasburku (ilustrační snímek) | foto: Reuters

Legislativa přicházející z Evropské unie se v Česku často stává terčem jedovatých poznámek. Češi ji nezřídka považují za zbytečnou buzeraci. Pravdou však je, že se na její přípravě sami podílejí – přesněji řečeno, činí tak jednadvacítka českých europoslanců.

Fotogalerie

Ti teď vstoupili do posledního roku svého pětiletého volebního období a na konci příštího května je podle výsledku voleb do europarlamentu nahradí politici jiní. A nebo nenahradí. Je totiž možné, že s nimi budou voliči spokojení a mandát jim na dalších pět let prodlouží. 

Objektivně zhodnotit jejich práci je takřka nemožný úkol. Dá se však říct, že čeští europoslanci jsou v Bruselu jedni z nejaktivnějších. Podle projektu MEP ranking, který činnost europoslanců dlouhodobě zkoumá, se totiž takřka ve všech sledovaných aktivitách pohybují vysoko nad evropským průměrem. Někteří z nich patří, alespoň z pohledu statistiky, dokonce mezi ty úplně nejlepší. 

Na kompletní výsledky se můžete podívat v tabulce na tomto odkazu, kde si můžete jednotlivé europoslance seřadit podle jednotlivých parametrů.  

Telička je jedním z nejzdatnějších řečníků

K nejvýkonnějším europoslancům patří třeba Pavel Telička (ANO), který více než tisíckrát vystoupil s proslovem na plénu europarlamentu. Častěji bylo slyšet už jen sedmnáct dalších europoslanců, kterých je v parlamentu celkem 751. I v ostatních měřitelných činnostech většinou patří k nejlepším a proto v souhrnném bodování obsadil mezi Čechy v Bruselu první místo.

Zaslouží si čeští europoslanci své výplaty? Podívejte se, jak si vedli v EU

„Všechny aktivity mají smysl, i když se jejich účel liší. Osobně si myslím, že primární je legislativní a koncepční práce. Mám výhodu, že jsem byl 2. místopředsedou frakce, že si držím podstatný vliv, a to i na rozhodování frakce. Ale uplatňuji jej také přes zpravodajství legislativních návrhů a možná ještě více přes pozměňovací návrhy u norem, kde nejsem zpravodajem,“ říká Telička. 

Podle něj je však třeba odlišovat četnost práce a její kvalitu. Podotýká, že europoslanec může podat tisíc pozměňovacích návrhů, ale ty mohou mít jen formální ráz. „Nebo naopak charakter velmi věcný či koncepční, který má reálný dopad. A pak jde ještě o to návrh prosadit. Přesto je určitě rozdíl, jestli jste v MEP rankingu v první stovce nebo v některé z posledních,“ dodává. 

Zdechovský je zpravodajské eso, v Evropě je jen osm pilnějších

V počtu vypracovaných zpráv, tedy činnosti, jenž je jednou z nejpracnějších, ke které se může europoslanec propůjčit, je pak českým rekordmanem Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Během svého mandátu se podílel na 88 zprávách pro Evropskou komisi, více už jich zvládlo vypracovat jen 8 dalších europoslanců. 

Europoslanci si v Bruselu za pět let vydělají 10 milionů.

  • Zatímco dříve o platech svých europoslanců rozhodovaly jednotlivé členské státy, od roku 2009 pobírají všichni stejné mzdy – 6 200 eur čistého. V českých korunách je to něco přes 158 tisíc korun   
  • Poté, co svůj úřad ukončí, mají také nárok na odchodné ve výši jednoho platu. Za každý další rok, který ve funkci byli, dostanou jeden měsíční plat navíc. Stejně jako poslanci, mají tedy i europoslanci po pěti letech ve funkci nárok na pětiměsíční odchodné, a to ve výši 790 000 korun.
  • Po skončení mandátu mají také nárok na důchod. Do něj odcházejí v 63 letech a dostávají 3,5 procenta za každý rok, kdy byli ve svém mandátu. 
  • Dále dostávají europoslanci také nejrůznější náhrady. Mimo jiné, například cestovné a také částku 116 000 korun měsíčně na všeobecné výdaje v přepočtu nebo také částku 4 100 korun za každý den, kdy se účastní jednání Parlamentu.
  • Pokud tedy europoslanec dokončí svůj mandát v celé své délce, vydělá si jen díky mzdě a odchodnému za pět let přes 10 milionů korun.

„Vyhrát zrovna u zpráv je velmi potěšující,  protože o ně se vždy bojuje nejvíc a člověk opravdu musí prokázat znalost tématu, manažerské schopnosti i umění politické argumentace, aby zprávy získal,“ říká Zdechovský.

Vysvětluje, že zprávy jsou klíčovým prvkem při vzniku nové legislativy a zpravodaj nese zodpovědnost za přijmutí či odmítnutí pozměňovacích návrhů i zprávy jako celku.

Podobně důležité jsou podle něj proto také pozměňovací návrhy, které ke zprávám mohou europoslanci podávat. Tady se blýskla Dita Charanzová (ANO), která jich navrhla hned 1 848 a mezi všemi europoslanci tak zaujala 21. místo.

Podle ní se ale práce v Evropském parlamentu dá jen těžko zredkovat na několik čísel. „Těší mě, že mne žebříček zařadil mezi ty aktivnější poslance. Samo hodnocení bych však příliš nepřeceňovala. Při fotbale se taky nepočítá propocené triko, ale střelený gól. Podobně je to i v politice, Evropský parlament nevyjímaje,“ říká Charanzová. 

Dodává však, že i podle ní jsou zprávy a právě pozměňovací návrhy těmi momenty, kdy má poslanec největší šanci zasáhnout do výsledné podoby dokumentu. „Samozřejmě se šance zvyšují, pokud je takový krok předjednán s dalšími kolegy, kteří vás při hlasování podpoří,“ vysvětluje.

Svobodní: Dobré umístění by znamenalo, že jsme fanoušky EU

Jenomže ne všichni čeští europoslanci podle statistiky patří mezi premianty. Několik z nich se naopak nachází na opačném konci žebříčku MEP rankingu.

Úplně nejnižší známkou ohodnotili autoři projektu Jiřího Payne (Svobodní). V jeho případě je však potřeba přihlédnout ke skutečnosti, že mandát získal až na podzim minulého roku po odstoupivším Petru Machovi (Svobodní). Ten své místo opustil, aby usiloval o křeslo poslance v českém parlamentu, které však nakonec nezískal.

Po kliknutí na jednoho z poslanců Evropského parlamentu se spustí krátký vzkaz.

Bruselské návštevnické centrum, takzvané Parlamentárium. Po kliknutí na fotografii europoslance se ozve krátký vzkaz.

I přesto je Payne v Bruselu již půl roku a jediné, čím se podle statistiky může pochlubit, jsou tři otázky k Evropské komisi, sedm projevů a pět vysvětlení hlasování. To ani poměrově není oproti ostatním poslancům mnoho, až na výjimky, o kterých budeme hovořit dále. 

Payne to vysvětluje tím, že jej jeho tvrdý postoj proti Evropské unii z řady aktivit předem vyřazuje. Napsal podle svých slov například dva zásadní dotazy na Evropskou komisi. Jeden z nich měl usvědčit komisi, že porušuje Lisabonskou smlouvu, když odkládá jednání s Velkou Británií v obchodních vztazích. A druhým se pokoušel zjistit, jak by se Evropská unie zachovala k České republice v případě „Czexitu.“ Ani v jednom případě se mu prý však nedostalo uspokojivé reakce.

„Pochopil jsem, že od Komise nedostanu nikdy žádnou smysluplnou odpověď, pokud mi vůbec odpoví. Nevidím proto žádný důvod k tomu, abych kladl dotazy a nechával se pak urážet pohrdáním ze strany komise,“ říká k tomu Payne. 

Stejně tak tvrdí, že o vystoupení na plénu se pravidelně hlásí, ale nedostává slovo. A svá hlasování na stránkách europarlamentu nevysvětluje, protože je sleduje jen několik desítek návštěvníků. Raději prý natáčí videa a sdílí je na sociálních sítích.

Svobodní už mají alternativu k Evropské unii

Nutno dodat, že podobně špatně si v žebříčku vedl před svým odstoupením i Petr Mach. „Voliči Svobodných rozhodně nestojí o to, aby jejich europoslanec figuroval nějak vysoko zrovna v tomhle žebříčku. To by totiž znamenalo, že se z něj stal nadšený fanoušek byrokratické EU – a toho se voliči Svobodných opravdu obávat nemusejí,“ dodává k tomu Kateřina Kašparová, mluvčí Svobodných.

Payne, stejně tak jako Mach před ním, skutečně není typickým europoslancem, jelikož se prakticky snaží o rozložení Evropské unie zevnitř i zvenku. Vypracoval za tím cílem i návrh alternativního uspořádání evropských států, o které jsme psali již dříve.

Keller: Postoj k migrantům mě stál postavení

Na předposledním místě žebříčku se umístil Jan Keller (ČSSD). Podle něj, ale projekt MEP není vypovídající.

„Jakožto sociolog vím, jak vznikají statistiky. Důsledná formalizace aktivit jde bohužel často na úkor zachycení jejich smysluplnosti,“ říká Keller. Paradoxně se tak shoduje s premiantkou žebříčku Ditou Charanzovou, která hodnocení MEP také nechce přeceňovat. Během svého současného mandátu se Keller soustředil na tři dlouhodobé aktivity, jejich podoba je však prý příliš komplexní na to, aby je statistika dokázala zachytit. Ta podle něj umí registrovat především formální úkony.

Keller se podle svých slov zasazoval, ač nakonec neúspěšně, proti přijetí mezinárodních obchodních smluv TTIP a CETA a účastnil se jednání ve věci vysílaných pracovníků, kdy zastával postoj, že laciná pracovní síla nesmí být českou komparativní výhodou. 

Aktivně také vystupoval proti zavedení povinných kvót na přerozdělování migrantů. A právě zde vidí důvod, proč se v europarlamentu nemohl více prosadit. „Tím jsem se dostal do výrazně menšinové pozice. Domnívám se, že můj kategorický nesouhlas s kvótami mohl ovlivnit i to, že bylo zamítnuto osm žádostí, které jsem podal v průběhu posledních dvou let. Chtěl jsem se stát stínovým zpravodajem,“ dodává Keller.

Česko v EU zastupuje 21 poslanců

Třetí volby do Evropského parlamentu v Česku proběhly 23.-24. května 2014. Volební účast dosáhla 18,20 procenta. Zvoleni byli 4 poslanci za ANO, 4 za TOP 09 a STAN, 4 za ČSSD, 3 za KSČM, 3 za KDU-ČSL, 2 za ODS a 1 za Stranu svobodných občanů.

Komunistka na první příčkách, komunista na posledních

Na neslavném, konkrétně třetím místě od konce, se umístil Jan Kohlíček (KSČM). A dokonce dopadl nejhůře, pokud jde o účast na hlasování – více než čtvrtinu totiž vynechal. I on je, stejně jako Payne, náhradníkem. Mandát převzal po zesnulém Miloslavu Ransdorfovi, který zemřel v lednu 2016.

„Nejsem členem EP poprvé a proto vím, jak mohu některé věci ovlivnit. V minulosti jsem byl koordinátorem svojí poslanecké skupiny a často mě rozčilovalo, že nemám šanci hovořit na plénu v otázkách, které se týkají mé odbornosti,“ říká Kohlíček. Dodává, že jako místopředseda výboru ITRE občas řídil jednání a je jedním z ředitelů Energetického fóra, což statistika pomíjí. 

„Tyto aktivity jsou pro mne hlavními. U některých zpráv nepovažuji za vhodné, abych o nich hlasoval vzhledem k obsahu, se kterým principiálně nesouhlasím. Někdy se totiž Evropský parlament vyjadřuje nekvalifikovaně k otázkám, o nichž vím poměrně dost podrobností,“ vysvětluje Kohlíček svou nízkou účast při hlasování. 

Přitom jeho stranická kolegyně Kateřina Konečná (KSČM) si podle statistiky vedla nadmíru dobře a mezi českým europoslanci obsadila v celkovém hodnocení třetí místo. Nadprůměrně dobře si totiž vedla v počtu zpráv i pozměňovacích návrhů. 

Seriál o Evropské unii

„Nepovažuji svoji práci za lehkou, ale dělám ji ráda, což myslím hodnocení MEP ranking odráží. Je těžké hodnotit samu sebe. Ale stačí mi letmý pohled na diář, abych věděla, že pro mě Brusel není žádným oslíčkem, který mi dává jen plat a že dny v Bruselu a Štrasburku jsou opravdu přeplněné prací,“ říká Konečná.

Výsledky svého stranického kolegy Kohlíčka komentovat nechtěla. „Ano, práce v europarlamentu je těžko kvantitativně vyčíslitelná ve chvíli, kdy má být naším primárním úkolem kvalitativní stránka věci. Ale pravdou je, že bez podávání pozměňovacích návrhů, zpráv, stanovisek, či aktivního stínování evropských dokumentů, se dělá kvalitní práce pro občany jen velmi těžko,“ dodala však Konečná.

Zaslouží si čeští europoslanci své výplaty? Podívejte se, jak si vedli v EU

15 let s EU
Autor:

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR proběhnou na podzim 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů do zastupitelstev obcí dle krajů:

Volby do senátu

Přehled obvodů, kde se volí a seznamy kandidátů naleznete v příloze senátních voleb.




Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vzdali jsme se. Vídeňská učitelka popsala problémy s muslimskými žáky

Výuka islámské věrouky v německém Offenburgu.

Na školách ve vídeňské přistěhovalecké čtvrti Favoriten ničí výuku i vztahy radikalizace většinových muslimů....

Džihád v Česku. Policisté obvinili muslima z přípravy bombového útoku

Dominik K. v posledních měsících před zatčením sám sebe fotografoval v přesně...

Policie zadržela radikálního muslima. Měl v bytě chemikálie a návody na výrobu bomby. Původem je Slovák. Islám přijal...



Turistky nám dělají z Oktoberfestu pornofilm, stěžují si Němci

Největší světový festival piva v Mnichově. (17.9.2016)

Pro obyvatele Mnichova znamenají přípravy na Oktoberfest nejen prostírání stolů nebo zkoušky lidových kapel, ale také...

Karikaturista nakreslil zuřící Serenu, nařkli ho z rasismu a sexismu

„A nemůžete ji prostě nechat vyhrát?“ Karikatura tenistky Sereny Williamsové od...

Australský karikaturista Mark Knight nakreslil zuřící tenistku Serenu Williamsovou, jak zlostí rozšlapává raketu....

All you can eat. Triatlonista zhltal 100 porcí suši, restaurace ho vyhodila

Sushi na kulinářském festivalu Gastro Hradec.

Celebritou se v bavorském Landshutu stal třicetiletý triatlonista a bývalý kulturista Jaroslav Bobrowski. Zašel si...



Další z rubriky

Kvalita života v Česku se zlepšila, žebříček tradičně vede Norsko

Vesnice Ludmírov, která těsně před koncem války unikla masakru.

Česká republika si oproti loňsku mírně polepšila v kvalitě života, přesto se v pravidelném žebříčku společnosti...

Hotel, pivovar i luxusní byty. Kam církev investuje peníze z restitucí

Zámek v Dolních Břežanech.

Arcibiskupství pražské zrekonstruovalo barokní zámek v Dolní Břežanech a otevírá v něm hotel. Královéhradecké...

Skupina senátorů vyzvala premiéra Babiše k přijetí 50 syrských sirotků

Děti stojící v dešti ve frontě na jídlo poblíž vesnice Idomeni na...

Osmadvacet senátorů vyzvalo premiéra Andreje Babiše, aby ČR přijala padesát syrských sirotků. Podle senátorů by se mělo...



Najdete na iDNES.cz