Vrátíme se do Evropy, rozhodli před 15 lety Češi. Vztah k EU poté ochladl

Seriál   0:01
Česká republika si připomíná 15 let od referenda, v němž se občané vyslovili pro vstup do Evropské unie. Debata se tehdy točila kolem návratu z vlivu asijského východu zpět do Evropy. Když se však Češi „vrátili“, kam patří, Unie je trochu omrzela. Jak se vztah mezi Českem a EU v uplynulých letech vyvíjel, zmapovala iDNES.cz v červnovém seriálu.
MF DNES vydala při příležitosti vstupu Česka do EU speciální přílohu "Česko...

MF DNES vydala při příležitosti vstupu Česka do EU speciální přílohu "Česko míří do Evropy". (1. května 2004) | foto: Petr NovotnýMAFRA

Oficiální přihlášku České republiky ke vstupu do Evropské unie podal v lednu 1996 tehdejší předseda vlády a dnes velký odpůrce Unie Václav Klaus.

„Stáváme se součástí snů mnoha Evropanů o otevřené Evropě, o Evropě bez železných opon a jiných blokací svobodného pohybu lidí, myšlenek, zboží, peněz. Chceme se na tomto pohybu podílet. Žádný český občan by neměl mít důvod vydělovat se z něj,“ řekl o osm let později, v roce 2004 prezident Klaus, když podepisoval přístupové dohody v Aténách. Nutno však dodat, že Klaus vždy hovořil o členství v Unii jako o sňatku z rozumu, nikoli jako o sňatku z lásky.

Současný europoslanec a jeden z místopředsedů Evropského parlamentu Pavel Telička, který za vlády Miloše Zemana vedl vyjednávání o vstupu do EU, vzpomíná, že se zapojení do struktur evropských společenství stalo tématem hned po sametové revoluci. 

Pro Čechy a další národy, které vstupovaly do EU při velkém rozšíření v roce 2004, znamenalo členství v mezinárodní organizaci vyspělých západních států symbolický návrat k euroatlantickému civilizačnímu okruhu, z něhož je násilně vytrhlo poválečné rozdělení světa. 

„Symbolizovalo to návrat do Evropy, ten transformační proces. Řekl bych, že první roky se nesly v takovém entuziasmu a ambicích. Ale nemůžeme říct, že se to týkalo každého. Část veřejnosti byla pro, ale na tu druhou část občanů politická reprezentace tak trochu pozapomněla,“ říká Telička.

Před vstupem do EU byl v českém prostředí považován za euroskeptika například politik ODS Jan Zahradil, dnes rovněž europoslanec. Zahradil připomíná, že v roce 2001 spolu s několika kolegy sepsal text s názvem Manifest českého eurorealismu, v němž nastínil i možnou budoucnost Česka mimo Unii.

„Lidovci, sociální demokraté, tehdejší Unie svobody a další nás začali kritizovat, že podrýváme pozici České republiky tím, že připouštíme, že by nemusela vůbec do Evropské unie vstoupit. To je taková zábavná vsuvka, jak se tehdy přemýšlelo. O tom, že by Česká republika nebyla členem EU nikdo nechtěl ani mluvit,“ podotýká Zahradil.

Češi se těšili na výdobytky Západu

Výzkum agentury STEM z roku 2001 popisuje, že lidé si tehdy od vstupu do EU slibovali „návrat k některým demokratickým hodnotám evropské civilizace, kterých se komunistický režim zřekl“. Většina dotázaných rovněž očekávala zvýšení kvality vzdělání pro mladé, větší záruky dodržování práva a pořádku, politickou stabilitu, zdokonalení práce státních orgánů a zlepšení kvality životního prostředí.

Václav Klaus o referendu

Bývalý prezident Václav Klaus

„Každý z nás bude spolurozhodovat o tom, zda má Česká republika dobrovolně předat významnou část své suverenity a samostatnosti většímu nadnárodnímu celku výměnou za spolupodílení se na jeho rozhodování a za možnost být jeho součástí," uvedl Klaus den před zahájením referenda. (ČTK, 12.6. 2003) 

Přesto Češi nad členstvím v Unii přemýšleli především pragmaticky: Nejvíce se těšili na volný pohyb lidí, v němž spatřovali možnosti zaměstnání v západoevropských zemích a zlepšení ekonomické situace. Naopak obavy vyvolávalo možné zvýšení cen či imigrace z Východu.

Telička se jako hlavní vyjednavač a náměstek ministra zahraničí v Zemanově vládě účastnil i zasedání kabinetu. Už tehdy se prý ukazovaly limity českých politiků. „Viděl jsem, že takový ten entuziasmus a proevropskost u sociálnědemokratických politiků se vytrácely, jakmile to mělo v uvozovkách něco stát,“ popisuje.

„Tehdejší i dnešní doba má společné to, že málokterý politik se skutečně angažoval a vedl debatu o konkrétních tématech a zároveň měl kompetentní a hlubší znalosti,“ zamýšlí se Telička. Podle něj se tehdejší diskuze zploštila na hesla a slogany. „Stejné je to dnes, ale v obráceném gardu,“ dodává.

„Myslím, že ne každý si uvědomoval, že jsme část společnosti nechávali stranou, a to se teď do jisté míry vymstilo,“ poukazuje na rostoucí skepticismus ohledně EU v Česku.

Teličkův kolega z europarlamentu Jan Zahradil v referendu hlasoval pro vstup, i když, jak připomíná, bez velkého nadšení. „Já myslím, že ta nálada při vstupu, takový ten optimismus, byl spíš hnaný emocemi než nějakou znalostí faktů a reálné situace. Myslím, že ani lidé v referendu nerozhodovali na základě nějakých velkých znalostí. Pochybuji, že někdo četl tu přístupovou smlouvu. Tam se spíš rozhodovalo podle symboliky, že se vracíme do Evropy, že se vracíme tam, kam patříme,“ míní Zahradil.

Jak zněla otázka referenda

"Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?" (Psali jsme o tom zde.)

Evropská unie.

Díky EU zavřeme šíbry a opravíme památky, znělo v kampani

Samotnému hlasování předcházela poměrně rozsáhlá kampaň i v médiích za 200 milionů korun. Z televize a billboardů například Čechy do Unie lákali a vítali irský počítačový specialista, portugalský rybář či rakouská důchodkyně.

Komerční televize Nova tehdy vysílala spoty, jež měly občany motivovat k tomu, aby v referendu hlasovali. Z jejich obsahu nicméně vyplývalo, že se členství v Unii vyplatí. Spoty s humornou nadsázkou zobrazovaly, jak bude Česko vypadat za deset let od referenda a optimisticky líčily život Čechů v roce 2013 po vstupu do Evropské unie.

V jednom z nich například moderátor telefonuje trestanci do věznice. Historka vyznívá tak, že se díky evropskému tlaku na zlepšení českých zákonů v Česku zkvalitní fungování justice, což omezí rozkrádání veřejných peněz. Jiný klip pak třeba upozorňuje na možnosti opravit z evropských dotací české památky. A další, v němž se baví parta loďařů, která z Česka nevytáhla paty, láká na volný pohyb osob po Evropě. „Ale kdybychom chtěli, tak bychom mohli!“ uvědomují si na konci spotu.

Malé Česko součástí obra

Současná Evropská unie je společenstvím více než 500 milionů lidí. Přestože v EU žije pouze kolem sedmi procent světové populace, vytváří téměř čtvrtinu světového HDP. Unie je zejména ekonomicky silná, je druhým největším světovým exportérem zboží i služeb.

Na mezinárodní scéně má EU specifické postavení, jelikož vzhledem ke své ekonomické síle nedisponuje srovnatelně velkou politickou a vojenskou silou.

Právě kvůli potřebě zvýšit svou váhu na mezinárodním poli vznikly funkce jako je „vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku“ (v současnosti post zastává Federica Mogherini). O výsledném efektu se dá samozřejmě pochybovat. Nicméně instituce EU mají tolik pravomocí, kolik jim členské státy svěří.

„Důvodem, proč si vláda objednala kampaň, byla hlavně obava, že se lidi na to referendum vykašlou, nepřijdou a bude ostuda. Obsah těch sci-fi spotů byl spíš zábavný, fakt nebylo potřeba říkat nějaké výhody EU. Stačilo komunikovat to datum referenda,“ vzpomíná po patnácti letech autor spotů režisér Radek Bajgar. A jakou tehdy cítil ve společnosti náladu? „Unii jsem tehdy stejně jako většina lidí vnímal jako civilizační prostor, kam chceme patřit. Můžeme se hádat, jak se tam má rozhodovat, koho tam pustit, čím platit nebo jakou to má mít formu, ale copak je jiná srovnatelná možnost?“ ptá se.

Vstup do EU tehdy podporovaly všechny relevantní politické strany s výjimkou komunistů. A rovněž občané se v referendu 13. a 14. června 2003 jasně vyslovili pro členství v Evropské unii. Při účasti 55 procent oprávněných voličů jich 77 procent hlasovalo pro, 22 procent proti.

14. června 2018

Proč se vytratil pozitivní přístup?

Od referenda za vstup do EU uplynulo 15 let. Dnes Češi patří mezi největší euroskeptiky v rámci Unie. Vyplývá to i z posledního průzkumu Eurobarometru. Obecně členství v EU považuje za dobrou věc 34 procent lidí, zatímco evropský průměr je 60 procent. Téměř polovina obyvatel, konkrétně 46 procent, EU hodnotí neutrálně.  

Volný pohyb po Unii, možnost pracovat v zahraničí, ekonomický růst i onen symbolický návrat do evropské civilizace Čechům zevšedněl. V současnosti jsou pro ně zásadními tématy zejména boj s terorismem, přistěhovalectví a ochrana vnějších hranic Unie. Paradoxně se však právě tyto oblasti České republiky přímo netýkají.

O kampani, která předcházela referendu

“Myslí si že je umělec, je mi z něho do pláče - tento verš z kultovního alba Jižák skupiny Manželé se mi většinou vybaví když vidím všechny ty Helenky, Haničky, Karly a Dalibory jak poskakují po pódiích a zpívají na počest úspěšného referenda EU stejně jako zpívali před lety na různých Kotvách, Lyrách a Sovětských písních,“ napsal Vít Blaha v červnu 2003 pro portál Neviditelný pes.

Kde leží kořeny české nespokojenosti? Podle europoslanců Pavla Teličky i Jana Zahradila jednak počáteční nadšení opadlo, jednak byla některá očekávání přehnaná. „Já myslím, že u některých lidí, a část veřejného mínění tomu nasvědčuje, došlo k rozevření nůžek mezi očekáváním a realitou, přišla deziluze,“ míní Telička.

Podle něj nelze pochybovat o tom, že Česko si vede dobře i díky Unii. Pozitiva převažují a česká kritika často vychází z nenaplněných velkých očekávání či potřebě najít viníka nějakého nevyhovujícího stavu. 

„Bohužel ta česká mentalita je taková, že reptáme a v zásadě jsme negativní. Spory zjednodušujeme a vyostřujeme. To pak neblaze ovlivňuje veřejné mínění,“ myslí si europoslanec a současně jeden z místopředsedů Evropského parlamentu.

Václav Havel o referendu

Václav Havel v kanceláři ve Voršilské ulici

“Evropská unie je velkorysým projektem, který by měl definitivně ukončit dvoutisíciletou éru válek, konfliktů, vytváření zájmových sfér, zbabělých kompromisů se zlem a bojů o nadvládu mocnějších nad slabšími, včetně Evropy nad světem. Pevně věřím, že referendum o našem přijetí se bude v tomto roce těšit velkému zájmu občanů, kteří si uvědomí dosah svého rozhodnutí,” řekl prezident Václav Havel v novoročním projevu, jímž vítal rok 2003.

„Jistě, Unie je uskupení členských států. Je to však především lidské uskupení a má prostě plusy a minusy, které s tím souvisejí. Logicky jsou třeba i reformy. Ale kdo přinese tu reformu? Přece členské státy. To není oblast, kterou by řídila Evropská komise. A viděli jsme vůbec někdy ucelený návrh na dílčí reformní kroky ze strany Prahy? Nikdy. To je ten problém, o kterém hovořím,“ kritizuje Telička nízkou aktivitu českých politiků.

Režisér Bajgar, jenž stojí za klipy k referendu, se domnívá, že odpor k EU v Česku „vynalezl“ bývalý prezident Václav Klaus, jelikož jej v Evropě dostatečně neobdivovali. „On je rétoricky šikovný, tak to do národa úspěšně napral. Od té doby tu kartu vytáhne kdokoli, komu se to hodí do krámu. Ale reálná varianta to přece není. Nechceme dopadnout jako Ukrajina,“ zamýšlí se filmař nad nad možným vystoupením z EU. 

„Po těch letech vidím Unii pořád stejně, proměnili jsme se my. Při jakémkoli pobytu v zahraničí si člověk znovu a znovu uvědomuje, jak se každá průměrná země EU stará líp než my o přírodu, o zemědělství, památky a kulturu, o drobné podnikatele, o staré lidi. A jak my se odtamtud jevíme jako parta egocentrických blbečků,“ kritizuje Bajgar a vyhlíží jiné časy:  „Až se tady zklidní poměry a vrátí se rozum, tak se to snad zlepší. Je teď fakt blbá doba.“

Seriál o Evropské unii

Europoslanec Jan Zahradil míní, že výrazný zlom v českém vnímání Unie znamenala migrační krize. „Emoce časem opadly. Lidé se začali seznamovat s tím, co to vlastně znamená členství v EU, když sem začaly proudit různé regulace, které se v mnoha případech lidem nelíbí nebo jim připadají zbytečné. Každopádně to vykulminovalo v několika posledních letech, kdy občané zjistili, že je tady snaha vytvořit nějakou společnou azylovou politiku,“ říká.

„Tohle všechno sehrává roli v tom, že se lidé začínají dívat na Evropskou unii skeptičtěji, a řekněme i více realisticky. Říkat, že za to mohou zlí politici, protože EU dostatečně nechválí? Myslím, že tak to není,“ odmítá vinit české politiky za nálady veřejnosti vůči Unii.

14. června 2018

Jak probíhal „návrat do Evropy“

  • V prosinci 1989 zaslal tehdejší předseda vlády Marián Čalfa předsedovi Komise ES Jacquesovi Delorsovi dopis, ve kterém vyjádřil zájem ČSSR o členství v Evropském společenství (ES).
  • Na konci roku 1991 podepsaly zainteresované země Evropskou dohodu o přidružení ČSFR, Maďarska a Polska k ES.
  • 17. ledna 1996 podala Česká republika prostřednictvím předsedy české vlády Václava Klause přihlášku ke členství v Evropské unii.
  • Evropská rada rozhodla 13. 12. 1997, že oficiálně pozve 11 kandidátských států ke vstupu do EU. Za Českou republiku pozvání převzal prezident Václav Havel. 
  • 7.–11. prosince 2000 se konal summit EU v Nice, na němž se řešilo rozšíření východním směrem.
  • Evropská rada na zasedání 12.-13. prosince 2002 v Kodani rozhodla, že EU přijme 10 nových členských států 1. 5. 2004.
  • Referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii proběhlo 13. a 14. června 2003.
  • 77, 33 procenta Čechů členství v EU podpořilo.
  • Dne 1. května 2004 se Evropská unie rozrostla na společenství 25 členských států, mezi nimiž byla Česká republika. 
15 let s EU

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

  • Nejčtenější

Rvačka na lesbi show. Policista zbil pět dívek i ochranku smíchovského klubu

14. března 2024  13:49,  aktualizováno  14:10

Silně opilý policista v uniformě brutálně napadl a zaklekl 19letou dívku. Ta skončila v nemocnici....

Babiš se ptal na děti Lipavského. Nešlo o kompro, tvrdí. Za vulgarity se omlouvá

11. března 2024  15:14,  aktualizováno  16:57

Předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš v neděli u svých spolupracovníků poptal citlivé...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nedám Ukrajině ani cent a válka skončí, řekl Trump při setkání Orbánovi

11. března 2024  9:42

Bývalý americký prezident Donald Trump, který se podle všeho opět stane kandidátem amerických...

Pokud budeme ohroženi, jsme připraveni na jadernou válku, prohlásil Putin

13. března 2024  6:16,  aktualizováno  10:03

Sledujeme online Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Vstup...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Přímý konflikt Ruska s NATO je už jen krok od třetí světové války, hrozí Putin

18. března 2024  10:46

Ruský diktátor Vladimir Putin v pondělí varoval Západ, že přímý konflikt mezi Ruskem a NATO by...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Za ovlivnění rozsudků chtěl podle žaloby soudce Sovák 50 milionů. Soud odročili

19. března 2024  8:30,  aktualizováno  9:29

Bývalý soudce Vrchního soudu Zdeněk Sovák v úterý stanul před pražským Městským soudem obžalovaný...

Fakulta přijme po střelbě nová opatření, rámy nebudou, chystá se krizový nácvik

19. března 2024  8:47

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy chystá opatření ke zvýšení bezpečnosti. Nechá například...

Co přinese mimořádná schůze? Nebude to jen o vulgaritách, říkají poslanci

19. března 2024  8:38

Poslanci se na mimořádné schůzi „k bezpečnostním hrozbám“ Česka sejdou v úterý odpoledne. Podle...

Babiš napsal, že je pro obnovení územní celistvosti Ukrajiny, včetně Krymu

19. března 2024  6:05,  aktualizováno  8:30

Předseda opozičního hnutí ANO, bývalý premiér Andrej Babiš vytáhl silnou kartu, aby otupil kritiku...

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...