iDNES.cz

Europoslanci

Poznámky:

* V případě europoslance Jiřího Pospíšila MEP ranking chybně uvádí, že nepodal žádný pozměňovací návrh, což se odrazilo i v jeho hodnocení. Jen za poslední roky jich však podal přes dvě stovky. Tuto skutečnost Pospíšil redakci uspokojivě doložil a i společnost MEP ranking souhlasí, že je v tomto údaji zřejmě chyba.

** U europoslance Jířího Payne společnost MEP ranking špatně uvádí jeho docházku do Evropského parlamentu. Kvůli úředním průtahům se stal europoslancem 2. října, ovšem s účinností už k 5. září. Tuto skutečnost nicméně statistika MEP rankingu nezohledňuje a proto jeho docházku uvádí nižší, než jaká byla ve skutečnosti.

Legenda:

  • Pořadí v Evropském parlamentu: Pořadí europoslance ve srovnání s dalšími 750 europoslanci Evropského parlamentu podle metodiky společnosti MEP ranking.
  • Pořadí v ČR: Pořadí europoslance ve srovnání s dalšími 20 českými europoslanci podle metodiky společnosti MEP ranking.
  • Skóre podle MEP ranking: Výsledné ohodnocení, které daný poslanec získal podle metodiky MEP Ranking. Ta jednotlivé činnosti europoslanců na půdě Evropského parlamentu hodnotí různou vahou, podle jejich významu.
  • Návrhy usnesení: Návrh rezoluce, kterou dává při jejím schválení Evropský parlament najevo, jaký má názor na danou problematiku. Sama o sobě není rezoluce závazná, na jejím základě však může přijmout Evropská komise konkrétní opatření. Většinou europoslanec navrhuje návrh rezoluce za některý z výborů.
  • Zprávy: Ve chvíli, kdy Evropská komise připraví legislativu, kterou má připomínkovat europarlament, vyberou si mezi sebou europoslanci zpravodaje, který má za úkol připravit komplexní zprávu. Má tak přímý vliv na konečnou podobu parlamentního návrhu a přijetí jednotlivých pozměňovacích návrhů. Zároveň existuje také pozice stínového zpravodaje z opoziční frakce, který má podobnou úlohu. Tím se zvyšuje šance, že návrh v europarlamentu nakonec projde.
  • Pozměňovací návrhy: Europoslanci mohou ke zprávám podávat pozměňovací návrhy. Někdy jde o přepis celého odstavce či jeho doplnění, jindy jen o kosmetické změny.
  • Stanoviska: Jde o stanoviska předložená europoslancem k činnosti jednotlivých výborů. Pokud například poslanec není v rozpočtovém výboru, ale přesto se chce vyjádřit k přípravě evropského rozpočtu, může vydat stanovisko. Jde tedy o spolupráci mezi jednotlivými výbory.
  • Vystoupení: Vystoupení na plénu Evropského parlamentu má svá pravidla. Nemůže vystoupit každý, kdo si umane a přihlásí se, je potřeba si vystoupení předem domluvit. Europoslanec si navíc musí obhájit, že má k tématu co říct.
  • Vysvětlení hlasování: Vysvětlovat hlasování není povinné. Většinou to europoslanci dělají v případě, kdy hlasují jinak, než doporučila jejich frakce.
  • Prohlášení: Písemná prohlášení jsou způsob, jak se europoslanci snaží europarlament dovést k tomu, aby se zabýval nějakou konkrétní problematikou, nebo k ní přijal usnesení. K předložení musí europoslanec získat dostatek podpisů svých kolegů.