„Hlavním problémem Evropské unie je demokratický deficit. Lidé nemají vliv na politiku, která se v Bruselu provádí. Tamní administrativa ve svých rukou soustředila obrovskou nekontrolovatelnou moc,“ vysvětluje Payne, který společně s bývalým europoslancem a exšéfem Svobodných Petrem Machem připravil zmíněný manifest „Jde to i jinak“ (PDF).
Text má sloužit jako podnět pro zahájení diskuse mezi českými i evropskými státníky. „Předpokládáme, že se budou konat různé konference na toto téma, a že shromáždíme náměty a iniciativy tak, abychom vytvořili společný program,“ uvedl Mach. První konference by se podle něj měla odehrát v Praze 14. prosince. Payne navíc návrh k diskusi rozeslal všem ambasádám členských států Evropské unie.
Hlavní myšlenka manifestu je jasná: Evropská unie směřuje nevyhnutelně k nedemokratickému autoritativnímu režimu a nelze ji reformovat. „Nemáme na vybranou – buď dojde k zahnívání stávajícího modelu, nebo se rozhodneme pro nějaký jiný,“ říká Payne.
Reformovat, či zbořit a začít znovu?
Jiný český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) však namítá, že Unie sice není dokonalá, je však schopna sebereflexe. „Podle mě většina občanů EU chce reformu a o té jsem rozhodně připraven diskutovat. Ale chtít rozpad EU poté, co vidíme, jak se v tom potácí Velká Británie a kolik to bere energie, to je opravdu nereálná představa některých snílků,“ tvrdí Zdechovský.
Jde to i jinak. Kompletní text manifestu Svobodných |
Payne, Mach a strana Svobodných obecně podle něj na své návrhy dostala jasnou odpověď od voličů v říjnových volbách, ve kterých získala jen 1,56 procenta hlasů. „Myslím, že je to plácnutí do vody. Po prostudování Paynovy iniciativy soudím, že jde o utopistickou vizi, a spíše ji chápu jako snahu pana poslance Payna zaujmout alternativními názory,“ dodal Zdechovský.
Podle Payna však projekt rozhodně není nerealistický. Nechce prý, aby Česko z Unie vystoupilo podobně jako Británie, ani se nedivá skepticky na těsnou spolupráci evropských národních států. Nedůvěřuje výhradně Evropské unii, jejíž reformu na rozdíl od Zdechovského odmítá. „Dům postavený na špatných základech spadne. A EU má špatné základy,“ vysvětluje Payne a dodává, že se evropská jednota musí vybudovat znovu.
Představa znovuzrození Evropské unie na zelené louce není úplně cizí ani europoslanci Janovi Zahradilovi (ODS). „Evropská společenství byla něčím jiným, než je dnešní Evropská unie, která vznikla až v roce 1992 Maastrichtskou smlouvou. Možná by vůbec nebylo špatné, kdybychom se mohli vrátit před Maastricht a začít znovu. A trochu jinak,“ nebrání se podobným úvahám Zahradil.
Navíc je přesvědčen, že takový proces nemusí být unáhlený a zničující, jak se toho obávají někteří jiní politici. „Nemyslím, že dojde k živelnému či nekontrolovanému rozpadu EU. Určitě se však Evropská unie může transformovat v jiný model, méně centralistický, méně federalistický. Bude to však postupná a déletrvající proměna,“ říká.
Je to i pojistka proti náhlému krachu Evropské unie
Zahradilova představa o transformaci odpovídá i Paynově vizi. Ani on v manifestu neplánuje náhlý a neřízený rozklad Unie. Jeho návrh počítá se třemi fázemi proměny.
Nejprve má být vytvořen alternativní model Evropského společenství, pak zpracovány jednotlivé legislativní kroky a nakonec má dojít k pozvolnému předání pravomocí dílem zpět do rukou národních států, dílem do rukou nově vzniklého nadnárodního společenství.
Nový model má navíc sloužit jednak jako varianta pokojné dohody členských států o novém pojetí spolupráce, ale i jako záchranný plán v případě náhlého rozpadu EU. „Pokud by došlo například pod tlakem rostoucího napětí ve společnosti členských států k rozkladu dosavadní evropské integrace, je důležité, aby existoval projekt, co udělat den poté,“ píše se v manifestu.
Ten má přes čtyřicet stran a je prakticky nemožné jej zjednodušeně popsat. Staví nicméně do popředí myšlenku, že faktické rozhodování v Unii si usurpují Francie a Německo na úkor jiných, zejména menších členských států.
Snaha vytvořit superstát by skončila občanskou válkou
Jednoho z hlavních zakladatelů Evropských společenství a tedy i Evropské unie Jeana Monneta autoři manifestu osočují z vytvoření záměrného demokratického deficitu při návrhu evropské spolupráce.
Šéf Europarlamentu chce dvojnásobně zvýšit rozpočet EU, státy nesouhlasí |
Ten pro ně představuje zejména centralizace moci. Tedy přesunutí pravomocí do rukou úředníků a jejich rozhodování o životech občanů členských států podle zásady „víme, co je pro vás dobré". „Systematické narušování integrity a suverenity členských států zpochybňuje samotné základy demokratického uspořádání," uvádějí.
Tento deficit je podle manifestu možné odstranit dvojím způsobem. „Buď důsledně převést stávající podobu EU na mezivládní podobu, tedy zvolit konfederativní model, nebo vytvořit evropský superstát – federaci,“ píše se v manifestu.
Dále nicméně autoři zdůvodňují, proč je podle nich vznik superstátu, tedy evropské federace, v tomto století nereálný, a obávají se, že by mohl vyústit v občanskou válku. Jsou nicméně zdrženliví, pokud jde o konkrétní řešení.
„Nenavrhujeme konkrétní podobu budoucí evropské spolupráce, netvrdíme, že víme, co je pro občany jednotlivých zemí dobré. Navrhujeme postup, algoritmus, proces, který umožňuje, aby se podle většinového přání občanů té které země postupně ustavila zdravá forma spolupráce,“ dodávají autoři manifestu Mach a Payne.
