Podle Kysely bude záležet na tom, zda premiér přinese na Hrad svůj rezignační dopis, nebo usnesení celé vlády o demisi. „V manévrovacím prostoru prezidenta může podle mého soudu sehrát roli právě to, zda vláda podává demisi, protože se na tom usnesla, nebo zda za ni podává demisi předseda vlády,“ řekl iDNES.cz ústavní právník.
„Jelikož demise není povinná, prezident republiky ji nemusí přijmout,“ upozornil. Další postup závisí také na stanoviscích koaličních partnerů. „Prezident republiky se může sejít s ministry, s koaličními partnery a tak dále, a ti by dospěli k závěru, že by ve vládě být chtěli a že je to pouze nějaký tah předsedy vlády, který navíc neví, co má přesně následovat jako tah číslo čtyři a pět, tak prezident může dospět k závěru, že tu demisi nepřijme a nechá vládu vládnout dál,“ vysvětlil Kysela.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš už avizoval, že se kloní k variantě, aby vláda dovládla v demisi až do říjnových sněmovních voleb (více z reakce Babiše zde). Lídr třetí koaliční strany KDU-ČSL Pavel Bělobrádek se nechal slyšet, že lidovci jsou připraveni k jednání. K možnosti předčasných voleb se staví negativně.
Úvaha, že by vláda v demisi pokračovala až do voleb, je podle Kysely nelogická. „Pokud by prezident nabyl dojmu, že tato vláda má vládnout, protože žádnou jinou nesestavíte, tak jde o to, proč by měl přijmout její demisi?“ ptá se ústavní právník. „Demisi přijímáte, protože je vláda na odchodu. Neznamená to, že je na odchodu tři čtvrtě roku,“ míní Kysela. Takový scénář přesto nelze vyloučit.
Na tahu je pan prezident, shodují se ministři ANO:
Chvíle pro prezidenta. Nenechá si to ujít, míní Kysela
„Předpokládám, že prezident ta jednání se všemi povede, protože tohle jsou momenty, kdy ústava předpokládá, že prezident je dost silný. A tento prezident je docela rád silný. Pak bych se divil, kdyby si to nechal ujít,“ odhaduje.
Zeman však může demisi vlády přijmout okamžitě i bez jednání s představiteli politických stran. Sobotkův kabinet by pak skončil se jmenováním vlády nové. Zeman by v takovém případě musel hledat někoho, kdo by vládu sestavil a zemi dovedl k volbám. „Jde o to, nakolik je pravděpodobné, že se mu něco takového podaří,“ pochybuje Kysela. Babiš už MF DNES řekl, že by případné pověření vést kabinet nepřijal.
Na stole je i varianta úřednické vlády. Na té by se však podle Kysely měly dohodnout politické strany. „Já mám pocit, že opakování té Rusnokovy vlády, což znamenalo, že se prezident rozhodl, že vnutí Sněmovně svoji vládu, je krajně nežádoucí. V podstatě je to v rozporu s principy vládnutí v ČR,“ připomíná ústavní právník situaci, která nastala po pádu Nečasova kabinetu v roce 2013. Zemanova úřednická vláda tehdy nedostala důvěru poslanců a následovaly předčasné volby.
Prezidenta v jeho rozhodování ústava časově nijak neomezuje. Podle Kysely mají však další kroky následovat bez zbytečných prodlev, řešení by se nemělo protahovat na několik měsíců.
Vyjádření Jana Hamáčka pro Rádio Impuls:
