„Hlavním problémem je dnes přístup Řecka. Ten je třeba zásadně změnit, nebo se nepohneme dál,“ prohlásil Kaliňák.
Země Visegrádské skupiny, kromě Slovenska a Česka také Maďarsko a Polsko, už několik týdnů hovoří o potřebě „Plánu B“, kterým má zahrnovat především posílení ochrany makedonské hranice na sever od Řecka. Aténám se podobná hrozba nelíbí.
Mouzalas na jednání například odsoudil jednostranné akce některých evropských zemí zaměřené na řešení migrační krize. Podle řecké tiskové agentury AMPE ale popřel, že by na schůzi vládlo „elektrizované ovzduší“.
Uprchlická krizeŽENY: Uprchlice po nocích drží hlídky DÁNSKO: Přes úžinu na plachetnici STOCKHOLM: No-go zóna na vlastní kůži ARKTIDA: Běženci přivykají polární noci PAŠERÁK: Zastaví nás jen armáda POBŘEŽNÍ STRÁŽ: Jedeme na 150 procent ŠVÉDŠTÍ DEMOKRATÉ: Počet azylantů by měl být nula ÖRESUND: Z mostu je pomník uprchlické krize UČITELKA: Česky naučila stovky uprchlíků KODAŇ: Všichni jsme rasisté, říká šéf klubu pro běžence MALMÖ: Reportáž z města, které je branou do Švédska ŘECKO: V Egejském moři roste zeď proti běžencům PŘEHLEDNĚ: Jak Evropa zavírá dveře |
Pro EU je nyní při řešení migrační krize klíčovou zemí Turecko. Úspěch jednání s ním ale bude podle Kaliňáka opět závislý na řeckém postoji. „Někdy mám pocit, že zvítězí malé žabomyší války z dávno minulých dob,“ podotkl.
Kaliňák dodal, že Řekové se ve čtvrtek „trapně vymlouvali“ na Turecko, které je podle nich prý vinno tím, že stále není funkční kontrola jejich společné hranice. Právě přes ni do EU dál proudí tisíce migrantů.
Do Řeků se obul i Chovanec. Musel podle svých slov řeckému ministrovi pro imigrační politiku připomenout finanční i materiální pomoc, které se z ČR jeho zemi dostalo. Zároveň jej požádal, aby se neopakovala jeho vyjádření z poslední doby na adresu středoevropských států. „Je velmi složité potom v našich zemích hájit pomoc Řecku v době, kdy se takto vyjadřuje na naši adresu,“ poznamenal.
„Řecko na jedné straně říká, že neumí svou hranici hlídat. Ale evidentně s tím ani nechce začít. A neustále žádá o nějakou evropskou solidaritu. Představa, že by přerozdělili svůj problém mezi všechny, přestože sami selhali, je neuvěřitelná,“ prohlásil před novináři Kaliňák.
Optimismus Řeků ministry pobavil
Výměnu názorů s Řeky Kaliňák označil za „ostrou“. „Není to obvyklé, aby se ministři přímo hádali a vyčítali jednotlivé body,“ poznamenal slovenský ministr. Tvrdá vyjádření na řeckou adresu podle něj zněla nejen od zástupců V4, ale také od ministrů ze západní Evropy. „Není zvykem, aby si ministři skákali do řeči. To si za těch osm let, co sem jezdím, nepamatuji. Začíná to být skutečně velmi emotivní,“ podotkl Kaliňák. EU podle něj musí přestat mít „určité sociální cítění“ se zeměmi, které v migrační krizi selhaly.
Řeckému min. pro migraci jsem dnes řekl osobně v Bruselu, že příště by bylo lepší zjistit si fakta, než V4 neprávem obviní z nesolidárnosti.
Řekové podle něj i ve čtvrtek partnerům tvrdili, že místa k registraci a výběru žadatelů o azyl - takzvané hotspoty - budou příští týden fungovat. „To se setkalo s poměrně pobavenou reakcí. Jeden funguje ztěží, ostatní vůbec nejsou připravené,“ uvedl Kaliňák s odkazem na zjištění slovenských a českých zástupců přímo na místě.
Řecko mělo podle loňské dohody lídrů zemí EU celkem pět hotspotů po několika odkladech spustit už loni do konce listopadu. Podle Chovance se ale v tomto ohledu situace v posledních dnech mění, hotspoty totiž v Řecku dostala na starost armáda, která věc začala řešit. Podle českého ministra ale zůstává otevřený problém zadržování migrantů do té doby, než bude zjevné, zda dotyčný má či nemá právo na azyl.
Eurokomisař pro vnitro Dmitris Avramopulos po jednání řekl, že jasné a hmatatelné výsledky při snižování počtů uprchlíků mířících do Evropy je třeba vidět do deseti dní. Jinak se podle něj může systém, kterým unie na krizi dosud reagovala, zcela rozpadnout. Na závěrečné tiskové konferenci společně s nizozemským ministrem pro bezpečnost a spravedlnost Klaasem Dijkhoffem zdůraznili, že migrační krizi musí EU vyřešit společně.
Řecko odvolalo velvyslankyni z Rakouska
Do atmosféry na setkání ministrů se projevilo i to, že Řecko ve čtvrtek kvůli sporu s Rakouskem odvolalo ke konzultacím svou velvyslankyni z Vídně. Řekové jsou s Rakouskem ve sporu kvůli zpřísnění hraničních kontrol pro uprchlíky v zemích, které leží na takzvané balkánské trase. „Na základě rozhodnutí řeckého ministra zahraničí Nikose Kotziase byla řecká velvyslankyně ve Vídni odvolána do Atén ke konzultacím,“ uvedlo řecké ministerstvo zahraničí ve svém komuniké.
Mouzalas po zasedání ministrů řekl, že většina členských zemí podpořila řecké námitky proti „jednostranné“ politice Rakouska ohledně zpřísnění kontroly hranic a také proti svolání středeční vídeňské minikonference s balkánskými zeměmi věnované uprchlické krizi.
Atény protestují proti „jednostrannému“ posílení kontrol na hranicích balkánských zemí, které způsobily, že desetitisíce migrantů a uprchlíků uvázly na řeckém území. Atény tvrdí, že Rakousko a balkánské země tak obešly rozhodnutí summitu EU z minulého týdne, podle kterého se mělo čekat na vývoj omezení přílivu uprchlíků na řecko-turecké námořní hranici.
Řecko se k taktice odvolávání velvyslanců ze střední Evropy neuchyluje v poslední době poprvé. Před Vánocemi odvolaly dočasně Atény řeckého velvyslance v Praze na protest proti výrokům prezidenta Miloše Zemana, který vyslovil názor, že Česká republika může vstoupit do eurozóny, až se vyřeší účast Řecka v tomto uskupení.
Kritice se však nevyhnula ani Belgie. Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve totiž na okraj čtvrteční bruselské schůzky kritizoval její rozhodnutí zpřísnit kontroly na belgicko-francouzské hranici kvůli obavám z přívalu uprchlíků z rušeného uprchlického tábora v severofrancouzském Calais.
„Toto rozhodnutí se nám zdá podivné, stejně jako jeho zdůvodnění,“ řekl ministr. Neodpovídá prý realitě, že by migranti z Calais mohli způsobit nával na belgické hranici.
