Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Uprchlice na Balkáně po nocích drží hlídky, umýváren se děsí

  6:01aktualizováno  6:01
Uprchlíci zažívají na cestě za lepšími životními podmínkami mnohá příkoří. Pro ženy je však cesta mnohem náročnější než pro muže. Starají se o děti a mnoho z nich je těhotných. „Nikdy nevíte, co čekat a komu věřit,“ svěřila se reportérům televize Al-Džazíra jedna Syřanka.

Přes chladné počasí se z tureckého pobřeží k řeckým ostrovům každý den plaví stovky běženců (3. ledna 2016) | foto: AP

„Nikdy nespíme ve stejný čas. Jedna z nás je vždy vzhůru. Slyšely jsme příliš mnoho příběhů o ženách, které okradli,“ popisuje reportérům televize al-Džazíra denní režim skupiny uprchlic Iráčanka Samaher. Osmatřicetiletá žena je po dlouhé cestě z Bagdádu na hranicích Makedonie a Řecka. Čeká tu na vlak do Srbska, odkud chce pokračovat dál do Evropy. „Jsem tak unavená. Dokonce i když je na mě řada se spánkem, jsem vždycky vyděšená, že se něco stane,“ pokračuje.

I přes oteplení a sluneční svit je v kempu lezavě chladno a stovky uprchlíků se tísní ve velkých zahřívaných stanech. Na jedné z laviček sedí 30letá Manal z Damašku. U sebe má své dvě malé dcerky, které by za jiných okolností byly nyní ve školce. Jejich desetiletý bratr si hraje opodál ve stanu.

Fotogalerie

Manal je v pokročilém stadiu těhotenství, přesto už je dva týdny na cestě. Přes Egejské moře se dostala v gumovém člunu a na pevnině musela jít dlouhé kilometry. „Když jste těhotná, je tahle cesta velice náročná. Musíte ujít dlouhé úseky,“ povzdechne si.

Celé martyrium cesty do Evropy je podle ní pro ženu mnohem náročnější než pro muže. „Musíme se starat o děti. To je nikdy nekončící úkol. Pro muže je to jednodušší. Starají se jen o sebe,“ říká.

V táboře, který by měl být relativně bezpečný, je i 25letá Namím. Stejně jako Manal i ona odcházela ze Sýrie v pokročilém stadiu těhotenství. V Turecku na ni přišly porodní bolesti. „Naštěstí mě dostali do nemocnice včas. Porod šel dobře,“ vzpomíná Namím, zatímco kojí své dítě.

V nemocnici zůstala dva dny a jen deset odpočívala v Turecku. Poté přejela přes moře v malém člunu s dítětem v náručí. „Jediné, na co jsme mohla myslet, byla moje holčička. Byla jsem tak vyděšená, že se utopí nebo onemocní. Byla strašná zima. Stále se bojím, dnem i nocí,“ vypráví.

Raději nepijí, než aby musely na společnou toaletu

Epicentry problémů jsou pro ženy stany, umývárny a toalety v táborech, které musejí sdílet s muži. Některé přestaly pít a jíst, aby snížily četnost návštěv toalety na minimum, jiné raději spí v otevřené přírodě, aby utekly nástrahám tábora.

Ženy si tím někdy zadělají jen na další problémy. „Máme tu mnoho žen. Hodně jich trpí infekcí močového traktu. Málo pijí, záchody nejsou čisté a ženy nejsou zvyklé na zimu,“ popisuje onemocnění Aleksandr Jonuzoski z místního centra Červeného kříže.

K lékaři nakonec musela i Samaher. Trpí vysokým tlakem, což je pravděpodobně výsledek neustálého stresu. Není jediná, lékaři se s následky stresu potýkají každý den. Nejvíce se podepisuje na těhotných. Během jedné směny jich v centru vyšetří kolem třiceti. Některé krvácí, jiné potratily.

„Jsou vystavené ohromnému stresu, stojí dlouho ve frontách, mačkají se v davu - to je všechno velice špatné, pokud jste těhotná. Děláme co můžeme, abychom tyhle ženy dostali do nemocnice, ale někdy trvají na tom, že budou pokračovat v cestě. Některé se navíc musejí nejdřív zeptat na svolení manžela,“ popisuje Jonuzoski.

Uprchlická krize

Neziskové organizace se na problémy žen mezi uprchlíky v poslední době více zaměřily. Amnesty International tento týden varovala, že ženy jsou mezi uprchlíky ve velmi zranitelném postavení. Ze čtyřiceti dotázaných žen všechny potvrdily, že se cítí na cestě ohrožené. Mnoho z nich uvedlo, že téměř ve všech zemích, kterými na cestě do Evropy prošly, zažily fyzické zneužívání, vydírání, osahávání nebo nucený sex.

Problémů přibývá s tím, jak mezi uprchlíky cestujícími do Evropy narůstá procento žen. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) tvořily ženy a děti loni v létě čtvrtinu uprchlíků, nyní je to kolem 55 procent.

„Vždycky se najde někdo, kdo chce zneužít jejich zranitelného postavení. Ženy však o svých zážitcích nemluví. Zvláště pokud dojde na sexuální napadení. Příliš se stydí, než aby o tom mluvily,“ vysvětluje Vladimir Bislimovski z neziskové organizace La Strada zaměřující se na prevenci obchodu se ženami.

Na mnoho útoků se nikdy nepřijde

Své o tom ví i osmnáctiletá Marwa z Aleppa, která vyrazila na cestu ze Sýrie s rodinou a přítelem. Na hranicích si dívku s dlouhými blond vlasy vyhlédli vojáci, kteří u ní hledali peníze. „Sahali na mě všude. Tolik jsem se bála. Peníze ale nenašli. Schovala jsem si je do spodního prádla,“ usmívá se stydlivě dívka. „Je těžké být ženskou uprchlicí. Na cestě nevíte, co čekat, komu věřit,“ uzavírá.

Na mnoho případů zneužívání se nikdy nepřijde. „Nedávno jsme zjistili, že dvě afghánské dívky znásilnil gang mužů v zemi nikoho mezi Maďarskem a Srbskem,“ uvedla Jelena Hrnjaková ze srbské neziskové organizace Atina, která se na Balkáně zaměřuje na boj proti obchodu s lidmi a genderově motivovanému násilí. „Přišli jsme na to jen díky následné rvačce, během které byl jeden z členů gangu ubodán k smrti. Jinak bychom na to nepřišli,“ dodala Hrnjaková.

Hrnjaková došla k závěru, že veškerá pomoc, která se uprchlíkům dostává, se týká jen jídla, pití a základních potřeb. O bezpečnosti žen se nikdo nestará. Lidé si totiž myslí, že ženy jsou v bezpečí, protože cestují se svými rodinami. „Mezi uprchlíky je však mnoho svobodných žen. Aby se ochránily, často se přidávají k jiným skupinám, takže to vypadá, že jsou rodina. Muži z těch skupin však často nemají nejčistší úmysly,“ popisuje strastiplnou cestu Hrnjaková.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.