Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Egejském moři roste zeď proti běžencům. Zpomalí je, ale nezastaví

  19:31aktualizováno  19:31
Plavidla NATO u řeckých ostrovů, zřízení evropské pobřežní stráže, návrhy na vracení všech uprchlíků z Řecka do Turecka. Všechna tato opatření tvoří cihly v pomyslné zdi, kterou se Evropa snaží zabránit dalšímu přílivu běženců. Expert na migrační politiku EU Martin Hrabálek upozorňuje, že klíčovým bude v budoucnu hlavně postoj Ankary.

Přistání uprchlíků na řeckém ostrově Lesbos (10. února 2016) | foto: AP

Do řešení migrační krize na hranicích Řecka a Turecka se ve čtvrtek zapojila Severoatlantická aliance. Do Egejského moře už zamířila skupina aliančních lodí pod německým velením, která bude sledovat oblast a zajišťovat kriticky důležité informace o trasách pašeráků lidí.

„Zpočátku se plavidla NATO budou zaměřovat především na monitorovací akce, neplují do oblasti kvůli tomu, aby fyzicky bránily samotným migrantům v dosažení cíle. Zásadní dopad na snížení migračních toků bych tak nečekal,“ říká odborník na migrační politiku EU Martin Hrabálek z Mendelovy univerzity v Brně.

Zahánění uprchlických bárek zpět k tureckým břehům odmítl i šéf NATO Jens Stoltenberg. Český ministr obrany Martin Stropnický později dodal, že alianční lodě budou do Turecka vracet uprchlíky, které zachrání v případě potíží na moři..

Fotogalerie

Proč Athény, Berlín a Ankara požádaly o pomoc NATO? Řecké námořní jednotky totiž na hlídání Egejského moře nestačí. A to ani s jednotkami evropské agentury pro ochranu vnějších hranic známou pod názvem Frontex. Ukazuje se totiž, že Frontex není na krizi takového rozsahu stavěný. Nejen, že nemá dostatek plavidel a personálu, lodě pobřežní hlídky nedokážou dohnat rychlé čluny pašeráků. Pokud jejich posádky nezareagují na výstražné výstřely, nikdo je nezastaví.

Některé státy EU proto chtějí poslat Řecku na pomoc při ostraze vnější hranice unie lodě i personál. Například Německo podle webu Der Spiegel pošle na začátku března do Egejského moře dvě lodě spolkové policie a asi 50 policistů. Evropská komise navíc na sklonku minulého roku přišla s návrhem Frontex posílit a vytvořit společnou pobřežní stráž Evropské unie (více čtěte zde). Návrh by vložil větší moc do rukou EU, protože nyní je ochrana hranic odpovědností jednotlivých členských zemí.

„Návrh musí projít ještě procesem schvalování. Návrh společné evropské pobřežní stráže souvisí s konceptem evropské hraniční stráže obecně. Je to idea, která je některými státy přijímána lépe a některými hůře. Aby to bylo plně operabilní, tak se o tom bude muset ještě diskutovat. Hraniční stráž by mohla zasahovat na území členského státu i bez jeho svolení, což je citlivé téma,“ říká Hrabálek.

Zastavit migranty na moři je téměř nemožné

Posílení pobřežní stráže a nasazení plavidel NATO sice může zefektivnit boj proti pašerákům lidí, gumové čluny naložené uprchlíky však nezastaví. Představa o „lodní hradbě“ totiž naráží na mezinárodní úmluvy.

Pokud plavidlo nezastaví turecká hlídka a nevrátí zpátky do Turecka, lodě Řecka nebo Frontexu na to nemají právo. Jakmile jsou migranti v řeckých vodách, mají už podle mezinárodního práva možnost žádat azyl.

Pásmo výsostných vod Řecka (modře) a Turecka (červeně) se nachází ve vzdálenosti 6 námořních mil (přibližně 11,1 km) od pobřeží.

Pásmo výsostných vod Řecka (modře) a Turecka (červeně) se nachází ve vzdálenosti 6 námořních mil (přibližně 11,1 km) od pobřeží.

„Vždycky to tak bylo, to je princip ‚nevracení‘,“ řekla mluvčí Frontexu Ewa Moncureová. Situaci neulehčuje ani to, když se plavidlo s uprchlíky pohybuje v mezinárodních vodách, kde zase platí právo svobodné plavby. Vstoupit na loď s uprchlíky je možné jen v případě, že plavidlo je v nebezpečí. „Je velmi snadné dostat se do Řecka přes moře. To není žádné pole, které můžete přehradit plotem,“ zdůraznila Moncureová.

Podle Frontexu je téměř nemožné kontrolovat stovky ostrovů, z nichž některé jsou neobydlené a v těsné blízkosti tureckého pobřeží. Pokud už se strážcům hranic podaří loď s uprchlíky zastavit, mohou jen zatknout pašeráky a nabrat cestující na palubu nebo dopravit plavidlo bezpečně k pevnině.

Rozpočet Frontexu bobtná

Do Řecka nadále každý den přijíždí stovky běženců. Za minulý rok jich cestou z Turecka přijelo podle zprávy Frontexu více než 885 tisíc. Většina prchá ze Sýrie, Afghánistánu nebo Iráku. Od Nového roku se do Řecka podle UNHCR dostalo dalších 74 725 lidí.

Operace EU ve Středozemním moři, které by měly příliv migrantů zastavit, přitom vyjdou na nemalé částky. Financování Frontexu bude letos Evropskou unii stát trojnásobek toho co loni. Jen námořní operace mají vyjít na 92 828 000 euro (tedy asi 2,5 miliardy korun). Vyplývá to ze zprávy Frontexu z konce roku 2015.

Nejvíce spolkne operace Poseidon, která probíhá od roku 2014 v Egejském moři mezi pobřežím Turecka a Řecka. Do operace je zapojených celkem 23 členských států Evropské unie.

„Řecko střeží hranice Evropy. To, co dělat nemůže a nebude... je potápění lodí s ženami a dětmi na palubě, protože to odporuje hodnotám naší kultury i úmluvám EU,“ řekl na konci ledna řecký ministr pro evropské záležitosti Nikos Xydakis.

Spolupráce s Tureckem vázne

Evropská unie dosud sázela především na dohodu s Ankarou, podle které by Turci měli podniknout kroky k omezení nelegální migrace. Od uzavření dohody uplynuly už tři měsíce, ale uprchlíci od tureckých břehů nadále odjíždějí bez větších problémů. „Pokud vám jde o to, aby se migranti nedostali do Evropy, tak je klíčová spolupráce s Tureckem, která je problematická. Vztahy Řecka a Turecka nejsou v politické rovině ideální,“ vysvětluje Hrabálek.

V Evropě se ozvaly i hlasy, aby se všichni uprchlíci z řeckých ostrovů automaticky vraceli do Turecka. „Všichni musejí být zachráněni, ale pak musejí být posláni zpátky do Turecka,“ prohlásil o víkendu rakouský kancléř Werner Faymann. Svůj návrh označil za jediné opatření, které bude mít radikální účinek a rozbije převaděčské aktivity. S podobným návrhem přišlo už na sklonku ledna Nizozemsko, které nyní předsedá Evropské unii. (více čtěte zde).

„Plán má reálnou šanci na úspěch, pokud se podaří získat spolupráci Turecka. Otázkou je, jaká by byla cena takové spolupráce, dle jednání se zdá, že Turecko má tendenci požadovat stále vyšší finanční příspěvky. Není též jasné, jak by fungovalo přerozdělování uprchlíků, které by členské státy přijímaly rovnou z Turecka, což je součástí stávajícího plánu,“ zamýšlí se Hrabálek.

Pomoci má síť záchytných bodů

Nizozemská pomoc

Nizozemsko se rozhodlo vytvořit bezpečnostní pohraniční jednotku o síle 300 mužů, kterou bude možné rychle použít kdekoli ve světě na kontrolu hranic, především v rámci EU. Vláda hodlá jednotku rychlé reakce pro zahraniční mise vytvořit co nejrychleji, aby v prvé řadě posílila hraniční kontroly v rámci řešení migrační krize v EU. Nová jednotka bude nad rámec nizozemské účasti v agentuře Frontex.

Evropa sází především na vybudování sítě takzvaných hotspotů, tedy uprchlických center v ohniscích migrační krize, kde policisté běžence identifikují, odeberou jim otisky prstů a zaregistrují. Uprchlíci by tady měli vyčkat do chvíle, kdy se rozhodne, jestli mají na azyl v Evropě právo.

Vznik hotspotů navrhla Evropská komise už loni v květnu. Itálie na podzim ohlásila budování šesti záchytných bodů - na ostrově Lampedusa, v sicilských přístavech Pozzallo, Porto Empedocle, Augusta, Trapani a ve městě Taranto na jihu země. Podle tiskové zprávy Evropské komise z půlky ledna jsou funkční jen dva - na Lampeduse a v Trapani.

V Řecku zatím funguje jeden, a to na ostrově Lesbos v přístavu Mytiléna. Záchytný bod by měl mít kapacitu až 2 709 lidí a v současné době zajišťuje jeho provoz 184 zaměstnanců Frontexu pod dohledem devíti expertů členských států. Ve výstavbě jsou další čtyři na ostrovech Chios, Leros, Kos a Samos.

Nejčastější trasy běženců z Turecka na řecké ostrovy. Na nich se plánuje výstavba takzvaných hotspotů, podobných tomu v přístavu Mytiléné na ostrově Lesbos.

Nejčastější trasy běženců z Turecka na řecké ostrovy. Na nich se plánuje výstavba takzvaných hotspotů, podobných tomu v přístavu Mytiléné na ostrově Lesbos.

Budování však naráží na odpor místních, a to zejména na Kosu. „Nyní jsou uprchlíci na tom ostrově krátkou dobu. Kdyby tam byl hotspot, tak jeho účelem je běžence evidovat a vyhodnotit, jestli představují bezpečnostní riziko a posoudit, jestli pochází ze zemí, ze kterých právo na azyl mít budou, nebo ze zemí, které jsou na seznamu bezpečných zemí. To znamená, že běženci na ostrově budou podstatně déle,“ vysvětluje Hrabálek důvody podráždění místních obyvatel.

Podle řeckého webu ekathimerini.com ústí odpor místních dokonce v útoky na policii. V pondělí někdo umístil primitivní výbušninu před policejní stanici na ostrově Kos, kde vzniká hotspot z bývalého vojenského tábora Pili. V registračním centru, jehož výstavba je podle řeckých médií zhruba ve třetině, bude s odebíráním otisků běženců pomáhat i jedenáct českých policistů. Do Řecka odletěli na konci ledna, dalších devět českých policistů už měsíc pomáhá na ostrově Lesbos.

„V Evropě nejsou stanovená jasná pravidla hry“

Členské státy Evropské unie hrozí Řecku, že pokud nezvládne ochránit hranice Evropy, vyhodí ho ze schengenského prostoru. Výtka je logická. Pokud Řecko nezvládne chránit vnější hranice EU, prostor volného pohybu osob přestává fungovat.

Uprchlická krize

„Řekové nejsou schopni běžence registrovat a prověřit. Řeckem protékají a směřují na sever, kde se staví ploty a Řecko samo má strach, že hranice na severu se budou postupně zavírat. To všechno za situace, kdy do Řecka budou stále přicházet migranti,“ popisuje Hrabálek.

Podle Hrabálka vinu za současnou migrační krizi nenese jen Řecko, problém spočívá především v tom, že se státy přestaly držet evropské azylové dohody známé pod názvem Dublin III. Podle této smlouvy je uprchlík vždy registrován v tom státě, ve kterém vstoupí na území Evropské unie.

„V Evropě nejsou stanovená jasná pravidla hry. Dnes nikdo neví, jak se otevírají a zavírají hranice. Mnohdy se zdá, že není jasná představa, jak se s tím problémem vypořádat a když už by byla, tak chybí politická vůle,“ říká Hrabálek.

Není ani jasné, jestli by pomohlo pozastavení řeckého členství v Schengenu. „V případě, že by Řecko opustilo schengenský prostor, tak by opustilo i dublinské dohody. Vstupním státem do Evropy by se rázem stalo například Maďarsko nebo Slovinsko. Jiná situace by byla, pokud by státy v okolí Řecka nedovolily migraci pokračovat dále do Evropy,“ dodává Hrabálek.

Autoři: , natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.