Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Žádostí o azyl je v Evropě třikrát víc než uprchlíků, ukazují data

  19:49aktualizováno  19:49
Úřady evropských zemí loni zaevidovaly 1,6 milionu žádostí o azyl. Lidí na starý kontinent přišlo výrazně méně, mnozí ale zažádali víckrát. Počet přiznaných statutů uprchlíka bude oproti počtu žádostí zhruba třetinový. Evropská unie ovšem nedokáže vrátit domů ani polovinu neúspěšných žadatelů.

Přes chladné počasí se z tureckého pobřeží k řeckým ostrovům každý den plaví stovky běženců (3. ledna 2016) | foto: AP

Ne snad, že by ta čísla měla zlehčovat situaci. Války v Sýrii, Iráku i jinde na světě se nechýlí ke konci, napětí v Evropě roste a prognózy roku 2016 nevěstí žádný obrat nepříznivých trendů. Různých cifer, uváděných politiky a médii s odkazy na statistiky, je tolik, až se zdá, že nikdo neví, kde je pravda.

Portál iDNES.cz sestavil pravděpodobný obraz situace založený na analýze dostupných dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Evropského statistického úřadu (Eurostatu) a Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF), spadajícího pod německé ministerstvo vnitra. To proto, že Německo je cílovou zemí většiny migrantů.

Chybí prosinec

Statistiky UNHCR neobsahují prosincové součty, u Eurostatu scházela v době vzniku článku i část listopadu. Počty běženců příchozích do Řecka v prosincových dnech naznačují, že za prosinec může do Evropy přibýt zhruba 80 % lidí oproti listopadu. Tedy velmi zhruba kolem sto tisíc.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uvádí celkový počet žádostí o azyl v Evropě v roce 2015 na úrovni 1,62 milionu. V samotném kritériu je ale první háček snah interpretovat statistiky: mezi počtem žádostí a počtem žadatelů je propastný rozdíl.

UNHCR totiž započítává i žádosti, které běženci podali v tranzitních zemích, aby se dostali dále. Číslo tak zvyšuje především 485 tisíc žádostí v Srbsku a 174 tisíc žádostí v Maďarsku. A ty souhrnné číslo „nafukují“.

V Maďarsku a na Balkáně nechce zůstat téměř nikdo

Jiné statistiky UNHCR - počty migrantů procházejících balkánskou cestou, která je mezi ostatními zcela dominantní - totiž výmluvně ukazují, že jihovýchod Evropy je skutečně jen průchozím místem, v němž podle všeho zůstává jen zanedbatelný počet lidí.

"Zdraví bojeschopní muži bez rodin"

Mnozí kritici migrační politiky EU tvrdí, že naprostá většina žadatelů o azyl jsou „mladí, zdraví a bojeschopní muži bez rodin“.

Mezi evidovanými migranty činí podle Eurostatu podíl mužů ve věku 18-34 let celkem 42 %. Kolik z nich není zdravých a kolik z nich má rodiny, statistiky neuvádějí. V žádném případě ale netvoří naprostou většinu.

Historik Petr Zídek připomíná, že po komunistickém puči v Československu v roce 1948 prchali také převážně muži. „81,5 % uprchlíků byli muži, průměrný věk uprchlíků byl 23,7 roku, 67,1 % uprchlíků byli svobodní. A 69,6 % mužských uprchlíků byli mladíci ve věku 15-29 let,“ uvedly Lidové noviny.

Tato statistika samozřejmě nevypovídá nic o rizicích spojených s nynější migrační vlnou do Evropy. Pouze ukazuje, že určité vzorce - například strukturu migrantů - mají velké pohyby obyvatelstva často podobnou.

Za poslední čtyři měsíce roku 2015, k nimž UNHCR poskytuje data, do Řecka přišlo přibližně 551 tisíc migrantů. Do Srbska, které je dalším jistým článkem balkánské cesty, 572 tisíc. Do Slovinska a Maďarska (alespoň jednou z těchto zemí je nutné projít cestou na Západ) celkem 617 tisíc, do Rakouska 647 tisíc.

Důvod postupného růstu počtu procházejících migrantů v každé další zemi balkánské trasy UNHCR nerozvádí, pravděpodobně za ním ale stojí přidávání se místních obyvatel (například obyvatel Albánie či Kosova nebo také méně medializovaná migrační trasa z Ukrajiny do Maďarska) do migračního proudu.

Počty procházejících lidí jsou založené na pozorování pohybu na hranicích - pracovníky UNHCR, vládními institucemi i humanitárními organizacemi. Nelze je tedy zaměňovat s počty žadatelů o azyl, naopak velmi silně naznačují, že žádosti o azyl podané na Balkáně a v Maďarsku jsou jen formální.

Pravdě blízký milion. EU za uprchlíky uzná jen polovinu

To ostatně dokládá i Eurostat, podle nějž Maďarsko za první tři čtvrtletí roku 2015 řešilo jen zhruba dva a půl tisíce žádostí o azyl (např. třetí čtvrtletí zde). Čísla u Německa o pár řádků výše ukazují, že cílová země vypadá co do vytíženosti v řešení žádostí zcela jinak.

Data Eurostatu a UNHCR se téměř shodují v jednom velmi důležitém čísle: počtu žádostí o azyl podaných loni ve státech EU a v trojici dalších vyspělých zemí - Švýcarsku, Norsku a na Islandu. UNHCR udává počet 1,13 milionu žádostí, Eurostat pak 1,23 milionu žádostí za srovnatelné období (bez prosince). Rozdíl v tomto případě může být zapříčiněn například rozdílnou rychlostí získávání údajů od vlád jednotlivých zemí.

Nepočítáme-li žádosti v tranzitním Maďarsku, připadá pak na osmadvacítku, Švýcarsko, Norsko a Island 957 tisíc žádostí podle UNHCR či 1,059 milionu dle Eurostatu (opět bez prosince).

Zde vstupuje do hry další důležitá statistika: jen zhruba 48 % všech žádostí o azyl v EU skončí úspěšně (za úspěch z pohledu žadatele počítáme azyl i ostatní formy mezinárodní ochrany, které žadatel může získat, pozn. red.), uvádí Eurostat (viz data za první, druhé a třetí čtvrtletí). Číst to lze i tak, že mezi 1,62 milionu žádostí o azyl je zhruba půl milionu lidí, kteří azyl dostanou.

Rozhodnuté žádosti o azyl (nejčastěji žádající národnosti, 1. - 3. čtvrtletí 2015)
PůvodŽádostiÚspěšnostPůvodŽádostiÚspěšnost
Sýrie86 56495,9 %Pákistán13 00026,7 %
Kosovo30 9102,0 %Nigérie11 35026,0 %
Albánie25 1002,9 %Afghánistán11 16568,8 %
Srbsko17 2251,3 %Rusko8 96021,6 %
Eritrea17 20086,7 %Bangladéš8 96015,5 %
Irák16 67587,7 %Mali7 03029,6 %

Z tabulky je také zřejmé, že rozhodnutých žádostí je výrazně méně než žádostí podaných. Žádosti ze zemí západního Balkánu se daří řešit (téměř bez výjimek jsou odmítnuty) rychleji než žádosti z jiných států. Ovšem první tři místa v celkovém počtu podaných žádostí zabírají Sýrie, Afghánistán a Irák.

Problémy statistik: zdvojené žádosti a malý počet návratů

Ze současných dat se velmi těžko odhaduje, kolik migrantů podalo uvnitř EU více žádostí o azyl. Zároveň prakticky není jak zjistit, kolik migrantů se po Evropě pohybuje, aniž by zatím byli kdekoliv registrováni (takoví lidé nemohou ani legálně pracovat, ani získávat sociální příspěvky).

Další potíží pak zůstává poměrně nízká úspěšnost EU ve vracení lidí, kteří se žádostí o azyl neuspěli, do zemí původu. Podíl těch, které se podaří vrátit a kteří z pohledu EU nejsou uprchlíky, podle dostupných dat činí asi 40 %. EU dosud nebyla příliš úspěšná ve zvýšení tohoto podílu.

Milion lidí v Německu? Nebo taky ne, registrace je anonymní

Nejpřitažlivější cílovou zemí pro cizince usilující o azyl v Evropě je Německo. Také tam v minulých týdnech probleskly zprávy o milionu běženců (pocházejí z webu spolkového ministerstva vnitra), u tohoto čísla však zůstává důvod k opatrnosti.

Odpovídá totiž počtu lidí, kteří podstoupili rychlou prvotní registraci do systému zvaného EASY. „Registrace je anonymní, do systému se jen ukládá země původu, počet lidí a rodinné vztahy ve skupině. Žádná osobní data se při registraci nezjišťují,“ popsala pro iDNES.cz Edith Avramová z tiskové služby Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky. I v této databázi tak mohou být například záznamy o lidech, kteří přes Německo mířili do Skandinávie.

Fotogalerie

Celkem se v databázi EASY za loňský rok objevilo 1,092 milionu žádostí. Syrských je 428 tisíc, afghánských 154 tisíc, iráckých 122 tisíc, albánských 69 tisíc a kosovských 33 tisíc.

Ze systému EASY se migranti rozdělují podle tzv. Königsteinského klíče (psali jsme o něm zde) jednotlivým spolkovým zemím, v nichž se odehraje řádné azylové řízení. Řádných žádostí o azyl Německo v roce 2015 eviduje 477 tisíc, z toho 163 tisíc Syřanů, 55 tisíc Albánců, 37 tisíc Kosovanů, 32 tisíc Afghánců a 31 tisíc Iráčanů.

I mezi nimi můžou být lidé, kteří předtím požádali o azyl jinde v EU. „V Německu může o azyl požádat každý,“ vyloučila Avramová pro iDNES.cz možnost, že by Němci nepřijali žádost o azyl od člověka, který už požádal jinde. Taková žádost však podle ní obvykle není vyřízena kladně a Německo žadatele vydá do země, kde o azyl žádal dříve. Poměrně často může takovou zemí být Maďarsko - na tranzitní trase je prvním unijním státem, v němž migranti ve velké míře žádosti podávali.

Odpověď na otázku, kolik uprchlíků přišlo loni do Evropy, není snadná, vždy záleží na přesné formulaci dotazu. Statistiky ale nasvědčují tomu, že naději na azyl má za loňský rok něco mezi pěti a šesti sty tisíci lidí z těch, kteří se někde registrovali. Dopočet do více než milionu pak tvoří lidé, kteří na azyl nárok nemají a které se EU - často neúspěšně - bude snažit vrátit domů.

Migrační vlna pokračovala i v prosinci loňského roku, záběry z řeckého Pirea:

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.