Trump závazky určené na prvních sto dnů nazval „smlouvou s americkým voličem“. Stanovená doba uplynula a Trump najednou začal „házet zpátečku“. V rozhovoru pro agenturu AP uvedl, že 100 dnů je jen „umělá bariéra, která nemá moc velký význam“.
Myslel jsem si, že prezidentování bude snazší, povzdechl si Trump |
Navzdory tomu však v posledních dnech vkládal ohromné úsilí do toho, aby byl za tuto ranou fázi působení v úřadu hodnocen jako ten nejlepší a nejúspěšnější americký prezident všech dob.
Historik Robert Dallek označil Trumpa v listu The New York Times jako materiál pro studii rozporuplnosti. „V jednu chvíli říká, že ve svých prvních sto dnech byl nejlepším prezidentem, za minutu pak hanobí jakékoliv měření prezidentství sto dny,“ uvedl Dallek.
První dny: Obamacare, migranti i nominovaný soudce
Jedno však Trumpovi nelze upřít: jeho prvních sto dnů bylo bohatých na události všeho druhu. Hned krátce po inauguraci, která připadala na 20. ledna, podepsal exekutivní příkaz, v němž nařídil minimalizovat finanční zátěž spojenou se zdravotním programem Obamacare. Fakticky to však nic neznamenalo.
Trump sliboval zastavit a nahradit reformu svého předchůdce, během tří měsíců se mu však nepovedlo ani jedno. Prezident totiž pro hlasování o zrušení Obamacare nemá v Kongresu dostatečnou podporu, proti nejsou jen opoziční demokraté, ale i někteří republikánští konzervativci (více čtěte zde).
Sto dní Donalda Trumpa    |
Rozruch prezident způsobil i protiimigračním dekretem, kterým týden po inauguraci pozastavil na 120 dnů přijímání uprchlíků a dočasně zakázal vstup do země obyvatelům sedmi převážně muslimských zemí.
Příkaz okamžitě způsobil chaos na letištích a rozpoutal protesty tisíců Američanů i právní bitvy. Soudy nařízení pozastavily a prezident nakonec slevil. Koncem března vydal upravený dekret (ze zakázaných zemí například vypustil Irák), který však některé soudy opět zablokovaly a nyní se čeká na verdikt toho nejvyššího.
Právě nejvyšší soud, který může zmařit Trumpovy naděje, je místo, kde prezident podle svých slov prozatím dosáhl největší úspěchy. Podařilo se mu totiž obsadit volný post nejvyššího soudce po loni zesnulém Antoninu Scaliovi. Jeho nástupce Neil Gorsuch sice od navržení čelil nevoli opozice, zvládl však „grilování“ před senátním výborem a ve 49 letech se stal na začátku dubna nejmladším nejvyšším soudcem v historii.
Neil Gorsuch složil ústavní přísahu a stal se platným členem amerického nejvyššího soudu. (10.4. 2017)
Trump se netají tím, že Gorsuchovo zvolení považuje za velký úspěch dosavadního prezidentství. „Vždycky jsem slýchal, že tím nejdůležitějším úkolem je nominování soudce nejvyššího soudu. Já jsem jedno zvládnul v prvních sedmdesáti dnech,“ holedbal se Trump.
Zásahy do Obamova odkazu
Pokud jsou nějaké fotky pro prvních sto dnů Trumpa v Bílém domě typické, je to jeho pózování s podepsanými deskami s exekutivními nařízeními. Celkem jich podle stránek Bílého domu podepsal 26, čímž co do počtu překonal všechny své předchůdce moderní doby.
Mnoho z dekretů se nedostalo do povědomí veřejnosti, ale některé byly v médiích mnohokrát probírané. Jedním takovým nařízením je odstoupení od Transpacifické smlouvy (TPP), které Trump podepsal 23. ledna. Obchodní dohodu 12 tichomořských zemí dojednala Obamova administrativa teprve před rokem, Trump však chce TPP nahradit dvoustrannými dohodami.
Stejně tak Trump obnovil stavbu ropovod Keystone XL ( má spojit naleziště v Kanadě s americkými rafineriemi na břehu Mexického zálivu), kterou předloni po kritice ekologů zarazil Barack Obama. Prezident oživil i ropovod Dakota Access, proti jehož stavbě protestovali indiáni z kmene Siouxů v obavě, že jim poškodí zdroje pitné vody.
Donald Trump podepsal exekutivní příkaz o formálním odchodu USA z Transpacifického partnerství (23. ledna 2017)
Donald Trump dodržel volební slib a vydal exekutivní příkaz ke stavbě zdi na mexické hranici (25. ledna 2017)
Nejvíce sáhl novopečený prezident do Obamova odkazu právě v oblasti ekologie. Koncem března podepsal dekret, který ruší či omezuje regulaci zavedenou k ochraně životního prostředí. Trumpova vláda uvedla, že omezení brání v činnosti těžařům ropy či uhelným firmám a připravují Američany o práci. Žalobu na dekret, který má ukončit regulaci emisí z tepelných elektráren či omezení těžby uhlí, již podalo 17 států USA (více zde).
Kromě dekretů podepsal prezident i 28 zákonů. Týkaly se například přípravy učitelů, federálního obhospodařování půdy či veřejných zakázek. Jiné jen marginálií jako například přejmenování centra pro veterány.
Diplomacie: návštěvy politiků a růst napětí v Pacifiku
Trump podle shrnutí agentury AP splnil celkem deset z 38 slibů voličům. Kritice médií se však brání. „Navázali jsme spoustu vztahů, které tu budou čtyři nebo osm let, nebo jak dlouho tady budu,“ hájil se prezident. Vyzdvihl „vynikající chemii“ s německou kancléřkou Angelou Merkelovou i to, jak vyžehlil napjaté vztahy s egyptským vůdcem Abdalem Fattáhem Sísím.
Německá kancléřka Angela Merkelová dorazila do Bílého domu na setkání s Donaldem Trumpem (17. března 2017)
Americký ministr obrany Jim Mattis jednal s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím. (20.dubna 2017)
Trumpova administrativa se však potýká se zhoršením vztahů s KLDR. Pokračující aktivita režimu Kim Čong-una v testování jaderných zbraní vedla prezidenta k výroku, že pokud na Severní Koreu nezatlačí Čína, chopí se Spojené státy iniciativy (psali jsme zde). KLDR testovala další raketu na začátku dubna a Trump obratem prohlásil, že k nim vyslal „válečné loďstvo“ jako varování.
Je čas pozvat Kima na hamburgerMožné scénáře vývoje vztahu USA a KLDR |
Později se ukázalo, že letadlová loď Carl Vinson doprovázená dalšími údernými plavidly neměla namířeno ke Korejskému poloostrovu, ale na cvičení do Austrálie (psali jsme zde). Pentagon však zprávu obratem upřesnil s tím, že „nyní už loď míří do západního Pacifiku“. Korea přitom v případě amerického vojenského zásahu pohrozila „totální válkou“.
Manévry v Pacifiku znejistily i Kreml a Rusové žádali vysvětlení od amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona, který byl tou dobou na návštěvě Moskvy (více zde). Vztahy Ruska a USA totiž nejsou tak růžové, jak se těsně po volbách mohlo zdát.
Americká flotila tvořená letadlovou lodí a dalšími bojovými plavidly zamířila ke Korejskému poloostrovu.
Trump se na začátku prezidentství netajil respektem k Vladimiru Putinovi, projevil přání zlepšit vztahy a naznačil, že by mohl zrušit sankce uvalené na Rusko předchozí vládou.
Diplomat, nebo špion?Kdo je Sergej Kisljak |
Rusové však čelí podezření, že hackerskými útoky do kampaně demokratů Trumpovi pomohli do úřadu. Možné vměšování Moskvy do voleb prošetřují pověřené výbory Kongresu. Ačkoliv se doposud nenašly důkazy, které by potvrzovaly tajnou spolupráci Ruska a Trumpova volebního týmu, vazby na Kreml měly na prezidentův tým dopad.
Ani ne po měsíci ve funkci odstoupil Trumpův bezpečnostní poradce Michael Flynn, když vyšlo najevo, že se před inaugurací bavil s ruským velvyslancem Sergejem Kisljakem o amerických sankcích proti Rusku.
Vojenské akce
K ochlazení rusko-amerických vztahů přispěl zejména útok v Sýrii, který byl zatím největší vojenskou akcí nové administrativy. Nastal 7. dubna - 78. den Trumpovy vlády, kdy byl na návštěvě USA čínský prezident Si Ťin-pching.
Útok USA na syrskou základnuOnline reportáž minutu po minutě |
Zatímco státníci večeřeli v Trumpově floridské rezidenci, americké lodě se šikovaly ve Středozemním moři. Jak Trump později v rozhovoru popsal, bylo to přesně ve chvíli, kdy si s prezidentem dávali „ten nejlepší čokoládový dort“, když armáda vypálila z lodí 59 střel Tomahawk na syrskou leteckou základnu aš-Šajrát nedaleko Homsu (více zde).
Údery si vyžádaly 16 obětí a Trump poprvé mluvil k národu jako vrchní velitel ozbrojených sil. Útok označil za odvetu za chemický útok na syrské město Chán Šajchún, ze kterého Trump režim Bašára Asada.
Američané zaútočili na syrskou základnu:
Moskva americký zásah označila za porušení mezinárodního práva a pozastavila dohodu o letech nad Sýrií, která měla zabránit incidentům mezi ruskými letouny a silami koalice vedené USA. Podporu Washingtonu naopak vyjádřily státy EU, Izrael, Saúdská Arábie nebo Austrálie.
„Matka všech bomb“ děsila i Husajna |
Jen o týden později americké letectvo svrhlo největší nenukleární bombu svého arzenálu na pozice islamistů v Afghánistánu. Bombu s typovým označením GBU-43/B nasadilo poprvé v historii (více zde).
Američané použili „matku všech bomb“:
Ačkoliv si Trump akci pochvaloval jako velice úspěšnou, rozhodnutí použít „matku všech bomb“ nepadlo ve Washingtonu D.C., ale v Afghánistánu. Reportérům to přiznal generál John Nicholson, který v této asijské zemi velí americkým jednotkám.
Další akce Spojených států proti Islámskému státu nejspíše budou následovat. Trump na konci ledna pověřil Pentagon, aby sestavil strategii, jak bojovat s IS. Generálové dostali na vypracování nového postupu proti teroristům z Blízkého východu třicet dní (psali jsme zde). Ačkoliv se to zdálo jako šibeniční termín, ministerstvo obrany plán předalo.
Trump v rozhovoru s AP strategii pochválil, výslovně však neřekl, že ji schválil. Stejně tak nechtěl uvést žádné další podrobnosti, aby USA nepřišly o moment překvapení. Na přímou otázku, zda se navýší počet pozemních jednotek na Blízkém východě, odvětil kladně, ale prý to nebude nijak výrazné.
Považujete prvních sto dnů Donalda Trumpa v čele USA za úspěšné?
Co se nepovedlo
Jedním z hlavních slibů Trumpovy kampaně byla stavba zdi na hranicích s Mexikem. „Build the wall,“ tedy „Postavme zeď,“ skandovali jeho sympatizanti téměř na každém mítinku. Zatím s tím však prezident nedokázal příliš hnout. Exekutivní příkaz ke stavbě sice vydal krátce po nástupu do Bílého domu (více zde), ale dál dosud nepostoupil. „Ta zeď se postaví, jasné? Stoprocentně,“ řekl Trump nedávno.
Jak vypadá americko-mexická hranice:
Problémů se zdí je celá řada. Oponenti připomínají, že na velké části hranic už plot stojí a ve zbývajících je terén natolik nepřístupný, že výstavba by byla náročná a velice nákladná. Právě financování je hlavním úskalím. Trump sliboval, že zeď zaplatí Mexiko, které to razantně odmítlo, což vedlo k diplomatické přestřelce mezi státy a zrušení návštěvy mexického prezidenta v USA (více zde).
PŘEHLEDNĚ: Co všechno hatí stavbu mexické zdi |
Podle amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost se cena za stavbu vyšplhá na 22,6 miliardy dolarů (574 miliard korun). Podle odhadů zveřejněných v listu The Washington Post to může být dokonce 25 miliard dolarů (625 miliard korun).
S tím však Trump nesouhlasí. „Myslím, že (stavba bude stát) 10 miliard nebo méně. Pokud to udělám super skvělé, vyšší, lepší, zabezpečenější, všechno ostatní, pak možná malinko víc. Ale nebude to nikde blízko těch čísel,“ řekl v narážce na výše zmíněné odhady.
Fanoušek Donalda Trumpa ukazuje svaly, na kterých má nápis „Postavme zeď!“ (15. dubna 2016)
Jedna z částí již stojícího plotu na hranicích Spojených států a Mexika. (9.11. 2016)
Obliba prezidenta mezi občany se za první tři měsíce propadla na rekordně nízkých 40 procent. Sám Trump však hodnotí svých prvních 100 dnů dle svého zvyku kladně.
Nepopírá však, že ho nová funkce přeci jen zaskočila. „Nikdy mi nedošlo, o jak velkou věc jde,“ podivil se v rozhovoru s AP. Stejně tak mluvil o ohromné odpovědnosti i nepředstavitelné finanční zátěži, se kterou se jeho vláda musí vypořádat. „Ceny všeho jsou tak masivní, v každém úřadu. Spojené státy jsou tisíckrát větší než největší společnost na světě.... Vidím tu velikost a zároveň odpovědnost,“ bilancoval prezident.
