Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Matka všech bomb“ děsila i Husajna, navrhl ji legendární inženýr

  12:01aktualizováno  12:01
Letectvo USA ve čtvrtek večer svrhlo na bojovníky Islámského státu vůbec největší nenukleární bombu ze svého arzenálu. Pro takzvanou „matku všech bomb“ se jednalo o první ostré nasazení v historii. Premiéru si přitom měla odbýt už po invazi do Iráku, místo toho však na tamních bojištích rozsévala strach pouze jako neviditelná hrozba.

S vývojem GBU-43/B začala americká armáda v roce 2002 | foto: Profimedia.cz

Čtvrteční svržení bomby se dostalo do popředí zájmu všech sdělovacích prostředků po celém světě (více zde). Její nasazení si ostatně pochvaloval i americký prezident Donald Trump. „Velmi úspěšná mise,“ prohlásil podle agentury Reuters. Radost v armádních kruzích je v tomto případě pochopitelná. Spojené státy totiž po bezmála patnácti letech poprvé ukázaly jeden ze svých klenotů.

Taktické rozhodnutí

Šéf amerických a mezinárodních sil v Afghánistánu generál John Nicholson v pátek prohlásil, že shození bomby na pozice Islámského státu bylo správné a čistě taktické. "Byla to správná zbraň na správný cíl," řekl na tiskové konferenci Nicholson. Dodal, že své rozhodnutí pumu nasadit učinil po diskusích s Washingtonem.

"Žádný civilista zraněn nebyl, zničena byla pouze základna, odkud IS v provincii podniká útoky," uvedl již dopoledne mluvčí afghánského ministerstva obrany. Reuters poznamenal, že informace o tom, že úder se obešel bez civilních obětí, nebylo zatím možné nezávisle ověřit.

Zdroj: ČTK

S vývojem GBU-43/B, též označované jako „matka všech bomb“, začala americká armáda v roce 2002. Měla nahradit postrach amerických nepřátel, bombu BLU-82 přezdívanou Daisy Cutter, píše Time. Před jejím zdrcujícím účinkem se třásli už bojovníci Vietcongu během války ve Vietnamu. Armáda proto povolala jednoho z nejuznávanějších inženýrů Ala Weimortse, spoluautora Daisy Cutter a celé řady dalších bomb včetně GBU-28, která se osvědčila během operace Pouštní bouře, píše server The New York Times.

Weimorts během několika měsíců navrhl zařízení, které se vymykalo v mnoha směrech. Devět metrů dlouhá bomba s průměrem větším než jeden metr vážila 9,5 tuny. Většinu z této váhy tvoří explozivní náplň s označením H6.

Vývoj přišel státní kasu na 300 milionů dolarů.
Příprava bomby na testování 11. března 2003

„Ta obsahuje klasickou výbušninu TNT, speciální vojenskou výbušninu RDX, nitrocelulózu (označovanou i jako střelná bavlna), hliníkový prášek a menší množství dalších příměsí. Uvádí se, že směs H-6 je zhruba 1,35krát účinnější než TNT,“ uvedl pro iDNES.cz expert na vojenství Lukáš Visingr.

Vyzdvihuje také speciální systém rozbušek, které zajišťují optimální odpálení výbušné náplně tak, jak je proti konkrétnímu cíli potřebné. Podle armádních zdrojů dokáže bomba se zemí srovnat až devět bloků zástavby.

Útok na bunkry i plošná destrukce

Vývoj přišel státní kasu na 300 milionů dolarů, výroba jedné bomby pak na 16 milionů. Není divu, že americká armáda těchto bomb ve výzbroji příliš mnoho nemá. Spojené státy disponují podle různých zdrojů 15 - 20 bombami typu GBU-43/B.

K jejímu svržení je potřeba velký nákladní letoun typu C-130 Hercules. Bomba je v něm ukotvena na speciální paletě. Po shození se od ní oddělí a v její zadní části se rozevřou ocasní plochy. Na cíl je naváděna pomocí GPS signálu. Při nasazení proti cílům na povrchu vybuchne těsně nad terénem ve výšce okolo dvou metrů, píše server Business Insider.

Bombu navrhl inženýr Al Weimorts (vpravo).

Bombu navrhl inženýr Al Weimorts (vpravo).

Možná je také varianta nasazení při městském boji, pokud by existoval záměr zcela „vyčistit“ nějakou vzdorující oblast bez ohledu na vedlejší ztráty, míní Visingr. „Také by samozřejmě bylo možné ji shodit na nějaká postavení protivníka v otevřeném terénu, protože pak by její okamžité destrukční účinky byly srovnatelné s malou jadernou zbraní,“ uvedl.

Bomba je však podle něj výhodná i pro nasazení při útocích na bunkry, právě díky systému rozbušek. „Dají se nastavit tak, aby puma explodovala až se zpožděním, tedy až díky své váze a rychlosti pronikne pod povrch země, protože takový výbuch vytvoří lokální zemětřesení,“ popisuje.

Nevýhodou GBU-43/B však může být její velikost. „Prakticky se dá použít jen proti nepříteli, který nemá vyspělou protivzdušnou obranu, protože se kvůli své váze dá shodit jen z dopravních letadel, nikoli ze speciálních bombardérů,“ připomíná Visingr.

Od prvních testů až do Iráku

První testy „matky všech bomb“ proběhly v březnu roku 2003. Podívaná to podle armádních činitelů byla více než podařená. Když bomba vybuchla, zvedl se ze země obrovský mrak podobný jadernému hřibu po nasazení nukleárních zbraní.

S vývojem GBU-43/B začala americká armáda v roce 2002
Záběr z testování bomby v roce 2003

O měsíc později jednu z bomb americká armáda odeslala do Iráku, kde začala operace Irácká svoboda. Už tehdy USA spoléhaly na její psychologický efekt. „Cílem je zatlačit na Saddáma Husajna a donutit ho ke spolupráci,“ sdělil tehdejší ministr obrany Donald Rumsfeld. Tvrdil, že hrozba GBU-43/B může irácké ozbrojené složky přesvědčit, aby si „nezahrávaly se spojeneckými vojsky“. Bombu však letectvo v Iráku nikdy nepoužilo.

Do povědomí zahraničních armádních velitelů se však dostala. S vývojem vlastní odpovědi na „matku všech bomb“ přišlo Rusko. V roce 2007 otestovalo termobarickou bombu, která si vysloužila nepříliš originální přezdívku „otec všech bomb“.

Americká chlouba dlouho zůstávala tichou legendou, která odpočívá v armádních skladech. Její chvíle přišla až během boje s Islámským státem. Při čtvrtečním bombardování v Afghánistánu „matka všech bomb“ podle Pentagonu zabila 36 islamistů.

„Je docela možné, že shození bomby proti Islámskému státu zapadá do celé Trumpovy strategie, protože Amerika dala jednoznačně najevo, že proti takovému nepříteli hodlá exemplárně nasadit i nejsilnější konvenční nástroje,“ domnívá se Visingr.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.