Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Trumpovu poradci zlomily vaz pletky s Kremlem. Jeho nástupce je opatrnější

  16:54aktualizováno  20:20
Tým kolem prezidenta Donalda Trumpa má za sebou první nečekané změny. Po méně než měsíci ve funkci přišel šéf Bílého domu o svého bezpečnostního poradce, který rezignoval kvůli vazbám na Kreml a klamání viceprezidenta. Jeho místo obratem zaujal vysloužilý generál Keith Kellogg. Otázkou zůstává, na jak dlouho.

Keith Kellogg mluví s médii v Trump Tower v New Yorku. (15.11. 2016) | foto: Reuters

I když se o Flynnově odchodu spekulovalo, jeho rezignace nakonec přišla nečekaně. Ještě v pondělí prohlašovala Trumpova pravá ruka Kellyanne Conwayová v MSNBC, že Flynn má „prezidentovu plnou důvěru“. Večer přesto Flynn složil funkci. Bezpečnostní poradce rezignoval tak rychle, že o tom nestihl informovat ani všechny členy Národní bezpečnostní rady a dva z nich se o jeho odchodu dozvěděli až z médií.

Podle amerického listu The New York Times přiměl bývalého armádního velitele k odchodu vrchní poradce Bílého domu Steve Bannon (jeho profil zde). Důvodem byl údajně fakt, že Flynn neposkytl viceprezidentovi Mikeu Pencovi veškeré informace o svých kontaktech s Rusy.

Jak v úterý upřesnil Bílý dům, Flynna vyzval k rezignaci sám Trump. Ztratil v něj prý důvěru.

Ve sporu šlo o komunikaci s ruským velvyslancem Sergejem Kisljakem o amerických sankcích proti Rusku z doby ještě před inaugurací. Ruská strana Flynnovo odstoupení odmítá komentovat. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se nechtěl vyjádřit ani k tomu, zda Flynn s Kisljakem o protiruských sankcích hovořil.

Prošel si válkou ve Vietnamu i invazí v Iráku

Flynnovo místo zaujal Keith Kellogg, který má za sebou dlouholetou službu v armádě. S Flynnem ho pojí nejen stejná hodnost generálporučíka, ale i historie střídání zářivých úspěchů a temných epizod, jak shrnuje britský list The Guardian.

Fotogalerie

Dvaasedmdesátiletý rodák z Ohia strávil v armádě celých 36 let. Nasazen byl ve válce ve Vietnamu, se speciálními silami poté působil i v Kambodži a během první války v Iráku už velel 82. výsadkové divizi.

V jeho pracovních záznamech se však Irák objevuje také v souvislosti s jiným postem.

Když odešel v roce 1998 z armády, nastoupil Kellog do společnosti Oracle zabývající se databázemi. „Když jsem se rozhodl opustit armádu, došlo mi, že dovednosti, které jsem získal, jsou přenosné do komerčního světa, a to jak co se týče manažerství, tak na poli informačních technologií,“ popsal svůj kariérní postup Kellogg v roce 2005 listu The Washington Post.

100 dnů Donalda Trumpa

Ve společnosti byl poradcem v divizi vnitřní bezpečnosti, než ho po půl roce tehdejší ministr obrany Donald H. Rumsfeld požádal, jestli by neodjel znovu do Iráku, do kterého Američané právě podruhé vpadli.

Kellogg souhlasil a prozatimní vládě v Bagdádu pomáhal jako poradce s postupným předáním vlády v Iráku zpět do rukou Iráčanů. Rok 2004, kdy v Bagdádu pobýval, se však zapsal do historie jako rok strategických chyb, které poté rozštěpenou iráckou společnost stíhaly minimálně dalších deset let.

Trump v čele USA

Když se vrátil, pracoval nějaký čas pro nadnárodní technologické společnost CACI a soukromou bezpečnostní firmu Cubic, kde se soustředil na výcvik pozemních sil. Loni v březnu se pak přidal jako poradce do týmu Donalda Trumpa.

Ve hře o post jsou i další hráči

Na rozdíl od jiných lidí, kterými se novopečený americký prezident obklopil, na sebe Kellogg nestrhával pozornost. Trump ho jmenoval tajemníkem Národní bezpečnostní rady, kde svými vojenskými zkušenostmi vyvažoval Stevea Bannona, který získal v radě post pomocí dekretu Donalda Trumpa (psali jsme zde).

Kellogg možná ve funkci bezpečnostního poradce nezůstane natrvalo. O post soupeří s minimálně dvěma dalšími rivaly. Podle zdrojů New York Times je nejžhavějším kandidátem další člen rady, a to penzionovaný viceadmirál Robert Harward. Ten byl za vlády George Bushe mladšího pověřen řízením národního protiteroristického střediska.

Místo by mohl dostat i bývalý šéf CIA David Petraeus. Možná nejznámějšího generála americké armády však provází nechvalná pověst. Hrdina válek z Afghánistánu a Iráku ukončil svou slibnou kariéru poté, co vyšel na světlo jeho vztah s novinářkou a autorkou jeho životopisu Paulou Broadwellovou (psali jsme zde).

Objevily se totiž spekulace, že Petraeus milence umožnil přístup ke svému e-mailovému účtu zřízenému CIA a k vysoce tajným informacím. Tajné dokumenty byly prý nalezeny i v počítači Broadwellové. Loni za to dostal dvouletou podmínku a pokutu 100 000 dolarů (2,5 milionu Kč).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Mozkem katalánské buňky byl místní imám, nejspíš zemřel při explozi

Španělská policie v rámci vyšetřování útoků v Katalánsku objevila v troskách domu v Alcanaru pozůstatky tří lidí. Jedním z nich podle médií patří Abdelbakimu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.