Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Turci měli lepší karty, hodnotí novou dohodu odbornice na migraci

  19:07aktualizováno  19:07
Balkánské státy postavily na hranicích ploty a Evropská unie se dohodla s Tureckem na vracení běženců. Zdá se, že v řešení migrační krize v Evropě přišel průlom. Lucie Sládková, ředitelka Mezinárodní organizace pro migraci, ale upozorňuje, že se objeví nové migrační trasy.

Další ráno pro uprchlíky v táboře Idomeni na řecko-makedonské hranici, kde nedobrovolně tráví už několikátý den v řadě. (8. března 2016) | foto: AP

Jak hodnotíte obrysy poslední dohody mezi Evropskou unií a Ankarou? Turci požadují za zastavení běženců další tři miliardy eur.
Já jsem byla tím vyjednávacím postojem překvapená. Turecko samozřejmě hraje s vyššími kartami, jelikož má na svém území suverénně nejvyšší počet migrantů, ale na druhou stranu vyjednat z jedné miliardy tři? To se jim opravdu povedlo. Je pochopitelné, že pokud neumožníme migrantů vstup do Evropské unie, tak to bude stát velké finanční prostředky, aby se v Turecku a v jiných zemích kolem Sýrie udrželi.

PaedDr. Lucie Sládková

Dr. Lucie Sladková - Ředitelka české pobočky International Organization for Migration

Lucie Sládková

Lucie Sládková pracuje jako vedoucí mise Organizace pro migraci (IOM) v České republice. IOM je mezivládní organizace a vznikla v roce 1951 a v roce 2016 má 162 členských států.

Na zmíněnou dohodu se snesla kritika z různých stran. Podle některých politiků a komentátorů se nechala Evropa vydírat a lidskoprávní organizace k ní mají výhrady kvůli možnému porušování práv žadatelů o azyl. Jaký je váš postoj?
Je pravda, že takovou dohodu jsem také nečekala. Naše organizace se snaží být co nejvíce objektivní, to znamená, že vnímá i tu nemožnost pro lidi, kteří potřebují pomoc a dostat se do bezpečí. Nemyslím si, že v Turecku je pro uprchlíky vzhledem k jejich vysokým počtům úplně bezpečno.

Na druhou stranu je to tak masivní vlna, že nejdřív musíme v evropských státech nalézt mechanismus, jak se o ty lidi postarat. Podle mě je ta kritika z obou stran celkem oprávněná, ale dala bych tomu čas, protože jestli budou počty v březnu pořád tak vysoké jako v lednu a únoru, tak si národní státy musí nejprve připravit infrastrukturu.

Jaké důsledky bude mít nový plán pro uprchlíky a ekonomické migranty? Turecko a Evropa si mají podle dohody měnit ekonomické migranty z Řecka za uprchlíky z Turecka.
Tenhle systém je nešťastný, takhle to asi nemělo vůbec být a vyznít. Myslím si, že systém „kus za kus“ je pro evropskou demokracii nepřijatelný.

Uprchlická krize

Evropa by tedy podle té dohody měla přijímat především Syřany...
Samozřejmě. Co se týče Sýrie, klid tam zatím není. Víme, že v Sýrii stále dochází k flagrantnímu porušování práv obyvatelstva, včetně ozbrojených konfliktů. Evropa pořád řeší důsledky a ne příčiny. Co se týče Iráku, Afghánistánu, Pákistánu a dalších zemí, je jasné, že musí být naprosto individuální přístup, protože mezi migranty se nachází ti, kteří jdou třeba za dobrodružstvím nebo za zlepšením své osobní ekonomické situace. A to není na pořadu dne.

V Africe v současnosti probíhá pět válečných konfliktů a neumím si představit, jak bychom mohli ty lidi s klidným svědomím odmítat. Azyl je založen na individuálním přístupu a zatímco bude u Syřanů procházet, u těch ostatních bude to prokazování složité.

Je správné takto filtrovat běžence? Lidé své domovy neopouští jen kvůli válce, ale i kvůli represivním režimům a přírodním kalamitám.
Ono se to kombinuje. Bohužel nejvíc klimatická změna a nedostatek vody dopadá zrovna na ty země, odkud k nám migranti přicházejí. Správné to určitě není. Podle Ženevské konvence by právo na podání žádosti o azyl měl mít každý, kdo se cítí z nějakého důvodu pronásledován. V těchto počtech však státy Evropské unie dělají, co mohou, aby azylanty prověřili. I díky médiím je to spojené s určitým druhem nebezpečí a s bezpečnostní situací.

Kdo přijme ty syrské uprchlíky, které si Evropa s Tureckem vymění? Bude to opět především Německo, nebo se bude hledat nový mechanismus rozdělení uprchlíků mezi členské státy?
Nemyslím si, že to bude jen Německo. Avšak existuje tu i určitá psychologická bariéra, protože ti lidé neznají všechny státy Evropské unie a my neznáme je. Z toho pramení určitá stereotypizace. Oni znají jen pár států EU a z těch mezi nimi vede Německo, aniž by se zamýšleli nad tím, jestli tu jsou i jiné státy. V naší společnosti budeme muset dojít k tomu, že si na území budeme brát cizince, kteří potřebují pomoc. A to si myslím, bude muset veřejnost pochopit.

Běženci se zatím hromadí v Řecku. V jaké situaci jsou nyní Řekové?
Řecko celou dobu podceňovalo situaci a neplnilo unijní dohody o ochraně vnějších hranic. K registracím dochází až v poslední době.

Řecko s těmi hotspoty mělo začít podstatně dřív a mělo použít všechny peníze od Evropské komise, které dostaly na vybudování táborů se vším vybavením, aby se ta situace zklidnila. To, že migranti utíkají z unijního státu přes neunijní stát, tedy Makedonii, samo o sobě něco říká.

Fotogalerie

Balkánské státy v minulých dnech zpřísnily režim na svých hranicích, dál pustí jen lidi s platnými doklady a vízy. To prakticky znamená, že neprojde téměř nikdo. Je to tak?
Ano. Nemyslím si, že první věc, kterou si běženci vezmou s sebou, jsou pasy. A že by šli zároveň žádat o schengenská víza, je naprostý nesmysl. Balkánská cesta se uzavírá. Odhaduji, že příští trend bude z Řecka do Albánie a pak buď přes Chorvatsko nebo přes Itálii.

Tudíž se objeví nové migrační trasy a ten problém se pouze přelije jinam?
Ano. Přesně tak.

Evropští politici neustále mluví o společném postupu, avšak poslední vývoj ukazuje, že státy spíš jednaly samostatně. Sjednotí se Evropská unie v této krizi nebo státy nenajdou společnou řeč?
Myslím, že se určitě sjednotí. Akorát to trvá příliš dlouho. Já v tomhle Evropské unii věřím, ani nic jiného nezbývá. Buď se to rozpadne úplně, nebo najdeme společnou cestu, jak situaci řešit. Teď jsou členské státy velmi aktivní v hledání řešení, ale to mělo nastat daleko dřív.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.