„Ukradené pravé dokumenty jsou smíchány s falešnými, aby vyvolaly pochyby a dezinformace,“ uvedl Macronův štáb s tím, že strůjci útoku očividně chtěli únikem dat podkopat kampaň v posledních hodinách před hlasováním.
Uniklé dokumenty, jejichž množství zabírá devět gigabitů obsahu, podle Macronova štábu pouze vypovídají o běžném chodu prezidentské kampaně. Napadeny byly osobní a pracovní e-mailové adresy několika pracovníků Macronovy kampaně.
„Zveřejnění interních dokumentů pro nás není důvodem k obavám,“ sdělilo Macronovo hnutí Vpřed! (En Marche!) s tím, že naopak vážný je samotný akt hackerského útoku. Hnutí rovněž uvedlo, že strůjci útoku očividně chtěli únikem dat podkopat kampaň v posledních hodinách před hlasováním.
Francii v neděli čeká druhé kolo prezidentských voleb, v nichž voliči rozhodnou, zda se prezidentem stane centrista Macron, nebo nacionalistka Marine Le Penová. Francouzští experti pečlivě sledovali jakékoli známky kybernetických útoků už před prvním volebním kolem prezidentských voleb. Mnozí se obávali opakování scénáře z loňského roku, kdy se Ruskem podporovaní hackeři údajně pokoušeli ovlivnit prezidentskou kampaň v USA.
Francie volíPROGRAMY: Co chce Macron a co Le Penová? KOMENTÁŘ: Francouzské zemětřesení NÁRODNÍ FRONTA: Skandál s cyklonem B UČITELKA: Macron a jeho o generaci starší choť AMIENS: Na Macrona pískali dělníci HROZBA: Vítěz může být loutkou poslanců KRITIKA: Macron slavil v luxusní restauraci PROFILY:
|
Francouzské ministerstvo vnitra prohlásilo, že incident kvůli oficiálně skončené kampani ponechá bez komentáře. „Ministerstvo (vnitra) a ani žádné jiné ministerstvo se k tomu nebude vyjadřovat, neboť podle zákona kampaň skončila o půlnoci,“ citoval Reuters prohlášení ministerstva vnitra (o posledním dni kampaně píšeme zde).
Dokumenty ve formátu .eml byly vystaveny na portálu Pastebin, který umožňuje nahrávat data anonymně. Kdo za zveřejněním stojí, není jasné. Na webu data vystavil uživatel pod přezdívkou EMLEAKS, která očividně spojuje počáteční písmena jména Emmanuela Macrona s anglickým slovem leaks (úniky).
Francouzský prezident François Hollande v sobotu slíbil, že hackerské útoky na štáb Macrona nezůstanou bez odpovědi. „Věděli jsme, že takováto rizika budou v průběhu prezidentské kampaně, protože se to stalo i jinde. Nic nezůstane bez odezvy,“ řekl Hollande agentuře AFP.
Na rozdíl od týmu Macronova hnutí Vpřed! Hollande ale nevidí v hackerském útoku pokus o „destabilizaci“. „Nevidím v tom vůbec nic,“ řekl. Zdůraznil nicméně, že pokud byla z e-mailových účtů členů Macronova štábu skutečně ukradena data, bude záležitost vyšetřována. Prezident dodal, že úřady jsou ve střehu a v pohotovosti od té doby, co k podobným útokům došlo.
Dokumenty se šíří po sociálních sítích
Odkazy na únik se pak začaly objevovat na sociálních sítích. Podle webu listu Le Monde nejprve na fóru 4chan, který navštěvuje část americké radikální pravice, posléze se odkazy s tagem #MacronLeaks začaly objevovat na twitterových účtech anglofonních sympatizantů amerického prezidenta Donalda Trumpa. Celosvětovou pozornost si pak událost získala, když odkaz převzal i portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních informací.
Ten si na Twitteru položil otázku, komu únik dat prospěje. Následně poznamenal, že na ovlivnění voleb je to již pozdě, i tak prý ale incident bude využit k posílení nevraživosti vůči Rusku a k navýšení výdajů na tajné služby.
„Tento masivní únik přišel příliš pozdě, aby ovlivnil volby. Záměr s načasováním je zvláštní,“ uvedl WikiLeaks.
Japonská antivirová společnost Trend Micro koncem dubna informovala o útocích, za nimiž stojí skupina známá pod jménem Pawn Storm (Útok pěšcem), kterou podle amerických zpravodajských služeb řídí ruská špionáž. Rusko podobná obvinění odmítá (psali jsme zde).
Macronův štáb v dubnu potvrdil, že se stal terčem takzvaného phishingu, tedy podvodné techniky používané na internetu s cílem získat citlivé údaje týkající se elektronické komunikace. Útoky byly zaznamenány v březnu a také už loni v prosinci, ale v té době neměl Macronův štáb o jejich původu žádné důkazy.
Druhé kolo začalo ve francouzském zámoří
Rozhodující druhé kolo voleb začalo v předstihu na francouzských zámořských územích a departementech na západní polokouli. Ve 12:00 SELČ se otevřely volební místnosti na malém souostroví Saint Pierre a Miquelon, které leží u břehů Kanady. Na zámořském území, které s přestávkami patří Francii od 16. století, je registrováno zhruba 5 000 voličů.
Velký zájem byl v kanadském Montrealu, kde se vytvořila před tamějším konzulátem dvoukilometrová fronta. Voliči tak museli čekat na vhození lístku do urny dvě až tři hodiny. Na jedno volební místo je v Montrealu registrováno zhruba 57 500 lidí. Konzulát navzdory četným žádostem a zkušenostem s prvním kolem, kdy byla situace stejná, ale další volební místnost neotevřel.
Volí pak také Francouzi na Guadeloupu a na Martiniku v Karibském moři, ve Francouzské Guyaně, na druhém konci světa ve Francouzské Polynésii a na francouzských konzulátech na americkém kontinentu. V neděli budou hlasovat voliči na ostrovech Réunion a Mayotte v Indickém oceánu, které jsou v blízkém časovém pásmu. Dohromady jde o asi milion lidí. Výsledky jejich hlasování ale budou moci být oznámeny také až po nedělních 20:00 SELČ, kdy skončí volby v kontinentální Francii.
Dá se předpokládat, že volební účast bude na zámořských územích a departementech nízká. Například na ostrově Guadeloupe v prvním kole dosáhla 40 procent, tedy zhruba poloviny celostátního průměru. V sobotu v poledne místního času už byla nižší než ve stejnou dobu před dvěma týdny. Na Martiniku byla účast dnes naopak vyšší, ale i ta byla v poledne místního času pod 20 procenty. Důvodem je tradice, ale také výsledky prvního kola voleb. V něm v zámoří většinou vítězil levicový radikál Jean-Luc Mélenchon, který ale do finálového duelu nepostoupil.
V ČR mají francouzští občané možnost volit v neděli na francouzském konzulátu v Praze.
Chcete rozpoutat občanskou válku, řekl v debatě Macron Le Penové:
3. května 2017 |
