Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zástupce Le Penové odstoupil kvůli zpochybňování cyklonu B v koncentrácích

  12:18aktualizováno  12:50
Prozatímní předseda francouzské krajně pravicové Národní fronty Jean-François Jalkh se v pátek vzdal funkce kvůli obvinění z popírání holokaustu. Jalkh se vedení strany ujal poté, co prezidentská kandidátka Marine Le Penová v pondělí oznámila, že dočasně pozastavuje své působení v čele partaje, aby mohla být nadstranická.

Jean-Francois Jalkh (s papíry v ruce) na snímku z května 2014 | foto: AP

Jalkhovi se staly osudným výroky z rozhovoru z roku 2000, v němž vyjádřil pochybnost o existenci plynových komor v nacistických vyhlazovacích táborech. Nasazení cyklonu B v nich je podle jeho tehdejšího prohlášení technicky nemožné.

Le Penovou griloval europarlament, Macron mírně ztrácí podporu

Podle místopředsedy FN Luise Aliota nyní krajně pravicovou stranu povede další místopředseda Steeve Briois, zatímco Jalkh se bude věnovat očištění svého jména. Popírání holokaustu je ve Francii trestným činem.

Le Penová se předsednictví Národní fronty vzdala v pondělí. Zdůvodnila to tím, že vždy věřila, „že prezident je prezidentem všech Francouzů a že má sjednocovat všechny Francouze“. „Budu nad stranickým uvažováním,“ dodala. Nový prozatímní předseda Briois je považován za blízkého spojence Le Penové. Je starostou bašty Národní fronty, města Hénin-Beaumont na severu země.

Fotogalerie


Le Penová se v posledních letech usilovně snažila zbavit Národní frontu nálepky antisemitské strany, kterou politické uskupení dostalo kvůli výrokům svého někdejšího předsedy Jeana-Marieho Le Pena. Otce současné prezidentské kandidátky ze strany kvůli antisemitským výrokům dokonce vyloučili.

Sama Le Penová ale 9. dubna popřela, že by Francie nesla odpovědnost za deportace více než 13 000 Židů z pařížského velodromu do nacistických táborů smrti v roce 1942, které realizovali francouzští četníci na příkaz německé okupační správy. Kritizoval ji za to například izraelský prezident Reuven Rivlin.

Le Penová se 7. května utká s centristou Emmanuelem Macronem o funkci francouzského prezidenta. Macron v pátek navštíví Oradour-sur-Glane, jehož více než 600 obyvatel nacisté v roce 1944 vyvraždili.

Macronův tým vykázal z akcí kremelská média

Macronův volební tým vykázal ze svých akcí zástupce ruské agentury Sputnik a ruské televizní stanice RT. Mluvčí favorita voleb média financovaná z ruského státního rozpočtu obvinil z šíření propagandy a falešných zpráv. „Metodické a systematické šíření lží - to je problém,“ řekl. Konkrétní příklad falešných zpráv ze strany ruských médií mluvčí neuvedl.

Podle listu The Guardian například v únoru Sputnik citoval proruského francouzského politika, který Macrona označil za loutku amerických politických a finančních elit. V rozhovoru slíbil, že se na světlo světa brzy dostanou skandální odhalení o Macronově soukromém životě. Rozhovor byl jednou ze zpráv, které Macrona donutily vyvrátit spekulace o svém údajném mimomanželském homosexuálním vztahu.

Macronův volební štáb napadli ruští hackeři, tvrdí protivirová firma

Už v únoru z šíření falešných zpráv o Macronovi Sputnik a televizi RT obvinil generální tajemník Macronova politického hnutí Vpřed! Richard Ferrand. Obě média zveřejnila několik zpráv, v nichž toto obvinění odmítla.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová označila už ve čtvrtek rozhodnutí Macronova týmu za „pobuřující“. Moskva ho považuje za „diskriminaci ruských médií ze strany prezidentského kandidáta státu, který byl historicky ostražitý, pokud šlo o svobodu slova“. Na zamítnutí akreditace si na sociálních sítích stěžovala i šéfredaktorka RT Margarita Simoňjanová: „Takto neurvale končí svoboda slova v zemi, která se svými svobodami pyšní více, než se pyšní svým camembertem a brie.“

Rusko oficiálně nepodpořilo žádného z kandidátů na francouzského prezidenta, výběr prezidenta označilo za záležitost francouzského lidu. V březnu ale prezident Vladimir Putin oficiálně přijal v Moskvě nynější Macronovu soupeřku Marine Le Penovou. Odmítl tehdy, že by jejich setkání s bylo ruské vměšování do francouzských prezidentských voleb.

Třicítka redakcí francouzských médií včetně agentury AFP v pátek podepsala petici, v níž protestuje proti rozhodnutí krajně pravicové Národní fronty (FN) Macronovy soupeřky Marine Le Penové, že si vybere novináře, kteří budou moci během předvolební kampaně její kandidátku doprovázet.

Kromě agentury AFP příslušnou petici podepsaly velké televizní stanice TF1, France 2, France 24 a BFMTV, významné deníky Le Figaro, Le Monde či Libération a rádia France Info a France Inter.

Le Penová a Macron agitovali u továrny v Amiens (26. dubna 2017):

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Britská herečka Laila Rouassová v seriálu Holby City
Herečka se v Barceloně schovala do mrazáku, z úkrytu pilně tweetovala

Herečka Laila Rouassová z britského seriálu Holby City se během čtvrtečních teroristických útoků v Barceloně ukryla v mrazáku. Na Twitteru svým fanouškům...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Odborník: Španělé už odhalili desítky spiknutí, útok byl otázkou času

Hrozba radikálního islamismu není ve Španělsku nová, říká odborník na politický terorismus Miroslav Mareš. Od 90. let tamní policie překazila desítky pokusů o...  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Čtyři teroristy v Cambrils zastřelil jediný policista, je v péči psychologa

Pětice útočníků chtěla v noci na pátek vraždit v katalánském městě Cambrils. Čtyři z nich zlikvidoval jediný příslušník katalánské policie. Informoval o tom...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.