Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Strašák pro Le Penovou i Macrona: po volbách mohou být loutkami poslanců

  20:24aktualizováno  20:24
Emannuel Macron, nebo Marine Le Penová. Francie si za čtrnáct dní zvolí novou hlavu státu. Mnohem důležitější však mohou být červnové parlamentní volby. Prezident bez podpory parlamentu ztrácí většinu pravomocí a jen obtížně prosazuje předvolební sliby. Francii může v krajním případě čekat politický chaos.

Marine Le Penová na tiskové konferenci po oznámení předběžných výsledků voleb (23. dubna 2017) | foto: Reuters

První kolo francouzských voleb žádné překvapení nepřineslo. Zvítězil v něm někdejší socialista, nyní nezávislý kandidát Emmanuel Macron, těsně následovaný předsedkyní Národní fronty Marine Le Penovou. Ve druhém kole je favoritem Macron. Ať už však dopadne volba 7. května jakkoli, o budoucnosti Francie se bude rozhodovat znovu o měsíc později – 11. a 18. června. Až parlamentní volby ukážou, zda nový prezident či prezidenta dokážou prosadit své programové plány.

Francouzské prezidentské volby

Podle serveru Politico budou oba kandidáti v červnu bojovat s takzvaným hybridním systémem, který spojuje prezidentský a parlamentní způsob vládnutí. Prezident je volen v přímé volbě, jím navrhovaný premiér však musí projít hlasováním parlamentu. V případě, že se do Elysejského paláce dostane kandidát nejsilnější strany, jedná se o dvojitou výhru. Problém nastává tehdy, když se hlas lidu v jednotlivých volbách liší.

Role francouzského prezidenta se v tomto případě stává spíše formální, podobně, jako je tomu v Německu či Itálii. Většinu exekutivní moci má v rukách premiér a hlava státu může mluvit pouze do otázek zahraniční politiky a obrany, což prezidentovi zaručuje francouzská ústava. Tento stav má v politické sféře své pojmenování – kohabitace.

V poválečné éře zažila Francie kohabitaci třikrát. Nepřekvapivě na ni političtí aktéři nevzpomínají v dobrém. Poprvé takto soupeřili v letech 1986 až 1988 socialistický prezident François Mitterrand a premiér Jacques Chirac. V letech 1993 až 1995 se Mitterrand dostal do stejné situace, když křeslo premiéra opanoval konzervativec Édouard Balladur. V letech 1997 až 2002 zasedl v Elysejském paláci zase Chirac, zatímco premiérem byl socialista Lionel Jospin.

Politické pnutí se francouzským legislativcům nezamlouvalo. V roce 2000 přišli s ústavními změnami, které zkrátily sedmiletý prezidentský mandát na pět let tak, aby souzněl s parlamentními volbami. „Myšlenkou bylo, že voliči během několika týdnů nezmění svůj názor a nevezmou zvolenému prezidentovi většinu v parlamentu,“ vysvětluje politolog Bruno Cautrès. Málokdo však počítal se situací, jaká pravděpodobně nastane po letošním druhém kole voleb, kdy do čela Francie usedne kandidát z menší partaje.

Boj o voliče

Macron i Le Penová tak nyní stojí před úkolem přilákat před parlamentními volbami co nejvíce voličů pro své strany. Le Penová může cílit na voliče republikánů, kteří do druhého kola voleb neprotlačili Francoise Fillona. Už v roce 2014 navíc Le Penová prohlásila, že v kohabitaci nevidí problém.

Le Penová, která po postupu do 2. kola oznámila, že dočasně pozastavuje působení v roli šéfky Národní fronty, se v parlamentních volbách může spolehnout také na zavedené regionální struktury své strany, byť jí v posledním celostátním hlasování příliš nepomohly. Národní fronta ve volbách v roce 2012 vybojovala pouhé dva mandáty. Nálada ve společnosti se však od té doby změnila a nacionalisté z témat jako uprchlická krize či hrozba terorismu těží nejen ve Francii.

Fotogalerie

Macron naopak v případě vítězství v prezidentském klání bude muset řešit politickou nezkušenost svého hnutí Vpřed!, které založil teprve před osmi měsíci. Před tím byl členem Socialistické strany. I přesto centristický kandidát věří, že může v parlamentních volbách uspět. Plánuje vyslat kandidáty ve všech 577 volebních obvodech, píše agentura Reuters. Vyzval také členy ostatních politických stran, kteří sdílí jeho myšlenky, aby se přidali ke hnutí Vpřed!.

V každém případě však podle politologů bude muset spoléhat na pomoc dalších stran. Podpořit by ho mohlo reformistické křídlo socialistů či středo-pravá strana Les Républicains, kterou v roce 2002 založil Jacques Chirac.

„Jeho parlamentní koaliční většina by mohla být velmi roztříštěná. Mohli bychom se dostat do situace, kterou jsme zažili v rámci Čtvrté republiky, tedy vlády nestabilní většiny,“ myslí si politický analytik Philippe Cossalter ze Sárské univerzity.

Poučení z historie

Naráží na situaci z let 1945 až 1958. Na počátku tohoto období byl premiérem Charles de Gaulle. Po neshodách s komunisty a socialisty však podal o rok později demisi. K moci se dostali komunisté a sociální demokraté, kteří založili takzvanou Čtvrtou republiku. Během ní se ve Francii vystřídalo dvacet vlád a dva prezidenti. Krizi ukončilo až v roce 1958 zvolení de Gaulla do Elysejského paláce a ustanovení Páté republiky.

Macron čelí kritice za okázalé oslavy, Le Penová chystá mohutnou ofenzivu

Destrukci ambicí obou kandidátů může v červnu přinést situace, při které by veřejnost zvolila parlament otevřeně nepřátelský k prezidentskému úřadu. Hlava státu by v tomto případě mohla parlament rozpustit a vyhlásit nové volby. Pro veřejnost by se však jednalo o krajně nepopulární krok. Prezident navíc riskuje, že jeho političtí nepřátelé v takovém případě ještě posílí. Další předčasné volby lze následně vypsat až po roce kohabitace.

Podle poradců Macrona však existuje ještě horší scénář, kterým by mohlo být složení parlamentu bez dominantní frakce, které by znemožňovalo utvoření většinového hlasovacího bloku. Francie by se tak dostala do prekérní situace. V čele by měla prezidenta, který by byl blokován názorově roztříštěným parlamentem. Zemi by takový výsledek mohl uvrhnout do politického chaosu.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Islám, náboženství míru. Charlie Hebdo provokuje obálkou s oběťmi útoků

Francouzský satirický časopis Charlie Hebdo si svým středečním vydáním proti sobě opět poštval nejen muslimy. Karikaturou na obálce připomněl nedávný útok...  celý článek

Bouře a silný vítr v Hongkongu (23.8.2017)
Vymlácené mrakodrapy, zaplavené ulice. Hongkong zasáhl tajfun Hato

Nejméně tři mrtvé a 84 zraněných si vyžádal mohutný tajfun Hato, který ve středu zasáhl Hongkong, Macao a okolní oblasti. V Hongkongu bylo zrušeno na 450 letů...  celý článek

Kim Wallová na archivním snímku
Torzo těla patří novinářce z ponorky, oznámila dánská mordparta

Torzo těla bez hlavy nalezené v pondělí na jihu dánské metropole Kodaně patří pohřešované švédské novinářce. Po testech DNA to oznámila dánská policie....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.