Bývalé sanatorium za městem Skara v jižním Švédsku ani náznakem nepřipomíná přeplněná uprchlická centra, na která jsou Evropané v posledních týdnech zvyklí z novin a televizních zpráv.
Malí Somálci hrají ve společenské místnosti ping-pong, o několik dveří dál trénují Syřané a Iráčané na posilovacích strojích. Chodby jsou vymalované pestrými barvami, na podlaze neleží ani papírek a zdá se, že jsou všichni spokojení.
Pět stovek zdejších obyvatel má k radosti důvod - tisíce kilometrů dlouhá cesta je za nimi, dorazili do své vysněné země a místní se o ně velkoryse starají. Spokojenost netají ani majitel areálu, sedmdesátiletý Bert Karlsson.
Jeho firma Jokarjo provozuje ještě dalších 29 uprchlických center. Celkově se stará zhruba o pět tisíc běženců, za jejichž pohodlí už švédské vládě letos naúčtovala v přepočtu 490 milionů českých korun. V nejbližších týdnech se Karlssonovy ubytovny otevřou pro další dva tisíce lidí a podnikatel neočekává, že by poptávka v dohledné době klesala.
Běženci na nádraží v Malmö hledají, kam by měli v rámci Švédska zamířit.
Tisíce lidí demonstrovali v Malmö za přijímání běženců (13. září 2015)
Do Švédska letos přišlo i 12 tisíc dětí bez rodičů
Švédská vládní agentura soukromníkům za ubytování imigrantů platí, protože své vlastní kapacity beznadějně vyčerpala. Skandinávská země loni přijala přes 81 tisíc žadatelů o azyl a vláda očekává, že letos jich přijde ještě víc.
Uprchlická krizeSUMMIT: Evropa chce zastavit lidskou vlnu miliardou eur BRAZÍLIE: Syřané osidlují favely DACHAU: Němci ubytují uprchlíky v koncentráku KVÓTY: Evropa přehlasovala Česko SLOVENSKO: Odmítáme diktát, hřímá Fico PŘEHLEDNĚ: Co živí uprchlickou krizí? NÁKLADY: Kolik uprchlíky stojí cesta do Evropy? PŘEHLEDNĚ: Co se děje se zadrženými běženci? |
Majitelé prázdných hotelů, penzionů nebo zdravotnických zařízení od vlády loni získali celkem asi miliardu švédských korun, letos už jim Stockholm vyplatil 894 milionů. Abychom se dostali k cenám v české měně, je třeba částky vynásobit třemi.
Každá pátá koruna míří právě na účet firmy Jokarjo, která ve svém oboru prakticky nemá konkurenci. V těchto účtech navíc není zahrnuta nákladná péče o děti, které do Švédska dorazí bez doprovodu.
Těch už letos přišlo asi 12 500 a péči o ně musejí obstarat místní samosprávy. Od vlády na to dostávají v přepočtu více než pět tisíc korun za každé dítě a den. Tato částka podle americké organizace Gatestone Institute často končí právě na účtech podnikatelů. „Zvládli bychom to za čtvrtinu,“ kritizuje Karlsson vládní plýtvání.
Poslanec, televizní porotce, šéf zábavního parku a hoteliér
Při pohledu na podnikatelův životopis by zřejmě nikdo nečekal, že by se právě Bert Karlsson mohl stát masovým hostitelem běženců. V roce 1991 založil pravicovou stranu Nová demokracie, která svými výpady proti štědré imigrační politice Švédska hned v prvních volbách zaujala přes šest procent voličů.
Karlsson se nepřipojoval k výhrůžkám o hrozící islamizaci Evropy. Zajímaly ho především ekonomické dopady přijímání běženců a upozorňoval na vysokou zátěž pro státní rozpočet. Navrhoval snížení počtu udělených víz, přijímání azylantů jen na omezenou dobu, jejich okamžité začlenění do společnosti a neodkladný nástup do práce.
Politická kariéra Berta Karlssona však neměla dlouhého trvání, Nová demokracie o tři roky později ve volbách naprosto propadla. Naplno se poté začal věnovat zábavnímu průmyslu, provozuje zábavní park a produkční společnost. Napříč Skandinávií se proslavil jako porotce ve švédské mutaci televizní souteže Got Talent. Vystoupení snaživých soutěžících tam pět let nekompromisně utínal bzučákem.
Uprchlíci přetěžují státní rozpočet, nacionalisté posilují
Odchod z politiky, televizní kariéra ani miliardový byznys s ubytováním běženců však jeho postoj k imigraci nezměnil. Někdejší premiér Fredrik Reinfeldt označil Švédsko za humanitární supervelmoc, stále rostoucí vlna migrantů z Blízkého východu i Afriky však dává státnímu rozpočtu zabrat.
V jihošvédském Malmö se sice stále demonstruje za otevřenou společnost, poslední dobou však sílí i hlasy volající po tom, aby se štědrá podpora přistěhovalců seškrtala. „Pokud chtějí dopřát Švédským demokratům 50 procent, měli by pokračovat stejným směrem,“ radí Karlsson s dávkou ironie ministrům.
Naráží tak na krajně pravicovou stranu, která i díky odporu vůči migraci získala v loňských parlamentních volbách téměř 13 procent hlasů a obsadila 49 z celkových 349 sněmovních křesel. Na konci srpna už průzkumy nacionalistům podle serveru The Local přisoudily téměř dvacetiprocentní podporu a jejich obliba stále roste.
