Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLEDNĚ: Válka, neinformovanost i počasí. Co živí uprchlickou krizí?

  0:01aktualizováno  0:01
Uprchlická krize je v uplynulých týdnech evropským tématem číslo jedna. Mluví se o jejím řešení a odmítavém postoji některých států. Mnohem důležitější jsou však příčiny současné migrační vlny, které vám server iDNES.cz nabízí v přehledném souhrnu.

Uprchlíci během střetu s policií na hraničním přechodu Horgoš - Röszke (16. září 2015) | foto: Profimedia.cz

1Občanská válka v Sýrii

Jednou z hlavních příčin současné uprchlické krize je bezpochyby čtyři roky trvající občanská válka v Sýrii, která už stála život 250 tisíc lidí. Není divu, že z rozbombardované země chce většina lidí utéct. Syřané tvoří asi polovinu všech uprchlíků směřujících do Evropy. Bez nich by podle statistik počet migrantů proudících do zemí Evropské unie více méně stagnoval v porovnání s předešlým rokem (statistiky počtu uprchlíků v Evropě podle UNHCR najdete zde).

2Jednodušší cesty do Evropy

Ještě na počátku letošního roku hlavní migrační cesty vedly přes Středozemní moře. Náročná cesta stála život tisíce migrantů. Aktuální nejfrekventovanější trasa, která vede přes Turecko, Řecko a Balkán je pro uprchlíky delší a náročnější, nehrozí však na ní tak velké nebezpečí, což je zejména pro rodiny s dětmi zásadní výhoda (na mapu současných migračních cest do Evropy se můžete podívat zde). Pozitivem je pochopitelně také fakt, že na moři stráví uprchlíci jen minimum času. Plavba mezi Tureckem a Řeckem zabere maximálně hodinu, uvádí server The Washington Post.

3Nižší náklady na cestu

Nižší ceny za cestu do Evropy souvisí se změnou migračních tras. Plavbu z Turecka do Řecka lze absolvovat na větším gumovém člunu oproti velkým plavidlům, která uprchlíky přepravovala z Libye k pobřeží Itálie.

Z nigerských pašeráků uprchlíků jsou boháči. EU je na nás krátká, tvrdí

Následná cesta napříč Evropou pak nevyžaduje spolupráci s pašeráky. Skupiny uprchlíků na vlastní pěst přecházejí hranice a společně pak absolvují i cesty vlakem.

Podle migrantů, kteří se již dostali do cílových zemí, za cestu do Evropy celkem zaplatili asi dva až tři tisíce dolarů (asi 72 tisíc korun). Při plavbě přes Středozemní moře se náklady včetně poplatků pašerákům šplhaly až k šesti tisícům dolarů (144 tisíc korun). Cestu si tak aktuálně může dovolit mnohem větší počet lidí (více o výdělcích pašeráků se dočtete zde).

4Optimální počasí

Pro ilegální imigraci do Evropy je typické, že vrcholí během letních měsíců. Platí to pro cestu po moři i po pevnině. Aktuální vrchol přílivu uprchlíků tak může být dán i tím, že s blížící se zimou se budou podmínky pro dlouhou pěší cestu výrazně zhoršovat a lidé ze Sýrie a dalších států se snaží využít poslední týdny na přechod Evropy.

Otázkou zůstává, co s uprchlickou krizí udělá zima. Zmenší se počet migrantů? Na tom se neshodují neziskové organizace ani experti na migraci. Zcela jistě však bude v následujících měsících umírat více uprchlíků. Ať už při krátké plavbě mezi Tureckem a Řeckem, nebo v chladných končinách balkánských států.

5Německo a přijímání uprchlíků

Mohlo by se zdát, že vstřícný přístup Německa k uprchlíkům je ideálním řešením současné situace. Částečně ano, nese však s sebou i celou řadu problémů.

Fotogalerie

Když německá kancléřka Angela Merkelová krátce po zveřejnění fotografií mrtvého Ajlana oznámila, že její země přijme všechny Syřany a očekává příchod až milionu uprchlíků, pro potenciální migranty čekající v Turecku se jednalo o jasný signál – pokud se dostat do Evropy, tak teď. Zejména Iráčané prý svou cestu zahájili na popud zpráv v televizi, které nabízely obrázky vřelých Němců, kteří vítají uprchlíky.

6Nucená služba v syrské armádě

Syrská armáda je v nejhorším stavu od zahájení bojů v roce 2011. Před válkou v ní sloužilo přes 220 tisíc vojáků a k dispozici měla desítky tisíc záložáků. Nynější stav je kvůli dezercím a ztrátám poloviční. Bašár Asad proto tlačí na to, aby díry v armádě zaplnili právě rezervisté.

Mnoho Syřanů, kteří uprchli z měst a území ovládaných vládními vojsky tvrdí, že unikli nucenému vstupu do armády. Ten se týká všech mužů, kteří v uplynulých deseti letech absolvovali základní vojenskou službu, tedy v podstatě všech dospělých mužů do třiceti let. Současná situace na bojišti ovšem velkým lákadlem pro mladé Syřany pochopitelně není.

Reportéři iDNES.cz navštívili hraniční přechod Nickelsdorf, kterým proudí do Rakouska tisíce uprchlíků:

7Snadné cestovní pasy od syrské vlády

Faktorem, který přiživuje současnou situaci v Evropě je také zjednodušené vydávání cestovních pasů pro Syřany, které syrská vláda začala vydávat v jordánském hlavním městě Ammánu.

Uprchlická krize

Na doklady se tam čeká měsíc až šest týdnů. Podle zaměstnanců syrské ambasády se vydávají od dubna a každý měsíc je dostane až 10 tisíc Syřanů.

Na první pohled je tato strategie v rozporu s předchozím bodem. Proč by vláda posvěcovala úprk svých občanů, když její armádě chybí mladí rekruti? Emile Hokayem z londýnského Mezinárodního institutu strategických studií má logické vysvětlení. Asad se tak může zbavit potenciálních oponentů.

Ze země pak pomůže také vzdělané vrstvě, která by v budoucnu mohla stát za jeho svržením. Asad však současný exodus dává za vinu Západu. Kritizuje zejména to, že Spojené státy vyzbrojují „teroristy“ v řadách opozičních bojovníků.

8Nedostatek humanitární pomoci

Už před současnou uprchlickou vlnou opustily Sýrii čtyři miliony lidí. Přežívají zejména v uprchlických táborech v Turecku, Jordánsku a Libanonu (na mapu počtu syrských uprchlíků v těchto zemí se můžete podívat zde). Podmínky v těchto táborech jsou ve většině případů tristní. Dospělí nemají možnost pracovat, většina dětí pak nemá přístup ke vzdělání. Cesta do Evropy se tak jeví jako jediné východisko. Podle průzkumů prováděných mezi uprchlíky je právě vzdělání dětí jedním z hlavních motivů pro hledání lepšího života v Německu, Velké Británii a Skandinávii.

9Neinformovanost uprchlíků

Mnozí uprchlíci v cestě do Evropy vidí záruku života v blahobytu. V rozhovoru pro server iDNES.cz to potvrdila i Češka Šárka Petrová, která pomáhá v Kurdistánu. To je způsobeno celou řadou faktorů. Zřejmě největší vliv na formování názorů uprchlíků mají převaděči. Podle výpovědi uprchlíků jim před odjezdem z vlasti slibují, že v Evropě na ně čekají sociální jistoty, snadné vzdělání pro jejich děti a možnost kariérního růstu. Pro některé ano, mnoho uprchlíků však po příjezdu do cílové země zažívá vystřízlivění.

Uprchlickou krizi zastaví jen porážka IS, tvrdí Češka pomáhající Kurdům

Problémem je také, že uprchlíci ignorují negativní zkušenosti lidí, kteří se již do Evropy dostali. Stačí se podívat na výroky mnohých migrantů, kteří v Maďarsku provolávají hesla jako „je to tady horší než v Sýrii“. Jejich názory však pro migranty čekající v uprchlických táborech hrají jen minimální roli.

10Neshody v rámci Evropské unie

Uprchlická krize pokračuje již několik měsíců. I přes celou řadu jednání a ostrých politických výpadů se však Evropská unie nedokázala shodnout na mechanismu, který by si s příchodem stovek tisíc migrantů dokázal poradit. Přerozdělování na základě kvót opakovaně naráží zejména na státy visegrádské skupiny. Budování plotů po vzoru Maďarska pak zase podle evropských diplomatů není řešením, ale zahlazováním následků.

Kde nejsou stanovena jasná pravidla, mají uprchlíci větší naději na proniknutí do Evropy. Pozornost nyní směřuje na dvojici nadcházejících jednání EU. V úterý se uprchlickou krizí budou zabývat ministři vnitra členských zemí, ve středu pak od 18:00 SELČ odstartuje mimořádný summit nejvyšších představitelů států EU.

Podívejte se na video, které vysvětluje současnou uprchlickou krizi:








Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.