Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropští ministři schválili uprchlické kvóty, Slovensko je ostře proti

  17:30aktualizováno  22:48
Ministři vnitra států EU v úterý většinou hlasů schválili kvóty pro rozdělení 120 tisíc uprchlíků mezi unijní země. Proti bylo Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, zatímco Finsko se zdrželo. Podle slovenského premiéra Roberta Fica Slovensko rozhodnutí o zavedení povinných kvót nebude respektovat a je připraveno vstoupit do právního sporu s EU.

Migranti čekají frontu na registraci do uprchlického tábora v chorvatském Opatovaci. (22. září 2015) | foto: Reuters

Fico to řekl před poslanci slovenského parlamentu. Zároveň úterní rozhodnutí ministrů vnitra EU kritizoval. „Raději vstoupím do infringementu (procedury porušení pravidel)... než abychom respektovali tento diktát, který byl učiněn většinou, jež nebyla schopna dosáhnout konsenzu v rámci Evropské unie. Dokud budu předsedou vlády Slovenské republiky, povinné kvóty na slovenském území nebudou uplatněny,“ prohlásil Fico.

Návrh Evropské komise počítal s přerozdělením 120 tisíc Syřanů, Iráčanů a Eritrejců ze tří nejvíce postižených zemí EU, tedy z Řecka, Itálie a Maďarska. Budapešť však oznámila, že s migranty nyní nemá problém. Původní počet se proto snížil na 66 tisíc uprchlíků, které by si Evropa měla rozdělit.

Pro Česko by to podle dostupných informací znamenalo převzetí 1 215 lidí z Řecka a 376 z Itálie, celkem tedy 1 591 uprchlíků.

Lucembursko jako předsednická země Evropské unie na Twitteru oznámilo, že kvóty na přerozdělení 120 tisíc běženců přijali ministři vysokou většinou. Úterní podoba hlasování je na ministerských schůzkách výjimečná, země se totiž tradičně snaží návrhy přijímat na základě konsensu.

Sankce existují, pohrozil Hollande

„Všechny země by měly dodržet závazky, které přijaly. Některé nehlasovaly, ale to je pravidlo kvalifikované většiny. To znamená, že i ti, kteří hlasovali proti, by měli přijatou dohodu naplnit,“ prohlásil francouzský prezident François Hollande.

Uprchlická krize

Pohrozil, že případné neplnění dohody o kvótách bude mít pro příslušné země důsledky. „Sankce existují. Takže tyto země se vystaví situaci, kdy by mohlo být zastaveno to, co dostávají. Nemůžete žádat Evropu o podporu a zdráhat se, když Evropa žádá solidaritu,“ prohlásil Hollande.

Evropa je podle něj schopna uprchlíky přijímat, ale „s podmínkami a pravidly“, což požaduje také Francie. Dodal, že Evropa přijala svou odpovědnost a zdůraznil, že dohoda umožní vytvořit informační a registrační centra pro uprchlíky.

Obecněji se k řešení uprchlické krize vyslovila německá kancléřka Angela Merkelová, která Evropu vyzvala k soudržnému konání. „Kdo utíká před válkou a politickým pronásledováním, může v Evropě najít útočiště - říkám v Evropě,“ zdůraznila Merkelová večer na slavnostní akci k 70. narozeninám Hanse-GerdaPötteringa, předsedy Nadace KonradaAdenauera a bývalého předsedy Evropského parlamentu.

„Čím více budeme táhnout za jeden provaz, tím rychleji to dokážeme,“ dodala kancléřka, která byla v poslední době v Německu i v mnoha evropských státech kritizována za to, že do Německa pozvala prakticky všechny Syřany, čímž údajně uprchlickou krizi v Evropě ještě zhoršila.

Polsko se postavilo Visegrádu

Český ministr vnitra Milan Chovanec schválení kvót oznámil na Twitteru. „My, Slováci, Rumuni, Maďaři proti a Finsko se zdrželo. Usnesení bylo přijato,“ napsal Chovanec. Jeho tweet pak citovaly světové agentury.

Rozhodnutí členských zemí před novináři označil za prohru zdravého rozumu. Už předtím naznačil, že Polsko se ke zbývajícím zemím Visegrádské čtyřky nepřipojí a bude hlasovat pro. Podotkl, že polskému postupu nerozumí. „Dohoda premiérů byla jednoznačná, že budeme postupovat společně,“ dodal.

Pro Polsko byla důležitější solidarita s uprchlíky a s Evropou. S Visegrádskou skupinou to bývalo různé, řekla polská ministryně vnitra Teresa Piotrkowská.

Podle polského ministra pro evropské záležitosti Rafaela Trzaskowskiho země hlasovala pro, neboť všechny její výhrady byly vyřešeny. Polsko nakonec kvóty pro rozdělení běženců podpořilo jako jediná země Visegrádu, ačkoli je dlouhodobě odmítalo.

Autoři: , , ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.