Předměstím Vidigal pravidelně zmítají přestřelky drogových gangů, kvůli nimž se místní i několik dní radši neodvažují vycházet z domů. Chudinská čtvrť na jihu pulzující metropole Rio de Janeira rozhodně nepatří mezi atraktivní lokality, kde by chtěl žít každý.
Tedy až na mladou Syřanku jménem Tulin Hašemiová. Za svůj nový domov považuje Vidigal už dva měsíce, před několika dny se k ní připojila i její matka. Favela neoplývá luxusem ani klidem, uprchlíkům z Blízkého východu však stačí jediné: Nezuří tu skutečná válka s nálety, bombami a všudypřítomnými útoky teroristů z Islámského státu.
Online reportáž |
Tulin a její matka nejsou samy. Od roku 2013, kdy se Brazílie otevřela syrským běžencům, do země podle Národního výboru pro uprchlíky přijelo už 2 077 uprchlíků. Jak upozorňuje britský deník The Guardian, země hostí o poznání více běženců ze Sýrie než USA nebo kterákoli země Latinské Ameriky.
Chci zapadnout, ale z mých dětí Brazilci být nesmí
Většina z nich neumí ani slovo portugalsky a zejména muslimští běženci zažívají po přistání v zemi karnevalů kulturní šok. „Například role žen je tady naprosto jiná. Brazílie je svobodomyslná země, ale místním se zdá divné, když vidí muslimské ženy zahalené v šátku,“ vylíčil serveru Huffington Post damašský rodák Talál Tináví. Sýrii opustil poté, co strávil více než čtvrt roku neprávem za mřížemi.
Bezpečnostní složky Asadovy vlády si ho před časem spletly s podezřelým teroristou stejného jména. Krátce poté, co se na omyl přišlo a Talál vyšel na svobodu, dostal přímo od brazilské ambasády pozvánku do Jižní Ameriky.
Odcestoval i s manželkou a dvěma malými dětmi, před sedmi měsíci se mu už v Brazílii narodila dcerka Sarah. Právě o vývoj dětí má muž - důsledně praktikující muslim - obavy.
„Podle islámu si ženy musí zakrývat vlasy a mají zakázaný tělesný kontakt s muži. Mám Brazílii rád, chci tady žít a zapadnout. Ale nechci, aby mé děti byly stejné jako Brazilci. Mé náboženství to nepovoluje,“ uzavírá Talál.
Chybí nám příbuzní i ulice, říkají běženci
Přes náboženské zásady v Találově rodině nejede vlak, jinak ovšem s integrací do brazilské společnosti problém nemá. Jeho potomci už chodí do místních škol, Talál si našel práci a může si dovolit vlastní byt. Podobně jako mladá Syřanka Tulin se zapsal do kurzů portugalštiny, aby mohl v Brazílii hladce fungovat.
Slumy a favelySlovo slum (v Brazílii favela) označuje chudinskou čtvrť, kterou tvoří improvizované chatrče. Často se objevují na krajích velkoměst zemí třetího světa. Slumy většinou postrádají veškerý komfort a služby, jako je elektřina, tekoucí voda a kanalizace. |
Találovi nevadí, že portugalština není za hranicemi Brazílie příliš perspektivní jazyk. Rozhodl se totiž, že už v zemi s rodinou zůstane. Pokud se jeho 75letý otec dožije konce občanské války, rád by jej v Sýrii ještě navštívil, natrvalo se však vrátit nehodlá. Mnozí Syřané mají zcela opačné plány a do vlasti se chtějí vrátit, jakmile boje ustanou.
„Stýská se mi úplně po všem. Postrádám školu, kamarády, otce, dokonce i ulice. Každý se chce vrátit, ale je to složité,“ přemítá další mladá Syřanka, studentka Azíza Violinová. Válka ji vyhnala z učeben rok před dokončením střední školy. V Brazílii si teď doplňuje vzdělání, zatímco její otec zůstal v Sýrii a pracuje, aby rodinu uživil.
Uprchlíci umírají kvůli vašim bariérám, spílá Evropě prezidentka
Brazilská prezidentka Dilma Rousseffová v září ostře kritizovala Evropskou unii. Běženci podle ní umírají ve vlnách Středozemního moře, protože je Západ nechce přijmout. Její slova přišla v reakci na případ utonulého syrského chlapce Ajlana, jehož tělo vyplavilo moře na tureckou pláž (více o něm zde).
„Tříletý syrský chlapec zemřel, protože v Evropě nebyl vítán. Zemřel, protože ho všichni opustili a protože státy vytvořily bariéry, které mu bránily vstoupit,“ citoval hlavu státu britský list Daily Mail.
Brazílie běžencům už v Sýrii zajistí, že se do Latinské Ameriky bez problému dostanou. Pro ty, kteří nemají peníze na vlastní bydlení, jsou pak na místě k dispozici ubytovny. Oproti evropským zemím je však Brazílie ve výrazně jednodušším postavení, přes Atlantský oceán se do ní nemohou nekontrolovatelně plavit statisíce migrantů v chatrných člunech.
Žádost o brazilská víza si v roce 2013 podalo 284 Syřanů, během minulého roku jich bylo 1 183. Vláda všem zájemcům vyhověla. Do letošního září evidují úřady 890 žádostí o pobyt v latinskoamerické zemi.
