Uprchlice z Guatemaly v jednom z táborů v Mexiku.

Uprchlice z Guatemaly v jednom z táborů v Mexiku. | foto: Profimedia.cz

Amerika čelí nové uprchlické vlně, ženy a děti prchají před narkogangy

  • 173
Ve Střední Americe se rodí další uprchlická krize, uvádí nová zpráva OSN. Desetitisíce lidí, převážně žen a dětí, utíkají před válkami drogových kartelů. Mnohé z žen si prožily týrání a znásilnění. Jejich cesty vedou ve většině případů do Spojených států, kde chtějí začít nový život.

Zpráva Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pojmenovaná Ženy na útěku uvádí, že matky s dětmi utíkají zejména ze států jako Salvador, Guatemala či Honduras. Podle statistik jde o nejvražednější region světa.

Proud migrantů podle OSN v posledních měsících sílí a přerůstá v regulérní uprchlickou krizi. Za rok 2014 o azyl v USA požádalo na 40 tisíc obyvatel Salvadoru, Guatemaly a Hondurasu, mnozí další se pak do země pokouší dostat ilegálně, připomíná server The Guardian. Spojené státy přitom podle serveru NBC například v roce 2010 vyhověly pouze 21 tisícům žadatelů o azyl.

„Když se vládám nedaří bojovat s násilím a ochránit své občany, zranitelným ženám pak nezbývá nic jiného, než si útěkem zachránit život,“ uvádí Antonio Guterres z UNHCR. Úřad ve zprávě varuje, že současná pozornost světa je obrácena na uprchlickou krizi v Evropě. Už zanedlouho však podobné problémy mohou řešit Spojené státy (kompletní zprávu UNHCR v angličtině najdete zde).

Mimo statistik se obsáhlý dokument zaměřuje i na konkrétní příběhy žen, které kvůli válkám gangů prchly ze své vlasti. Se svými osudy se pracovníkům UNHCR svěřilo 160 z nich. Jejich vyprávění se v mnohém shoduje. Na vlastní kůži pocítily násilí a staly se obětí znásilnění.

Hromadné znásilnění

Otřesné vzpomínky na život v Salvadoru má i 17letá Norma. Ze své vlasti utekla po tom, co ji v druhé polovině loňského roku na hřbitově hromadně znásilnili členové známého gangu M18 (jeden z největších a nejnebezpečnějších gangů na světě. Má přes 65 000 členů a je aktivní přibližně v 37 zemích, pozn, red.).

Jako cíl si ji vybrali proto, že měla za manžela policistu. „Každý se vystřídal...přivázali mě za ruce a zacpali mi pusu, abych nemohla křičet,“ vzpomíná Norma. Po otřesném zážitku ji násilníci podle jejích slov „vyhodili do smetí“.

Téměř dvě třetiny dotazovaných žen k hlavním důvodům, proč opustily svou vlast, počítají útoky ozbrojených gangů, znásilnění, vraždy, placení výpalného a nucenou práci jejich dětí v řadách gangů. Množí se také případy, kdy ženy s dětmi utíkají před svými partnery, kteří je mlátí a znásilňují.

Většina žen si je podle UNHCR vědoma, že cesta do Spojených států je nebezpečná. Riziko však podle nich za lepší život stojí. Mnohé z nich dokonce počítají s tím, že se po cestě mohou stát obětí znásilnění ze strany pašeráků a preventivně proto berou antikoncepční pilulky, aby nemohly otěhotnět.

Dlouhodobý problém

Příval uprchlíků z jihu řeší Spojené státy již několik desetiletí. Podle dostupných statistik v roce 2013 ve Spojených státech žilo asi 11,5 milionu obyvatel, kteří se narodili v Mexiku, asi 1,2 milionu lidí původem ze Salvadoru a 900 tisíc z Guatemaly.

Uprchlická krize

Jedním z opatření, které má omezit počet uprchlíků ilegálně překračujících hranice, je přes 3200 kilometrů dlouhý plot mezi USA a Mexikem. Podle statistik se jedná o relativně efektivní nástroj. Z milionového počtu uprchlíků zadržených podél hranic s Mexikem před rokem 2000 se v roce 2010 stalo 463 000, což je nejnižší číslo od roku 1972, uvádí Migration Policy Institute.

Na sklonku listopadu loňského roku do imigrační politiky Spojených států zasáhl Barack Obama. Jeho reformy zákonů měly od letošního jara ochránit skoro pět milionů přistěhovalců před hrozbou vypovězení z USA a legalizovat jejich pobyt. Krok amerického prezidenta však narazil na tvrdý odpor republikánů a je terčem celé řady žalob jednotlivých amerických států (více o Obamových reformách se dočtete zde)

Téma přistěhovalců je aktuální i před nadcházejícími prezidentskými volbami. Donald Trump, jeden z republikánských kandidátů, na sklonku června obvinil Mexiko, že do USA posílá násilníky a další zločince. Dodal, že v případě vítězství ve volbách má v plánu na hranici s Mexikem postavit obří zeď (více čtěte zde).

Podívejte se, jak vypadá plot mezi USA a Mexikem z leteckých záběrů:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video