Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Běženci trápí gaye ve svých řadách, Němci pro ně chtějí zvláštní tábor

  19:11aktualizováno  19:11
Mezi statisíci uprchlíky mířícími do Evropy jsou i homosexuálové. Ve své vlasti často museli svoji orientaci skrývat, ale ani v novém domově často neuniknou pronásledování. V německých táborech musí snášet urážky ostatních uprchlíků, někteří zažili i napadení.

Syřan Rami Ktifan svou sexuální orientaci dlouho skrýval. Tolerance k menšinám v jeho vlasti totiž příliš velká nebyla. Ze Sýrie ho, podobně jako miliony dalších, vyhnala občanská válka. Po strastiplné cestě se dostal až do uprchlického tábora v Mnichově, kde čekal na udělení azylu. Tam u něj jeden spolubydlící objevil duhovou vlajku – symbol homosexuálů.

„Co to má být?“ zeptal se Ktifana. „Rozhodl jsem se, že mu řeknu pravdu. Že je to vlajka homosexuálů, lidí, jako jsem já,“ řekl reportérům serveru The Washington Post. Ktifana. Podle svých slov si myslel, že už je v Evropě, kde by se za svou orientaci neměl stydět. Německá veřejnost by na jeho odhalení zřejmě reagovala s klidem, ne však ostatní azylanti.

Ktifan si tak, spolu s dvojicí dalších mužů –Jusífem al-Dúrím z Iráku a Ahmedem Sulimanem ze Sýrie, musel vytrpět spoustu příkoří. Zprvu jim ostatní uprchlíci pouze nadávali. Poté, co byli přemístěni do většího tábora, kde uprchlíci zůstávají i několik měsíců, začal skutečný teror. Ktiftanovi například neznámý útočník dal ve spánku papír mezi prsty na nohou a zapálil ho.

Uprchlická krize

Al-Dúrího zase napadla skupina mužů, kteří po něm chtěli sex. Zachránil se až tím, že předstíral zájem a posléze uprchl. Ve frontě na jídlo pak na trojici mladíků ostatní pokřikovali, aby si šli stoupnout k ženám. Útoky došly až tak daleko, že trojice mužů musela být přemístěna do malého odděleného bytu kousek od městského centra.

Napadání ze strany okolí nebylo pro Ktifana ani jeho kamarády ničím novým. Ve svých domovinách si ústrky podezřívavé společnosti zažívali téměř každý den. Al-Dúrího prý na dva dny unesli stoupenci místní náboženské obce a kvůli jeho homosexualitě chtěli zavrhnout i celou jeho rodinu. „Mysleli jsme si, že už je takové chování za námi. V uprchlických táborech jsme se ale cítili, jako kdybychom byli zpátky v Sýrii,“ myslí si Ktifan.

Napadení homosexuálů a veřejná diskuze

Homosexuálové, kteří v zemích jako Uganda či Írán zažívají tvrdé represe, do Evropy utíkají již mnoho let. Nikdy však jejich počet nebyl takový, jako v rámci aktuální uprchlické krize. Jen do Německa jich letos podle odhadů přicestuje asi 50 tisíc. Vždy jsou umisťování do společných uprchlických center, kde jsou terčem útoků.

Žádné oficiální statistiky počtu útoků na homosexuály v řadách uprchlíků neexistují. Organizace na ochranu práv gayů a leseb v Braniborsku však uvádí, že týdně řeší tři až šest podobných případů včetně sexuálních napadení.

Fotogalerie

Na počátku října například skončil 21letý Arab v nemocnici po tom, co ho kvůli jeho orientaci napadli běženci v táboře v Berlíně. Právě v německém hlavním městě úřady kvůli množícím se útokům zvažují otevření uprchlického tábora určeného výhradně pro homosexuály.

Podobné nenávistné incidenty v řadách uprchlíků nejen v Německu vzbuzují otázky, jak se mohou migranti začlenit do evropské společnosti. I zástupci německé levice, kteří jinak prosazují přijímání co největšího počtu uprchlíků, přiznávají, že před nově příchozími stojí celá řada výzev, bez jejichž splnění mohou čelit vyhoštění.

„Musíte zapomenout na to, co jste se naučili doma o tom, co je dobré a co špatné. Nemusíte se vzdát své kultury, nic takového. Musíte ale akceptovat rovnoprávnost žen. Musíte přijmout, že homosexuálové a Židé jsou stejní, jako všichni ostatní. Musíte snést satiru, i když se opírá do vaší víry. Pokud neakceptujete tato pravidla, nemáte tady budoucnost,“ napsal komentátor Harald Martenstein v deníku Der Tagesspiegel na adresu uprchlíků.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.