Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropa testuje uprchlické sirotky, Němci jim zkoumají genitálie

  20:11aktualizováno  20:11
Do Evropy mezi uprchlíky proudí také desetitisíce dětí bez rodičů. Mnozí z nich nemají žádné doklady a před úřady nemohou doložit svůj věk. Během azylového řízení kvůli tomu podstupují ponižující lékařská vyšetření, mezi něž patří zkoumání genitálií či rentgeny zubů.

Nezletilí uprchlíci bez rodičů podstupují kvůli určení věku komplexní lékařské prohlídky | foto: Profimedia.cz

Do Evropy v letošním roce podle všeho dorazí až milion uprchlíků. Zejména Německo je zavaleno žádostmi o azyl, jejichž vyřízení trvá i několik měsíců. Nezanedbatelnou část uprchlíků tvoří děti. Podle statistik Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky tvoří asi dvacet procent ze všech azylantů.

Mnohé děti do nové domoviny cestují s rodiči, napříč kontinentem však putují i opuštění nezletilci. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v roce 2014 požádalo o azyl v Evropě asi 24 tisíc „uprchlických sirotků“ (zprávu OECD najdete zde).

Dětští uprchlíci bez rodičů představují pro evropské země jeden ze zásadních problémů. Úřady se jim snaží přednostně pomáhat a poskytují jim zdravotní péči, ubytování i vzdělání. Mnohé děti však nemohou prokázat svůj věk, čímž je rychlá pomoc úřadů v cílové zemi podmíněná.

Uprchlická krize

Potřebné dokumenty buď ponechaly ve své vlasti, nebo pochází ze zemí, kde je vydávání rodných listů s přesným datem narození výsadou několika málo nemocnic, píše server Quartz. Když nezletilý uprchlík svůj věk neprokáže, čekají ho problémy. Do hry vstupují úřady a v krajním případě také lékaři.

Problematické zjišťování věku mladistvých žadatelů o azyl zaznamenala britská charitativní organizace Childrens Legal Centre na sérií případových studií (kompletní zprávu v angličtině najdete zde). Jedním z žadatelů o azyl, kterého pracovníci charity sledovali, byl i mladý Afghánec, ve studii označovaný jako H.

Pohovory i lékařské testy

H přicestoval do Velké Británie v roce 2011 a britské úřady na základě jeho fyziologie rozhodly, že zcela jistě převyšuje věk osmnácti let. Dvojice sociálních pracovníků v hodnotící zprávě popisuje, jak se H záměrně snaží působit mladistvým dojmem, ale ve skutečnosti mu je kolem dvaceti. H žil v azylovém centru s dospělými a hrozilo mu vyhoštění ze země.

Až po pomoci pracovníků charity a přezkoumání případu vyšlo najevo, že mu je ve skutečnosti asi 16 let. Tento věk přitom uváděl už při předložení žádosti o azyl. Studie Childrens Legal Centre popisuje další podobné případy. V některých figurují i děti a mladiství ve věku 14 let, kteří byli nesprávně prohlášeni za dospělé.

Nabízí se otázka, jak úřady v členských zemí Evropské unie stanovují věk u mladistvých žadatelů o azyl, kteří se nemohou prokázat dokumenty. Přesné postupy se liší podle legislativy jednotlivých států. Některé země věk stanovují pouze na základě pohovorů, ze kterého poznají, zda se žadatel chová jako dítě či dospělý. Tuto metodiku používají například ve Velké Británii.

Takový postup je pochopitelně velmi nepřesný. V Německu proto základní pohovory doplňují v případě nejasností lékařskými prohlídkami. Pro mnohé uprchlíky se jedná o velmi traumatický a ponižující zážitek.

Zkoumání genitálií a magnetická rezonance

Součástí testů bývá například vyšetření na magnetické rezonanci. Profesorka Juana Remusová z berlínské Humboldtovy univerzity soudí, že stísněné prostory přístroje u uprchlíků mohou vyvolat traumatické zážitky z podpalubí pašeráckých lodí. „V Berlíně jsme dokonce měli jeden případ, kdy nám jeden nezletilec hrozil sebevraždou, pokud ho budeme nutit k vyšetření na magnetické rezonanci,“ vzpomíná Remusová.

Drží uprchlíky dlouho a v drsných podmínkách, píše o české praxi Reuters

Komplexnost testů dobře ilustruje kompletní zpráva z vyšetření jednoho z nezletilých žadatelů o azyl ze Saarbrückenu. Podle zprávy lékaři u pacienta podrobně prozkoumali pohlavní orgány, pubické ochlupení, ochlupení na těle a tváři, typ postavy, hlas a vývojové vady. Součástí testů byl i rentgen zubů a zápěstí. „Vývoj genitálií ukazuje na věk kolem 14,9 roku, pubické ochlupení pak na 15,2 roku,“ uvádí zpráva. Lékaři však počítají s odchylkou plus minus dva roky (kompletní zprávu v němčině najdete zde).

Mnozí uprchlíci považují lékařské testy za ponižující a krajně nepříjemné. Podle magazínu British Medical Bulletin z roku 2012 jsou testy obzvláště stresující pro uprchlíky, kteří na cestě do Evropy zažili sexuální násilí. Zvláštní kategorií jsou pak dívky, které podstoupily ženskou obřízku (originál zprávy British Medical Bulletin najdete zde). Report Komise OSN pro dětská práva z roku 2014 kritizuje konkrétně postupy Německa, jehož lékařské prohlídky uprchlíků jsou „degradující a ponižující“ a „neposkytují přesné výstupy“ (report v angličtině si můžete přečíst zde).

Testy jsou dobrovolné, hájí se Německo

Německo oponuje, že testy jsou vždy dobrovolné a úřady k nim přistupují výhradně v případech, kdy věk žadatele o azyl nelze jiným způsobem zjistit. Problém je však v tom, že pokud uprchlík testy odmítne, je automaticky považován za dospělého.

Fotogalerie

Detailní testy naráží i na odpor některých lékařů, což je patrné zejména ve Švédsku. Tamní Rada pro migraci narazila po zavedení rentgenů zápěstí a zubů v rámci prohlídek uprchlíků na problém. „Žádný doktor je nechce dělat,“ stěžuje si mluvčí rady Carl Bexelius a dodává, že lékaři takový postup považují za neetický.

Profesorka Gunilla Klingbergová z univerzity v Malmö navíc upozorňuje, že rentgeny zubů dokáží poměrně přesně určit pouze věk dětí od tří do třinácti let. U starších žadatelů o azyl je pak odhad věku zatížen poměrně velkou chybou okolo dvou až tří let. U rentgenu zápěstí se lékaři mohou splést až o čtyři roky. Pro uprchlíky ve věku okolo 15 let však může být právě tato odchylka rozhodující. Testy podle kritiků také neberou v potaz odlišnosti jednotlivých etnik - mladý Somálec se nemusí vyvíjet stejně, jako stejně starý Čech, Brit nebo Němec.

Na Českou republiku v tomto ohledu kritika v podstatě nepadá. Počet žadatelů o azyl je v porovnání se zbytkem Evropy zanedbatelný. Pokud už zde chce některý z uprchlíků zůstat a není zletilý, v absolutní většině případů cestuje alespoň s jedním platným dokladem a rodinou, která jeho věk potvrdí. V Česku za prvních devět měsíců roku požádalo o azyl 1115 cizinců, meziročně to je o 301 více. Nejčastěji chtějí azyl občané Ukrajiny, Kuby a Sýrie.

Migranti míří do západní Evropy přes Balkán kvůli uzavření maďarských hranic. Na chorvatsko-slovinských hranicích čekaly v pondělí stovky běženců:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.