Bagdád ohrožují hordy sunnitských radikálů z hnutí Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), Spojené státy se však do své třetí irácké války nehrnou. Do oblasti sice přesunuly letadlovou loď USS George H. W. Bush a do země vyslaly 300 vojenských poradců, jinak však válčí spíše slovy. Není se co divit. Washingtonští političtí stratégové totiž musí při pohledu na Irák řešit hned několik politických rébusů.
Sunnitský ISIL působí nejen v Iráku, ale také v řadách povstalců v syrské občanské válce. V té se Spojené státy přiklonily na stranu protivníků prezidenta Bašára Asada a přestože džihádisty z ISIL nepodporují, nechtějí Asadovi jejich likvidací v Iráku ulehčovat práci.
Boje v IrákuKURDOVÉ: Střeží sever Iráku a sní o vlastním státu F/A-18: Nad Irákem krouží americké stíhačky NSA: Americká rozvědka si postupu islamistů nevšimla ČESKÉ VRTULNÍKY: Jednání o Mi-24 komplikují boje BAGDÁD: Irácká vláda žádá USA o nálety na povstalce BAJDŽÍ: Islamisté udeřili na největší rafinerii v Iráku IRÁCKÁ ARMÁDA: Rebely nezastaví ÍRÁN: Teherán vyslal Revoluční gardy MASAKR: Islamisté děsí vládní vojáky DEZERCE: Co náš výcvik, ptají se Američané KOMENTÁŘ: Blízkým východem se valí lavina černooděnců PŘEHLEDNĚ: Vše o bojích v Iráku |
Tím komplikace pro USA nekončí. V Sýrii totiž na straně Asada působí i členové íránských Revolučních gard a libanonský Hizballáh sponzorovaný Teheránem. Pokud by se Američané v Iráku spojili s Íránem, stanuli by po boku nepřátel umírněné syrské opozice, kterou se snaží podporovat.
USA se bojí i Saudské Arábie
Spojené státy se také mohou obávat, že Írán využije své angažmá v boji proti ISIL pro posílení svého vlivu v Iráku. Na to už upozornil i velký spojenec USA – Saudská Arábie. Sunnitští šejkové vnímají šíitský Írán jako hrozbu, čehož si je americký prezident Barack Obama dobře vědom. I kvůli dobrým vztahům s Rijádem přistupuje k možné spolupráci s Íránem velmi opatrně.
Bývalý vrchní velitel mezinárodních ozbrojených sil v Iráku David Petraeus si myslí, že americká pomoc Iráku musí mít čistě politickou podobu. "Pokud musíme Iráku pomáhat, musí to být formou podpory současné vlády a všech lidí, kteří ji zastupují. Nesmí se stát, aby Amerika sloužila jako letecká síla šíitských ozbrojenců," uvedl pro BBC Petraeus. Pro udržení konzistentního obrázku zahraniční politiky USA by byla tato forma pomoci zřejmě tou nejlepší.
V zapeklité situací je ovšem i Írán. Teokratický režim od islámské revoluce v roce 1979 označuje Spojené státy za zosobnění zla a nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí by musel hodně přemýšlet, jak případnou spolupráci s Američany obhájit před obyčejnými Íránci..
Spolupráce nebude, shodují se experti
Proti možné spolupráci hovoří i nepříliš dobré zkušenosti z nedávné minulosti. Když se Američané po útocích z 11. září 2001 rozhodli vpadnout do Afghánistánu, Írán jim pomáhal určovat cíle bombardování. Spolupráce se však rozsypala o pár měsíců později, kdy tehdejší americký prezident Geroge W. Bush zařadil Írán na svoji „osu zla“.
I proto vidí armádní experti z obou stran potenciální spolupráci jako silně nepravděpodobnou. "Spekulace o spolupráci USA a Íránu jsou nepravdivé. Je to jen součást psychologické války. Íránská pomoc Iráku se bude odehrávat striktně v bilaterální rovině a nezasáhnou do ní třetí země," prohlásil šéf íránské Rady bezpečnosti Alí Šamkání.
V tom se naprosto shoduje s mluvčím Pentagonu Johnem Kirbym, který prohlásil, že "není v plánu a ani není záměrem koordinovat jakoukoli vojenskou aktivitu mezi Spojenými státy a Íránem".
Hypotézy o chystané spolupráci obou zemí se tak zřejmě zatím realizovat nebudou a USA a Írán se v boji proti ISIL budou angažovat na vlastní pěst. Spojené státy se zřejmě rozhoupají ke vzdušným útokům na islamisty, Írán se bude prostřednictvím Revolučních gard soustředit na verbování šíitských ozbrojenců.
Ofenziva islamistů v Iráku
