Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nad Irákem krouží americké letouny F/A-18, Obama s údery dále váhá

  9:36aktualizováno  17:14
Americké bojové letectvo zahájilo průzkumné lety nad Irákem. Pentagon chce dát najevo svou vojenskou přítomnost v situaci, kdy irácká vláda bojuje se sunnitskými povstalci. Bílý dům s leteckými údery na islamisty nadále váhá, bojí se civilních obětí.

Americká letadlová loď USS George HW Bush v Perské zálivu | foto: AP

Americká televize Fox News s odvoláním na informované zdroje informovala, že z letadlové lodě USS George H. W. Bush k letům nad iráckým územím startovaly letouny F/A-18.

O zahájení průzkumných letů rozhodl již dříve prezident Barack Obama. Podle americké televize je neobvyklé, že průzkum provádějí stroje F/A-18, což jsou bojové, a nikoli průzkumné letouny. "Cílem není cokoli sledovat, ale spíš dát o sobě vědět," řekl televizi Fox News zdroj v Pentagonu.

Boje v Iráku

Bílý dům v současné době zvažuje formu podpory irácké armádě, která je pod silným tlakem islamistů ze skupiny Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL).

Irák Spojené státy oficiálně požádal o leteckou pomoc ve středu. Američtí činitelé připouštějí, že Bílý dům se k leteckým úderům nakonec odhodlá. Půjde prý o omezené užití bezpilotních letounů, jaké Pentagon používá v Pákistánu nebo Jemenu.

Američtí činitelé mají ale podle agentury Reuters obavy, že letecké údery by mohly zasáhnout ohrozit životy civilistů. Washington také zvažuje výcvik iráckých vojáků, možná za účasti amerických speciálních jednotek, zvýšené dodávky zbraní nebo širší spolupráci ve výměně zpravodajských informací.

Obama váhá

Americký prezident Barack Obama čelil tlaku vedoucích představitelů Kongresu, aby usiloval o demisi iráckého premiéra Núrího Málikího. Prezident v Bílém domě o krizové situaci v Iráku jednal s vedením Senátu a Sněmovny reprezentantů, žádné konkrétní rozhodnutí ale při konzultacích nepadlo.

Vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnell po jednání s Obamou řekl, že akce bojovníků ISIL znamenají velké ohrožení amerických zájmů. "Irácké bezpečnostní síly jsou nyní bohužel méně bojeschopné než byly na konci roku 2011, kdy prezident (Obama) rozhodl o stažení amerických vojáků," řekl McConnell.

Prezident víc než hodinu jednal se šéfem demokratické většiny v Senátu Harrym Reidem, s McConnellem a s vůdci obou frakcí ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiovou a Johnem Boehnerem. Podle agentury AP Obamovo rozhodování komplikuje nedostatek zpravodajských informací, ale i váhavost irácké vlády, která nechce zavést politické změny, jež americkou vojenskou akci podmiňují.

Málikí ve čtvrtek ústy svého mluvčího vzkázal, že na rezignaci nepomýšlí. Mluvčí jeho úřadu Zuhajr Nahár v rozhovoru se stanicí BBC řekl, že Západ by měl podpořit vojenskou operaci proti islámským radikálům, a ne žádat změnu vlády.

Málikí se snaží mobilizovat proti ISIL široké vrstvy iráckého obyvatelstva. Dobrovolníky, kteří se do boje s povstalci zapojí, odmění prý stát částkou 750 000 dinárů (téměř 13 000 korun) měsíčně. Ti, kteří se přímo neúčastní bojů, ale pomáhají v týlu, dostanou údajně 500 000 dinárů (asi 8 500 korun). Každý dobrovolník pak údajně prý dostane ještě 125 000 dinárů (kolem 2 000 korun) měsíčně na stravu.

Cheney: Obama Irák opustil

Do Obamy se kvůli postupu v Iráku ostře pustil Dick Cheney, který zastával funkci viceprezidenta George Bushe mladšího. Spolu s dcerou Liz napsal tento týden článek pro deník The Wall Street Journal, ve kterém kritizuje Obamu za ukončení válek v Iráku a v Afghánistánu.

Fotogalerie

Cheney tvrdí, že Obama Irák opustil a z vítězství učinil porážku. "Málokdy se americký prezident tolik mýlil na účet tolika lidí," píše bývalý viceprezident."Teď ale narazil na realitu. Vidí, jak černooděnci z ISIL zabírají území osvobozené předtím krví Američanů. To je důkaz, že nepřátelé Ameriky nebyli poraženi, naopak jsou povzbuzeni a pochodují vpřed," píše Cheney.

Mezi komentátory vyvolal článek řadu reakcí. Levicově orientovaní komentátoři hájí Obamu s tím, že vývoj v Iráku by nebyl jiný, ani kdyby tam američtí vojáci byli ještě teď. Steve Benen z americké stanice MSNBC Cheneyho označil za "člověka, který se proslavil katastrofickými omyly a chybami". Matt Berman v časopise National Journal se domnívá, že Cheney chtěl především vzbudit pozornost.

Boje v Bajdží

Zatímco Američané debatují o nasazení svých letadel, v Iráku se nadále bojuje. Ve středu se bojovníci ISIL s iráckou armádou střetli o ropnou rafinerii v Bajdží.

Radikálové sice pronikli do objektu, armáda však později oznámila, že útok odrazila. Později obě strany uzavřely dočasné příměří, díky kterému se z největší irácké rafinerie podařilo evakuovat zbylých 250 až 300 zaměstnanců. Evakuaci svých ropných zařízení v Iráku teď chystá Čína, některé velké ropné společnosti už svůj personál stáhly.

Svědci citovaní agenturou AP ve čtvrtek ráno viděli nad Bajdží vlát černé prapory islamistů, kteří prý také obsadili silniční kontroly u rafinerie.Zástupce iráckých bezpečnostních sil v Bagdádu trval na tom, že uvnitř objektu jsou stále vojáci a hlásí se nadřízeným do Bagdádu. Nad rafinerií prý létají armádní vrtulníky, aby zastavily postup radikálů. ISIL obsadila jednu budovu v blízkosti rafinerie a z ní ostřeluje vojáky uvnitř.

Externí obrázek
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.