Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Iráčtí vojáci hromadně dezertují. A co náš výcvik, diví se Američané

  15:26aktualizováno  15:26
Američtí politici s hrůzou pozorují postup sunnitských radikálů v Iráku. Jak je možné, že iráčtí vojáci zahazují zbraně a dávají se na úprk? Vždyť Washington na jejich výcvik utratil miliardy dolarů... Podle agentury AP je za rozvratem především pnutí mezi iráckými sunnity a šíity,

Vojáci třetí divize irácké armády v Mosulu. Archivní snímek z roku 2011. | foto: AP

Hořící města, krvavé boje v ulicích, uprchlíci ve stanových táborech - Irák už opět obsadil titulní stránky amerických novin. Země, ze které se před třemi lety stáhly poslední americké jednotky, je náhle znovu v centru pozornosti. A Američané se diví, jak je možné, že radikální islamisté tak snadno obsazují stát, kde tisíce jejich vojáků položily životy.

Bezpečnost země přece měla zaručit irácká armáda, kterou Američané k tomuto úkolu za miliardy dolarů vycvičili. Iráčanům ale zjevně v boji proti radikálním islamistům spolehlivé jednotky chybějí. A Pentagon přemýšlí, jak je možné, že iráčtí vojáci a policisté po tisících svlékají uniformu a dávají se na útěk před několika stovkami sunnitských radikálů, kteří od úterka obsazují irácká města a postupují k Bagdádu.

Boje v Iráku

Radikálové z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) se snaží vojáky a policisty zastrašit a staví se do pozice ochránce zájmů iráckých sunnitů nespokojených s vládou šíitů a především postavou premiéra Núrího Malíkího. Šíitští vojáci a policisté se v oblastech obývaných sunnity ocitají v izolaci a cítí se v mimořádném nebezpečí.

"Velitelé nás zradili"

Řada iráckých policistů a vojáků dezertovala během uplynulých šesti měsíců v západní provincii Anbár, kde ISIL ovládl město Fallúdža a částečně i Ramádí. Podle zdrojů agentury AP byli v oddílech ISIL, jež se v úterý probojovaly do Mosulu, i sunnitští důstojníci, kteří dezertovali z armády. Jakmile do města vešly oddíly ISIL, uprchli zbylí důstojníci do kurdských oblastí.

"Bojovali jsme, ale velitelé nás zradili. Když jsme se probudili, všichni byli pryč," popsal situaci v Mosulu voják, který uprchl do Irbílu, střediska iráckého Kurdistánu. Podle rozvědky se radikálům v Mosulu vzdalo 52 000 policistů a 12 000 vojáků. Výměnou za záruku bezpečného odchodu odevzdali zbraně několika stovkám radikálů.

Další příčinou chabého výkonu vojska je fakt, že motivem mnoha mužů vstoupit do armády nebo k policii byla vidina stálého platu. Nováčci, kteří by byli jinak nezaměstnaní, mohou počítat s měsíčním platem v přepočtu 14 000 korun. "Proto mnozí myslí hlavně na sebe a řeknou si, tohle není moje válka. Nebyli vycvičeni ke smyslu pro profesionalitu," řekl bývalý irácký velvyslanec v USA Fajsal Istrabádí.

Svoji roli hraje i fakt, že řada vojáků pochází z řad sunnitské domobrany, kterou v letech 2007 a 2008 sestavili Američané  pro boj proti irácké al-Káidě. Tito muži jsou dodnes loajální především svému kmeni, nikoli státu. Stejně tak šíitští vojáci mají vždy zapotřebí dát najevo, k jaké skupině patří. Proto na vojenských hlídkách v Bagdádu často vlají šíitské prapory.

Do skutečných vojenských operací vláda vysílá 10 000 mužů, kteří prošli speciálním americkým výcvikem pro boj proti terorismu a mají za sebou roky bojů po boku amerických jednotek. Tyto elitní jednotky však dobyté lokality předávají většinou občejným vojákům, kteří se při opakovaném útoku vzdají.

Republikáni: Islamisté postupují a Obama si dává šlofíka

Razantní postup teroristické skupiny ISIL zaskočil i americkou vládu. Ve čtvrtek odpoledne místního času se k situaci osobně vyjádřil i prezident Barack Obama. "V Iráku jde jednoznačně o nouzovou situaci. Irák potřebuje od nás a mezinárodního společenství více pomoci," řekl. A zdůraznil, že nevylučuje žádnou možnost, ani vojenskou. Avšak o tom, zda USA skutečně zareagují - a pokud ano, kdy - pomlčel.

Vyslání pozemních jednotek do Iráku Pentagon považuje za vyloučené, odmítnuta byla i žádost iráckého premiéra o vzdušnou podporu, napsal list The New York Times. Obama nedávno znovu zdůraznil, že bude své vojáky vysílat do konfliktů už jen v nouzovém případě. Ve stejné řeči ale zároveň podtrhl, že terorismus je pro USA největší přímou hrozbou. A Obamovi kritici se nyní škodolibě ptají: Jak jen chce bojovat proti teroru ISIL, aniž by bojoval?

Fotogalerie

Republikánští jestřábi proto přišli s požadavkem na návrat amerických vojáků do Iráku. "Naše nejhorší obavy ohledně Iráku se naplnily," pustili se do Obamy senátoři kolem Johna McCaina a Lindseye Grahama."Toto sílící ohrožení naší národní bezpečnosti je důsledkem Obamova rozhodnutí stáhnout v roce 2011 všechny naše jednotky z Iráku - navzdory radám našich velitelů a bez ohledu na situaci na místě."

Ostře se do Obamy pustil i předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner: "Bojovníci ISIL jsou vzdáleni sto mil od Bagdádu a co dělá prezident? Dává si šlofíka po obědě."

Obama podle některých komentátorů pochybil i tím, že se držel zpátky v občanské válce v Sýrii, kde se radikální skupiny jako ISIL mohly v klidu zformovat. "USA měly více investovat do umírněných spojenců," soudí The Wall Street Journal. Místo toho teď prý musíme přihlížet tomu, jak se odtud terorismus šíří bez překážky.

Postup islámských radikálů v Iráku
Autoři: ,


Témata: Islámský stát




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.