Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Irácká armáda radikály nezastaví. Sunnité za premiéra bojovat nechtějí

  8:29aktualizováno  8:29
Organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) je známá videozáznamy, na kterých radikálové mučí a popravují zajatce. Irácká armáda nedokáže jejímu útoku čelit a vojáci hromadně dezertují. Sunnité, kterých je na severozápadě Iráku většina, jsou především nespokojení s vládou premiéra Málikího.

Bojovníci ISIL v Mosulu (13. června 2014) | foto: Reuters

Při lednovém dobytí města Fallúdža radikálové využili příležitosti a chyb irácké vlády. Tentokrát je jejich postup zdá se promyšlenější. ISIL už nedobývá jen města, ale snaží se úplně odříznout vliv bagdádské vlády a převzít kontrolu přinejmenším nad severními iráckými provinciemi, píše server Foreign Policy.

ISIL

Islámský stát v Iráku a Levantě

  • Skupina vznikla na začátku války v Iráku, dříve byla známá pod názevem al-Káida v Iráku.
  • Počet bojovníků ISIL je nejasný, odborníci odhadují, že jsou jich tisíce.
  • Organizace nechvalně proslula mučením, lynčováním a stínáním hlav svých nepřátel a vězňů. Za takovou brutalitu ji odsoudila i al-Káida.
  • Abú Músa Zarkáví, který ISIL vedl od roku 2001, byl zabit v roce 2006. V dalších čtyřech letech zabily koaliční jednotky přes třicet vůdců skupiny.
  • Od přelomu roku ISIL ovládá část provincie Anbár včetně Fallúdži a Ramádí. 
  • ISIL si vydobyla silné pozice během syrského konfliktu, kde je jednou ze skupin bojujících proti režimu Bašára Asada. V Sýrii momentálně její aktivita utichla, zřejmě kvůli intenzivním bojům v Iráku.
  • Většina vůdců ISIL jsou Iráčané, stejně jako emír Abú Bakr al-Bagdádí.

Mosul, politické i ekonomické centrum sunnitů v Iráku, má velkou symbolickou hodnotu. Pokud ho ISIL udrží, bude to velký krok kupředu ke splnění jejich dlouhodobého cíle, tedy vytvoření islamistického emirátu v Iráku a Sýrii, na jehož území by platilo pouze islámské právo.

Z Mosulu již utekly statisíce lidí. Někteří z těch, kdo zůstali, nicméně ISIL vítají. Islamisté totiž celou akci prezentují jako osvobození místních sunnitů od útlaku šíitské vlády premiéra Nurí Málikího.

"Deset let jsme trpěli útoky, zabíjení, nucené stěhování a bombardování," řekl RFE/RL  jeden z obyvatelů města. "Příslušníci irácké armády se rozhodli stáhnout z provincie a umožnit lidem žít svobodně, a ti, co teď přišli, vyhlásili, že jen chtějí, aby si každý žil svůj život."

Je otázka, jak dlouho ISIL tuto zdánlivě vlídnou tvář udrží. Organizace je totiž známá svou brutalitou, pro niž se jí zřekla i al-Káida.

Obří exodus. Uprchlíci odcházejí z iráckého Mosulu:

Dezerce a korupce

Na obsazeném území už radikálové začali zavádět tradiční islámské právo šaría. Zlodějům hodlají sekat ruce, policisté a vojáci podle nich mají "činit pokání", jinak je čeká smrt. Ženy nemají vycházet z domu, pokud to není nezbytné. Organizace proslula i videozáznamy poprav svých zajatců, které umisťuje na Youtube.

Fotogalerie

Přesto může mít pro řadu nespokojených sunnitů určitou přitažlivost. Mají totiž pocit, že se k nim vláda Nurího Málikího chová jako k druhořadým občanům. Málikí často útočí na klíčové sunnitské politiky a cílí na ně i masové zatýkání v rámci protiteroristických akcí. 

Kromě toho i v Málikího vládě rozbujela korupce. V armádě a policii se prodávaly funkce a povýšení. Vysoké posty získali premiérovi věrní. "Američany vycvičené jednotky ztratily jednotu, morálku, vedení a efektivitu. Kvalitní důstojníci odešli nebo byli vytlačeni na okraj," komentuje pro BBC americký bezpečnostní analytik Anthony Cordesman.

Sám sobě nepřítelem

Bezpečnostní složky takový zásah destabilizoval. I policisté se stále častěji stahovali, jakmile narazili na vzbouřence. Podle New York Times armáda ještě před útokem ISIL na Mosul denně přicházela o tři sta vojáků, ať už vinou úmrtí a zranění, nebo kvůli dezercím, četným zejména mezi sunnity. Na záběrech z Mosulu ostatně byla jasně vidět zcela opuštěná armádní stanoviště i odhozené uniformy.

"Málikí se stal svým největším nepřítelem," myslí si Cordeman. "Irák zoufale potřebuje opravdového národního vůdce, pro nějž bude národ důležitější než on sám." Takový ale Málikí není. Řada iráckých politiků se obává, že by s vyhlášením výjimečného stavu, které premiér navrhl, Málikí získal příliš velké pravomoci. Napoprvé se o něm ostatně vůbec nehlasovalo, protože se nesešlo dost poslanců.

I když se Málikímu možná podaří podplatit část sunnitských kmenových vůdců a ISIL si řadu Iráčanů svým chováním nejspíš brzy znepřátelí, s takovým premiérem se v zemi budou spory mezi šíity, sunnity a Kurdy nadále prohlubovat. Z Málikího se stává něco jako šíítský ekvivalent Sadáma Husajna a je stejnou hrozbou pro Irák jako ISIL," myslí si Cordesman.

Postup islámských radikálů v Iráku






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.