Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Když se dva perou... Kurdové střeží sever Iráku a sní o vlastním státu

  6:40aktualizováno  6:40
Irák je na pokraji rozpadu a Kurdové cítí, že mají šanci na vznik vlastního nezávislého státu. Na rozdíl od vládních jednotek se dokázali postavit sunnitským radikálům, do skutečného boje proti islamistům z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) se jim však příliš nechce.

Kurdové jsou si dobře vědomi toho, že mají šanci udělat velký krok k vytoužené samostatnosti. „Nemyslím si, že (Irák) může zůstat jednotný,“ řekl v rozhovoru pro BBC premiér kurdské autonomní vlády Ničirvan Barzání. 

Kdo jsou Kurdové

  • Kurdové jsou považováni za nejpočetnější národ bez vlastního státu.
  • Odhadem jich na světě 30-40 milionů.
  • Nejvíc - zhruba 14 milionů - jich žije v Turecku, významnou menšinu tvoří i v Íránu, Iráku a Sýrii.

Mapka - kurdská populace

Mapka - kurdská populace

  • V zemích, kde žijí, často čelí velkému útlaku. Režim Saddáma Husajna jich nechal na konci 80. let desetitisíce povraždit.
  • V Turecku, kde se Kurdové od 80. let snažili vybojovat nezávislost, zahynulo na 40 tisíc lidí. Minulý rok Kurdové souhlasili s tím, že složí zbraně, pokud vláda zavede reformy a přestane Kurdy diskriminovat.

„Je Irák před Mosulem a Irák po Mosulu. Teď si tedy musíme sednout a najít recept, jak spolu žít, ale nemyslím si, že se Irák může vrátit k tomu, co bylo před Mosulem - to je téměř nemožné," prohlásil s odkazem na první město, jehož se radikální islamisté minulý týden zmocnili.

Kurdští pešmergové jsou zatím výrazně úspěšnější než irácká armáda. Dosáhli už prvního velkého vítězství, když obsadili Kirkúk, který považují za své kulturní centrum. O město, kterému se díky různorodosti obyvatelstva přezdívá „kurdský Jeruzalém“, navíc nemuseli bojovat - irácká armáda ho sama vyklidila (více čtěte zde).

Zbraně dejte nám

Kurdové obsazením Kirkúku naplnili své územní ambice a teď už hodlají především hájit hranice Kurdistánu. Premiér Barzání prohlásil, že pešmergové (bojovníci kurdských milic) nepomohou irácké armádě získat zpět Mosul. Podle kurdských politiků nemá podpora irácké armády smysl a i Američané by se raději měli obrátit na Kurdy samotné. 

„Měli by pomoci Kurdům, protože jsme jediný životaschopný partner, který v Iráku zůstal,“ řekl časopisu Time kurdský vicepremiér Kabád Talabání. „Kdybychom měli sedmnáctinu zbraní, které dali bagdádské vládě, nesložili bychom je. Bojovali bychom a drželi své pozice,“ dodal.

Kurdové a ISIL spolu zatím nebojují. Sunnitští radikálové dokonce Kurdům údajně nabídli příměří. „Když na nás nebudete útočit, nezaútočíme ani my na vás,“ zněla podle pešmergů nabídka. 

Dokud bude ISIL respektovat hranice kurdských území, Kurdové se do války nepoženou. „Na většině míst my neobtěžujeme je a oni neobtěžují nás ani civilisty,“ řekl velitel pešmergů Šaukur Zibarí. „Není třeba, aby se naše jednotky přesunuly do těchto oblastí,“dodal.

Sunnitští radikálové ale už na Kurdy několikrát zaútočili. Týden před tím, než se ISIL zmocnil Mosulu, zahynulo devatenáct lidí při teroristickém útoku na kanceláře Vlastenecké unie Kurdistánu v provincii Dijála. A syrská exilová opozice ve středu oznámila, že ISIL v Sýrii na konci května unesla 145 kurdských dětí. Pět dětí, kterým se podařilo utéct, vypovědělo, že je islamisté cvičili pro sebevražedné útoky.

Fotogalerie

Kurdové nevěří ani USA, ani Bagdádu

Spoléhat na to, že ISIL dodrží slovo, by bylo naivní. Kurdové se ale zdráhají věřit i západním partnerům, kteří je v minulosti už několikrát zklamali. Například během války v Iráku, kde americké jednotky postupovaly společně s pešmergy. Tehdy Američané místo vděku Kurdy zatlačili z Kirkúku zpátky na sever.

Ještě horší jsou ovšem vztahy s vládou v Bagdádu. Podle Barzáního ostatně za současnou krizi může i premiér Núrí Málikí. „Není to jen ISIL. Je to důsledek chybné politiky Bagdádu vůči sunnitským oblastem. Jde o to, že se sunnitská komunita cítí zanedbávaná.“

Boje v Iráku

Irácká armáda navíc už několikrát namísto ISIL zamířila na pešmergy. Kurdové nevěří, že to byl pouhý omyl. Málikí je navíc dráždí nařčením, že se spikli se sunnity nebo dokonce s radikálními islamisty.

V hlavní roli ropa?

Autonomní Kurdistán si zakládá na tom, že je oproti svým sousedům stabilní a bezpečný i pro zahraniční investory, kteří zatím přicházejí hlavně z Turecka. 

„Zatímco Iráčané ve zbytku země žijí v neustálém konfliktu, v Irbílu, kurdském hlavním městě, se pilně staví,“ poznamenal magazín Foreign Affairs. 

Mezi Kurdistánem a Tureckem se nedávno otevřel ropovod, který ovšem Málikí označil za nelegální a přestal Kurdům posílat domluvený příspěvek ze státního rozpočtu (o prodeji ropy do Turecka čtěte zde).

Kurdové mají ropy dost, aby na ní však mohli skutečně vydělat, musel by je Bagdád přestat omezovat. A právě to by podle Foreign Affairs mohl být jeden ze způsobů, jak Kurdy přimět ke spolupráci v boji s ISIL.

Zdá se, že Málikí ani přes četné výzvy USA a Íránu Kurdům nijak ustupovat nechce. Kdyby ale zasáhly Spojené státy a tiše pro kurdskou ropu sehnaly kupce, ochota pešmergů pohnout se z vlastních hranic by podle Foreign Affairs nejspíš výrazně vzrostla.

Externí obrázek






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.