Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Běženci z Řecka mají putovat přímo do Německa, navrhuje rakouský kancléř

  12:50aktualizováno  17:28
Rakouský kancléř Werner Faymann vyzval Německo, aby rovnou přebíralo uprchlíky z Řecka a států sousedících se Sýrií. Na cestu by byli migranti vybaveni průjezdním osvědčením. Rakousko se nesmí stát místem pro distribuci uprchlíků, zdůraznil sociálnědemokratický politik v rozhovoru pro deník Kurier.

„Mělo by si stanovit denní kvótu a na jejím základě pak do Německa přivážet uprchlíky přímo z Řecka, Turecka nebo Jordánska,“ řekl Faymann. Za tímto účelem navrhl zavedení průjezdních víz pro uprchlíky. „Tak je přerozdělování také zamýšleno. Rakousko se nemůže a nesmí stát přerozdělovacím místem. To musí skončit,“ řekl Faymann.

Fotogalerie

Německá kancléřka Angela Merkelová zase kritizovala „jednostranný postup“ Rakouska v uprchlické krizi. „Kdo zavírá národní hranice, nezmůže nic proti příčinám pohybu uprchlíků. Navíc riskuje, že bude trvale škodit naší ekonomice,“ řekla Merkelová deníku Volksstimme.

Rakousko nedávno jednostranně stanovilo denní stropy na počty přijímaných žadatelů o azyl a dalších uprchlíků mířících do jiných zemí, především tedy do Německa.

„Musíme najít trvalá řešení, která budou i zítra obhajitelná - a především řešení, která nestanoví jednostranně něco, co pak budou muset snášet ostatní země,“ prohlásila Merkelová.

Uprchlická krize

Německý ministr spravedlnosti Heiko Maas spoléhá na plánovanou pomoc Řecku a společné řešení, které by mělo vzejít ze summitu EU 7. března. „Nikdo přece nechápe, že EU nejdřív za pomoci miliard udržela Řecko v eurozóně a nyní na zemi nakládá řešení uprchlické krize,“ řekl sociálnědemokratický ministr deníku Rheinische Post. „Obrázky z hranice mezi Řeckem a Makedonií by pro nás všechny měly být popudem k ještě rozhodnějšímu boji za evropská řešení,“ prohlásil Maas.

Eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost, Němec Günther Oettinger, navrhuje, aby byla finanční pomoc při zvládání uprchlické krize namířena nejen do Řecka, ale také do mimoevropských uprchlických zařízení.

„Potřebujeme miliardy ročně, abychom ve stávajících uprchlických táborech v Jordánsku, Libanonu, v Turecku a dalších zemích konečně financovali lidskou důstojnost,“ řekl ve středu Oettinger televizi ZDF.

Dobré podmínky v táborech podle něj budou znamenat oslabení migračního proudu do Evropy. „Pak můžeme i z dobrých důvodů kontrolovat naše evropské vnější hranice,“ dodal eurokomisař.

Makedonie krátce otevřela hranice

Makedonské úřady v noci na středu krátce otevřely hranice s Řeckem a nechaly projít asi 240 syrských a iráckých uprchlíků dál do Evropy, uvedla agentura AP. Podle ní se nyní na makedonsko-řecké hranici tísní na deset tisíc lidí.

Příliv běženců do Řecka neustává, jen ve středu jich podle DPA do aténského přístavu Pireus připlulo z ostrovů v Egejském moři více než tisíc.

Šéf NATO v Evropě: Mezi migranty jsou i zločinci

Teroristé, zločinci a zahraniční žoldnéři jsou každodenně součástí přílivu migrantů do Evropy. V branném výboru amerického Senátu to v úterý prohlásil vrchní velitel sil NATO v Evropě generál Philip Breedlove. Maskují tak své pohyby v Evropě a zvyšují riziko potenciálních útoků, dodal.

Extremistická skupina Islámský stát se v rámci migrační vlny "šíří jako rakovina" a volí evropskou cestu s ohledem na minimální odpor. Ohrožuje tak bezpečnost evropských národů i Spojených států, řekl Breedlove. Na dotaz senátorů, zda se Islámský stát bude infiltrovat do řad blízkovýchodních migrantů, generál odpověděl: "Myslím, že to dělají už dnes."

Obavy tlumočené Breedlovem už v USA vedly ke snahám omezit zákonem počty syrských a iráckých přistěhovalců mířících do země, uvedla agentura Reuters. Zákon schválený už Sněmovnou reprezentantů ukládal FBI, aby prováděla prověrky a kontroly každého přistěhovalce z těchto zemí, než vstoupí do USA.

Senát ale v lednu zákon zablokoval s argumentem, že je důsledkem výzvy problematického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa k zastavení veškeré muslimské migrace. Trump v nominační kampani prohlásil, že na americkou půdu by neměl vstoupit žádný muslimský přistěhovalec.

Pětice zemí - Rakousko, Chorvatsko, Makedonie, Slovinsko a Srbsko - se před pár dny dohodla na posílení hraničních kontrol. Právě jejich rozhodnutí způsobilo, že se migranti začali hromadit v Řecku, kde jich nyní uvázlo přes dvacet tisíc. Jen v únoru přišlo do Řecka z Turecka přes 55 tisíc běženců.

Kritická je situace na hraničním přechodu Idomeni-Gevgelija na řecko-makedonské hranici, kde se tísní tisíce uprchlíků a kam podle AP přijíždějí denně další stovky. V pondělí se tam běžencům podařilo vyrazit hraniční bránu, takže makedonské pořádkové síly použily slzný plyn (psali jsme zde).

Řecká policie ve středu sdělila, že Makedonie otevřela přechod od půlnoci do dvou hodin ráno a pak od sedmi do devíti hodin. Makedonie již dříve oznámila, že bude na své území pouštět denně jen tolik uprchlíků, kolik jich dál pustí její severní soused Srbsko.

Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas ve středu varoval řecké starosty měst a obcí, že v příštích dvou až třech letech už makedonská hranice zůstane prakticky nepropustná. Podle něj se Řecko z tranzitní země stává pro uprchlíky státem cílovým.

Šéf Evropské rady Donald Tusk měl ve středu na programu návštěvu Chorvatska a jednání s premiérem Tihomirem Oreškovičem. Zavítat má rovněž do Makedonie, kde bude jednat s prezidentem Ďorgem Ivanovem.

Již v úterý jednal šéf EU ve Slovinsku a Rakousku. Objíždí tak země na tzv. balkánské trase, po níž proudí do Evropy nejvíce uprchlíků. Ti připlouvají zejména přes Středozemní moře z Turecka, jen v prvních dvou měsících letošního roku jich připlulo téměř 132 tisíc, což je podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky víc než za celou první polovinu roku 2015.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.