Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mezi USA a KLDR není horká linka. Konflikt může vzniknout nedorozuměním

  11:19aktualizováno  11:19
Washington a Moskva si během studené války vytvořily mechanismy, které zamezovaly tomu, aby se případná krize vymkla z rukou. Mezi Washingtonem a Pchjongjangem žádné takové záchranné sítě neexistují, upozornila ve čtvrtek agentura Reuters. Odborníci se obávají, že nepochopení protivníka by mohlo lavinovitě spustit konflikt, který si ani jedna strana nepřeje.

Podle odborníků je počet kanálů, jejichž prostřednictvím mohou tyto dvě strany jednat a snažit se napětí snížit, omezený. Podle politologa Jona Wolfsthala, bývalého poradce Baracka Obamy pro nešíření atomových zbraní, se Washington s Pchjongjangem sice dokáže spojit, ale neustavil se žádný komunikační kanál, který „by se osvědčil a ustál by tlak během krize“.

Američané a Severokorejci mezi sebou rozvázali diplomatické vztahy, v jejich hlavních městech tedy není velvyslanectví protější strany. Kontakt udržují prostřednictvím svých misí při OSN, svých velvyslanectví v Pekingu a schůzek představitelů armády v příhraniční vesnici Pchanmundžom v demilitarizované zóně mezi Korejemi.

Severní Korea

Washington zprávy Pchjongjangu posílá také prostřednictvím Číny, anebo Švédska. Skandinávská země v Pchjongjangu zastupuje americké zájmy.

Horká linka existovala mezi Severní a Jižní Koreou, ale severokorejský vůdce Kim Čong-un ji v roce 2013 zarazil (více čtěte zde) a odmítá ji obnovit, napsala agentura Reuters.

„Tato krize nejde řešit pomocí Twitteru a veřejných prohlášení,“ řekl Joseph Cirincione, předseda nadace Ploughshares Fund, která podporuje kontrolu šíření a užívání zbraní.

Soubor dohod, které mají zamezit riziku náhodného konfliktu, mezi sebou uzavřely i jaderné velmoci Indie a Pákistán. Od roku 1998 si obě strany mezi sebou také vyměňují seznam míst s jaderným arzenálem, aby na ně protivník neútočil, a civilnímu obyvatelstvo tak nehrozila radiace.

Fotogalerie

Zřízení horkých linek a protokolu mezi Washingtonem a Moskvou trvalo během studené války mnoho let. „Nejprve se muselo vyřešit, jak vytvořit přímý kontakt - mezi prezidenty, mezi armádami - posléze bylo nutné zajistit, aby byl spolehlivý a bezpečný v případě konfliktu,“ řekl agentuře Reuters Wolfsthal.

„Jak ale ověřit identitu toho na druhé straně? Rozřešit tenhle problém znamenalo desetiletí tvrdé práce,“ uvedl Wolfsthal. Tyto protokoly se stále používají a v éře kybernetického válčení ještě nabyly na důležitosti.

Napětí mezi KLDR a USA v posledních dnech vzrostlo. Pchjongjang Američany poté, co na něj OSN zpřísnila sankce, varoval před „přísnou lekcí“. Na ostrou rétoriku amerického prezidenta pak Severokorejci odpověděli konstatováním, že „pečlivě zkoumají“ možnost raketového útoku na americký tichomořský ostrov Guam (více čtěte zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
Policie vyslechla Maročana, kterého podezírá z útoku ve finském Turku

Finští policisté v neděli v nemocnici vyslechli postřeleného osmnáctiletého Maročana, který je podezřelý ze spáchání pátečního útoku ve městě Turku....  celý článek

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

Desítky vozidel se za sebou nahromadilo po záplavách na Krymu
VIDEO: Auta se po záplavách na Krymu naskládala za sebou jako domino

Páteční prudké deště způsobily na poloostrově Krym záplavy. Jedním z následků velké vody a bahna bylo i odvlečení asi padesátky aut, která se následně za sebou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.