Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kimovi gastarbeitři otročí u šejků, staví i základnu pro Američany

  20:26aktualizováno  20:26
Zatímco Spojené státy přemýšlejí, jak plácnout Severní Koreu přes prsty za její jaderný a raketový program, státy Perského zálivu totalitnímu režimu Kim Čong-una pomáhají obcházet mezinárodní sankce. Podle agentury AP pracují v Kuvajtu, Kataru, Ománu a Spojených arabských emirátech tisíce severokorejských dělníků.

Představení v restauraci provozované severokorejským režimem v Dubaji (25. července 2017) | foto: AP

Pro Kimův režim představují severokorejští gastarbeitři vítaný zdroj příjmů. Přesná data nejsou k dispozici, podle dva roky staré zprávy OSN však pracuje v zahraničí asi padesát tisíc Severokorejců a Pchjongjang na jejich práci ročně vydělá asi 1,2 až 2,3 milardy dolarů (asi 27 až 51 miliard korun).

Fotogalerie

Většina Severokorejců pracuje v Číně a v Rusku, asi šest tisíc jich ale otročí i v bohatých zemích Perského zálivu.

„Jednoduše řečeno – Severní Korea je izolovaná země a proto neustále hledá zdroje valut,“ řekl agentuře AP analytik Giorgio Cafiero, šéf washingtonské konzultační firmy Gulf State Analytics. „Severokorejci Perský záliv považují za velice spolehlivé místo pro vydělávání peněz.“

Výhodné je to i pro ropné šejky. „Některé blízkovýchodní země rády najímají Severokorejce, protože jejich fluktuace je skutečně velmi nízká. Severokorejci vám neutečou a zůstanou nejméně tři roky. A zároveň jsou levní,“ podotýká Go Myong-Hyun, výzkumník z Asan Institute for Policy Studies.

Dvě stě dolarů za měsíc dřiny

Severokorejští dělníci v zemích Perského zálivu vydělají asi tisíc dolarů (zhruba 22 300 korun) za měsíc, píše AP s odkazem na zdroje obeznámené s byznysem kolem zaměstnávání Kimových poddaných. Polovina z toho jde do kapsy jejich vládě, 300 dolarů dostanou manažeři stavebních firem. I dvě stě dolarů měsíčně ale představuje v KLDR, kde průměrný roční výdělek činí 1700 dolarů (asi 38 tisíc korun), slušné peníze.

Severokorejce v Perském zálivu čeká pekelné klima, otrocké podmínky, až dvacetihodinová pracovní doba a neustálý dohled. V Emirátech většinou bydlí po osmi v malých bytech o rozloze 21 metrů čtverečních a trpí nedostatkem jídla. Loni v Dubaji zatkli jednoho Severokorejce, který byl tak hladový, že unikl dozorcům a vydal se krást do obchodu. Nejméně jeden dělník z KLDR loni zemřel při nehodě na stavbě.

Moderní otroci z KLDR

Severokorejští dělníci dostanou z peněz vydělaných v zahraničí jen pakatel

Do Spojených arabských emirátů by podle zdrojů agentury AP mělo v příštích měsících dorazit dalších tisíc dělníků z KLDR. Severokorejci pracují i na rozšiřování letecké základny al-Dahfra nedaleko abú Zabí, kterou využívá americká armáda při náletech na pozice Islámského státu v Iráku a Sýrii. Na základně je umístěno asi pět tisíc amerických vojáků.

Severokorejci zde nejspíš pracují pro subdodavatele, takže americká armáda se o nich vůbec nemusela dozvědět. „Nejsme si vědomi, že by na základně al-Dahfra pracovali nějací Severokorejci. Pokud by tam byli, určitě bychom se tím zabývali,“ řekl agentuře AP major Josh T. Jacques, mluvčí amerického velení na Blízkém východě.

Podle analytiků zatím nebyl zaznamenám žádný případ, že by se severokorejští dělníci v Perském zálivu zabývali špionáží. „Většinou se snaží nevzbuzovat pozornost. Jezdí tam kvůli penězům, vydělávat. Nejsou tam proto, aby škodili, protože to by překazilo příležitosti pro výdělek,“ říká Go Myong-Hyun.

Tlak z Washingtonu

Spojené státy se snaží země Perského záliv přimět, aby vazby na Kimův režim omezily. Americký Kongres tento týden schválil nové sankce, které cílí i na využívání práce severokorejských dělníků v zahraničí.

Kimovy bary

KLDR provozuje ve Spojených arabských emirátech tři restaurace – dvě v Dubaji a jednu v Abú Zabí. Po celém světě jich má celkem 130.

Dříve většinu klientely tvořili Jihokorejci, dnes však tyto podniky zejí prázdnotou.

Vláda v Soulu totiž minulý rok po nových jaderných a raketových testech KLDR doporučila svým občanům, aby je nenavštěvovali a nepodporovali tak totalitní režim.

Omán už loni v prosinci vypověděl tři sta Severokorejců, v Kataru před dvěma lety propustili devadesát Severokorejců kvůli kauze kolem porušování pracovních předpisů. Kuvajt, kde je jediná ambasáda KLDR v regionu, přestal loni Severokorejcům vydávat pracovní víza a ukončil přímé letecké spojení s Pchjongajgem.

Země Perského zálivu své vazby na komunistický režim v Pchjongjangu tají. Analytici se domnívají, že vztahy s Washingtonem a dodávky ropy a zemního plynu do Jižní Koreje a Japonska jsou pro ně příliš důležité a pokud na ně Spojené státy víc zatlačí, klidně nechají Severní Koreu ve štychu.

„Spojené státy už na země Perského zálivu vyvinuly nátlak, aby se od Severokorejců distancovaly. Dokážu si představit, že Trumpova administrativa bude v těchto snahách pokračovat. Pokud by došlo ke konfliktu, arabské státy v Zálivu by měly hodně co ztratit,“ říká Giorgio Cafiero.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Sedmnáctiletá matka nechtěla budit dítě, v rozžhaveném autě zemřelo

Na západě Rakouska zemřelo dvouleté dítě, které matka s přítelem nechali při venkovní teplotě 30 stupňů Celsia zavřené v autě. Informovala o tom agentura APA....  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Svědek natočil zásah policie po útokuv Barceloně
Jindy rušná barcelonská třída La Rambla je po teroru prázdná

Vždy rušná barcelonské metropole tepna La Rambla se po čtvrtečním odpoledním teroristickém útoku téměř vylidnila. Policie ji uzavřela, aby našla útočníka nebo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.