Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chirurgický úder proti KLDR? Odpověď by byla strašlivá, varují experti

  20:30aktualizováno  20:30
Severokorejská hrozba roste a Spojené státy varují, že by proti totalitnímu režimu mohly vojensky zasáhnout. Preventivní úder proti jadernému programu KLDR by nejspíš vyvolal okamžitou reakci. Největší hrozbou představuje severokorejské dělostřelectvo rozmístěné na hranicích s Jižní Koreou, píše list The New York Times.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un si prohlíží mezikontinentální raketu Hwasong-14 (4. července 2017) | foto: Reuters

Severokorejský raketový program překročil významný milník. Totalitní země v úterý otestovala mezikontinentální střelu, která by podle expertů dolétla až na Aljašku. Obavy, že by nevyzpytatelný režim v Pchjongjangu mohl jednoho dne provést jaderný útok na Spojené státy, jsou nyní zas o něco reálnější a Washington musí přemýšlet, jaké jsou v této situaci jeho možnosti.

Americký ministr obrany James Mattis zatím situaci uklidňuje. Zkouška rakety podle něj nepřiblížila Severní Koreu blíže k válce s USA, nadále se upřednostňuje diplomatické a ekonomické řešení krize. „Nevěřím tomu, že tato schopnost nás sama o sobě přivádí blíž k válce,“ citovala televize Mattise, podle kterého i americký prezident Donald Trump a šéf americké diplomacie Rex Tillerson dali dost jasně najevo, že USA povedou „diplomatické a ekonomické úsilí“.

Americká velvyslankyně v OSN Nikki Haileyová nicméně ve středu večer prohlásila, že Spojené státy jsou připraveny využít k odstrašení Severní Koreje všech svých kapacit. „Jedna z našich schopností se opírá o naše úctyhodné vojenské síly. Použijeme je, pokud budeme muset. Dali bychom ale přednost tomu, kdybychom nemuseli jít tímto směrem,“ upozornila.

Fotogalerie

Podle listu The New York Times Pentagon v průběhu let vypracoval řadu plánů vojenského zákroku proti Severní Koreji, od mohutné invaze po omezené preventivní údery. Spojené státy také pořádají pravidelné manévry s jihokorejskou armádou.

Útok proti KLDR naposledy vážně zvažoval v roce 1994 tehdejší šéf Pentagonu William J. Perry, který chtěl vypracovat plány pro „chirurgický úder“ na severokorejský jaderný reaktor. Posléze však došel k názoru, že by vyprovokoval válku, která by si vyžádala statisíce mrtvých, a od plánů upustil.

Sázky v korejské ruletě jsou dnes daleko vyšší. Pchjongjang od té doby pětkrát otestoval své atomové zbraně (minulý rok odpálil hned dvě) a američtí představitelé věří, že má k dispozici nejméně deset atomových bomb. Na mezikontinentální střelu je zatím nenasadí, ohrožuje však s nimi země v doletu svých raket středního doletu - tedy Japonsko a Jižní Koreu.

V dostřelu severokorejských děl

Jak by se severokorejský vůdce Kim Čong-un v případě amerického úderu zachoval, není vůbec jasné. Analytici upozorňují, že primárním cílem mladého diktátora je zachování režimu a proto by své jaderné, biologické či chemické zbraně použil jen pokud by se obával bezprostřední invaze, jaderného útoku, či pokusu o atentát na svou osobu.

PŘEHLEDNĚ

Jak daleko by mohla doletět nová raketa ze Severní Koreje?

Podle The New York Times by preventivní americký útok zřejmě nedokázal zničit veškerý severokorejský jaderný arzenál, jehož část je ukrytá v jeskynních a podzemních komplexech. I velmi limitovaný vojenský zásah by navíc vyvolal Kimovu odvetu a ohromné oběti na lidských životech.

Severní Korea by nejspíš odpověděla mohutným dělostřeleckým útokem na Jižní Koreu. Ministr obrany James Mattis nedávno varoval, že pokud by k tomu došlo, pro většinu lidí by to pravděpodobně představovalo „nejstrašnější konflikt v životě“.

Severní a Jižní Koreu odděluje nejstřeženější a nejmilitarizovanější hranice na světě. Obě země měly více než šedesát let na to, aby se připravily na opětovné vypuknutí konfliktu přerušeného v roce 1953. Jižní Korea má jednu velkou nevýhodu: téměř polovina jejího obyvatelstva žije na dohled od severokorejských hranic.

„V této masivní aglomeraci je všechno, co je pro Jižní Koreu důležité - vláda, byznys a obří populace. Je to gigantická megalopole, která začíná 30 mil (asi 50 kilometrů, pozn. red.) od hranic a končí 70 mil (asi 110 kilometrů) od hranic. Z hlediska národní bezpečnosti je to šílené,“ říká politický analytik Robert E. Kelly z Národní univerzity Pusan v Jižní Koreji.

Třicet tisíc mrtvých

Severní Korea má podél hranic 8 000 dělostřeleckých kanonů a raketometů, který by podle analytiků během první hodiny konfliktu mohly přes hranici vypálit 300 000 dávek. Většina artilerie má dostřel pět až deset kilometrů, Kim však má u hranic také nejméně tři typy zbraní, kterých se musí bát v i Soulu.

Jde o děla Koksan ráže 170 mm, raketomety ráže 240 mm schopné zasáhnout severní předměstí Soulu a raketomety ráže 300 mm, které dostřelí až za jihokorejskou metropoli. U hranice může být až tisícovka těchto zbraní, mnoho z nich je zřejmě poschováváno v tunelech, bunkrech a jeskyních. Severokorejci by je zřejmě nenasadili všechny najednou, aby neprozradili jejich pozici a ušetřili munici.

Odhady, kolik by si první útok ze strany severu vyžádal mrtvých, záleží na míře nasazení dělostřelectva a na kvalitě munice. V roce 2010 Severní Korea odpálila asi 170 dělostřeleckých granátů na jihokorejský ostrov Jonpchjong. Zemřeli dva civilisté a dva vojáci (o útoku více zde). Analytici později spočítali, že asi čtvrtina severokorejských granátů neexplodovala.

Severokorejský dělostřelecký útok na ostrov Jonpchjong v roce 2010:

Pět let stará studie think-tanku Nautilus Institute for Security and Sustainability uvádí, že pokud by došlo k novému konfliktu a Severokorejci by soustředili palbu pouze na vojenské cíle, počet obětí by se vyšplhal k číslu 3 000. Pokud by děla zaměřili na oblasti obydlené civilisty, bylo by obětí desetkrát víc.

Magická zbraň neexistuje

Podle The New York Times jsou jihokorejské možnosti obrany značně omezené. Před balistickými raketami je do jisté míry chrání systémy THAAD, Patriot a Hawk. Jižní Korea však nedisponuje obranou jako je například izraelský systém protiraketové obrany Železná klenba, který dokáže ničit dělostřelecké granáty i nízko letící rakety krátkého doletu. Nutno podotknout, že ani tento systém, o který se jihokorejská vláda několikrát zajímala, by nedokázal zastavit všechny granáty letící na Soul.

„Neexistuje žádná magická zbraň, kterou lze zničit severokorejské dělostřelectvo ještě předtím, než v Soulu a Jižní Koreji způsobí znatelné ztráty,“ říká David Maxwell z Centra pro bezpečnostní studia při Georgetown University. Jihokorejci a Američané by se proto v případě konfliktu sázeli na tradiční taktiku: co nejrychleji lokalizovat severokorejská děla a zničit je.

„Dárek pro americké bastardy“

Kim Čong-un oslavuje test mezikontinentální střely

Experti předpokládají, že Američané a Jihokorejci by Kimovo dělostřelectvo zlikvidovali během tří až čtyř dnů. Počet obětí na jih od hranic by záležel i na tom, kolik lidí by Jihokorejci dokázali během prvních hodin dostat do bezpečí. V Soulu je podle místních úřadů asi 3 300 krytů, což by mělo stačit pro všech deset milionů obyvatel metropole. Dalších 3 700 bunkrů je v okolí hlavního města.

Místní úřady ovšem čelí kritice, že na chaos v případě dělostřeleckého útoku nejsou připraveny a hrozbu neberou dostatečně vážně. Řada obyvatel ani netuší, kde se v okolí jejich bytu nachází nejbližší kryt. Severní Korea už příliš dlouho hrozí, že změní Soul v „ohnivé moře“ a představa války zevšedněla. „Starosti mi to nedělá. Mám příliš práce a tolik starostí se svým životem, abych se tím trápil,“ řekl v květnu reportérce The New York Times obyvatel Soulu Čun Cho-pil.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Záchranáři a dobrovolníci prohledávají trosky domů v Mexico City. (19. září...
Zemětřesení v Mexiku pohřbilo 22 dětí ve škole, zemřelo přes dvě stě lidí

Při úterním zemětřesení v Mexiku zahynulo nejméně 216 lidí, z toho více než polovina v hlavním městě země. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na...  celý článek

Boris Johnson při příchodu na tiskovou konferenci Theresy Mayové (17. ledna...
Boris Johnson zvažuje rezignaci kvůli podobě brexitu, tvrdí britský list

Spory uvnitř britské konzervativní strany okolo podoby brexitu eskalují. Ministr zahraničí Boris Johnson podle informací serveru The Telegraph zvažuje...  celý článek

Zemětřesení poničilo budovy v hlavním městě Mexika (19. září 2017)
Jih Mexika zasáhlo silné zemětřesení, zemřelo více než sto lidí

Jih Mexika zasáhlo další silné zemětřesení. Otřesy o síle 7,1 třásly domy hlavním městě a tisíce lidí prchaly do ulici. Nejméně 119 lidí podle agentury Reuters...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.