Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do Česka má přijít přes tisíc Syřanů a Eritrejců, plánuje EU

  12:43aktualizováno  15:59
Evropská komise ve středu představila plán na rozmísťování žadatelů o azyl v EU. V příštích dvou letech počítá s přerozdělením aktuálních uprchlíků ze Sýrie a Eritreje žádajících o azyl z politických důvodů. Na Česko by připadlo 1 328 migrantů. Do země má přijít i 525 lidí, jež se nacházejí mimo Evropu. EU plánuje vracet běžence, kteří nepotřebují akutní ochranu.

Italští policisté se blíží ke člunu s africkými uprchlíky nedaleko libyjského pobřeží. (22. dubna 2015) | foto: AP

Plán Evropské komise pracuje s dvojicí termínů - přesídlení a přemístění. Přemístění by se mělo týkat uprchlíků, kteří se v současnosti nachází v Itálii a Řecku, tedy státech, které nejvíce doplácí na současnou krizi. Předběžně se jedná o asi 40 tisíc lidí zejména ze Sýrie a Eritreje.

Uprchlická krize

Komise zdůraznila, že plán se bude týkat výhradně politických uprchlíků a ne ekonomických. Návrh počítá s unijním příspěvkem až 6 tisíc eur (přes 160 tisíc korun) na jednoho běžence. Definitivní rozhodnutí o tom, zda dotyčná přemístěná osoba azyl získá, bude na cílové evropské zemi. V českém případě tady o udělení azylu mají rozhodovat české úřady.

Eurokomisař pro migraci a vnitřní záležitosti Dimitris Avramopulos posléze uvedl, že EU plánuje nasazení takzvaných Hot Spot týmů, které budou snímat otisky prstů a třídit ty, kteří potřebují akutní ochranu a nelegální migranty, kteří budou navráceni do svých vlastí.

Přemístění je součástí balíčku Permanentního krizového systému (Permanent system for crisis). Jedná se tedy o jednorázové opatření. Pokud by se však krizová situace v budoucnu měla opakovat, plán by bylo možné využít znovu včetně pevně stanovených kvót na přerozdělení uprchlíků.

„Je to poprvé, kdy použijeme tento mechanismus. Minule čelila podobné situaci Malta a my jsme pomohli jiným způsobem. Poučili jsme se a navrhujeme nové opatření a pokud budou jiné státy čelit přílivu migrantů, chceme opatření v budoucnosti přijmout,“ uvedl při představení plánu Avramopulos.

Přesný počet přerozdělených uprchlíků bude záviset na přístupu Velké Británie a Irska, které se mohou díky svým dojednaným výjimkám samostatně rozhodnout o vlastní účasti v celém projektu. Definitivní stanovisko musí podat během následujících třech měsíců. Obdobnou výjimku může využít i Dánsko.

Evropská komise ve středu ubezpečila, že přistěhovalci si nebudou moci vybírat, do jaké země budou umístěni. Výjimku mohou dostat ti, jejichž rodiny již žijí v některé zemi EU. Azylanti se také nebudou moci svévolně stěhovat napříč členskými státy. V takovém případě jim hrozí vysoké pokuty.

Přesídlení uprchlíků mimo EU

Druhá část plánu - přesídlení - se v současnosti týká rozmístění 20 tisíc migrantů z uprchlických táborů mimo EU v průběhu následujících dvou let. Na Česko by z tohoto objemu připadalo 525 azylantů. Podle Evropské komise se nejedná o jednorázové opatření. V následujících letech EU plánuje příjem dalších 20 tisíc uprchlíků ročně.

Reakce české vlády

Balíček konkrétních návrhů a opatření, který ve středu zveřejnila Evropská komise a který mimo jiné počítá s povinným přerozdělováním uprchlíků, podle stanoviska české vlády nebere v potaz závěry dubnové Evropské rady. Vláda s ním proto nesouhlasí. "Zkušenosti z minulých let ukazují, že státy střední a východní Evropy včetně České republiky nejsou místem, se kterým by uprchlíci z Afriky a Blízkého východu chtěli spojit svoji budoucnost. Naopak pro uprchlíky z postsovětského prostoru jsme cílovou zemí. Povinné kvóty a přerozdělování uprchlíků bez ohledu na jejich vůli není dlouhodobě udržitelným řešením současné migrační krize," stojí ve stanovisku vlády. Kvóty podle ní mohou naopak povzbudit nelegální migraci do Evropské unie.

Na příští dva roky na tuto část programu EU vyčlenila 50 milionů eur (přes 1,3 miliardy korun).

Obě části plánu budou podle Avramopulose propojené. „Pokud budou státy přijímat větší počet migrantů z třetích zemí, nebudou poté muset přijímat migranty z Itálie a Řecka,“ uvedl.  

Představení plánu na řešení uprchlické krize je pro EU stěžejním tématem posledních dní. Svědčí o tom i účast na středeční tiskové konferenci. „Ačkoliv komise dnes představovala další věci jako rozpočet Evropské unie na rok 2016 a návrhy týkající se jednotného zdanění, až před debatou o migrantech se sál začíná plnit a stále přicházeli další novináři,“ hlásí z Bruselu zpravodajka iDNES.cz.

Pomoc v rozvojových regionech

Součástí řešení uprchlické krize by mělo být také zabránění migraci ještě před samotnou cestou přes Středozemní moře. EU plánuje užší spolupráci jak se zeměmi původu uprchlíků, tak státy, kam migranti směřují. Největší novinkou je rozvojová pomoc. Unie chce zavést ekonomické pobídky pro domácí trh a vylepšit politickou situaci v zemích původu migrantů, aby neměli důvod migrovat do Evropy.

Komise plánuje také navázat na italskou operaci ve Středozemním moři s názvem Mare Nostrum. „Plánujeme zacílené kroky proti těm, kteří chtějí systému zneužít. Jde o to zajistit hranice. Máme nový operační plán Krypton, který bude pokrývat stejnou oblast jako Mare Nostrum. 26 států se bude účastnit. Stejně tak je podepsán nový plán pro operaci Triton,“ uvedl Avramopoulos. EU navrhuje také nový akční plán, který bude sledovat trasy, které pašeráci využívají a spolupráci se se zeměmi, odkud uprchlíci přijíždějí.

Fotogalerie

Mezi největší kritiky plánu patří dlouhodobě Velká Británie, což se projevilo i po středečním vystoupení Avramopulose. „Komisař celý mechanismus představil během několika minut, ale následovala velmi živá diskuse. Ozývaly se hlasy z celé Evropy, avšak nejvíce z Velké Británie, která vyjádřila svůj nesouhlas. Komisař reagoval apelací na solidaritu států, které přirovnal k rodině čelící stejným výzvám,“ uvedla zpravodajka iDNES.cz.

Oponovat návrhu Evropské komise bude podle premiéra Roberta Fica také Slovensko. „První velké riziko, kterým budeme oponovat vůči návrhům komise, je hrozba přílivu lidí, kteří nepřicházejí do Evropy za prací a lepším životem, ale proto, že budou šířit terorismus,“ řekl Fico. Zmínil také, že uprchlíci mají odlišnou kulturu a náboženství než obyvatelé Slovenska. Dodal však, že Bratislava nechce vystupovat proti principu evropské solidarity.

Plán komise nyní musí projít schvalovacím procesem. Rozhodnutí přitom musí padnout takzvanou kvalifikovanou většinou, například Česká republika samotná by jej zablokovat nemohla. Za normálních okolností je nutný souhlas 16 z 28 zemí, přičemž souhlasící státy musí dohromady představovat 65 celkové populace EU. Pokud se ale Británie, Irsko a Dánsko rozhodnout nového programu neúčastnit, nebudou o něm moci ani hlasovat. Počet zemí nutných pro schválení se tak sníží.

Souhlasíte s návrhy Evropské komise?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 30. května 2015. Anketa je uzavřena.

NE 10637
ANO 633

Podle předsedy komise Jeana-Claudea Junckera členské země EU, které se nyní zdráhají, musí respektovat, že současnou situaci slova nevyřeší. „Nejde o slova, jde o činy. A komise navrhuje činy,“ prohlásil Juncker na odpolední tiskové konferenci s generálním tajemníkem OSN Panem Ki-Munem. Ten poznamenal, že různé agentury OSN budou s EU v otázkách migrace spolupracovat. Návrhy komise na tiskové konferenci s Junckerem uvítal.

Otázka uprchlíků se stala jedním z hlavních témat v Evropě kvůli nekončícímu přílivu migrantů, kteří směřují přes Středozemní moře. Jen během minulého víkendu pobřežní stráž zachránila sedm tisíc uprchlíků. Tisíce imigrantů míří k břehům Evropy na přeplněných pašeráckých lodí, které se často potopí. V polovině dubna při nejhorší takové tragédii utonulo kolem 800 lidí (více zde).

Za nárůstem počtu uprchlíků stojí mimo jiné chaos a bezvládí v Libyi. Vzhledem k příznivým jarním teplotám i klidnému moři během letních měsíců se očekává, že letos do Itálie dorazí až 200 tisíc nelegálních imigrantů, což by bylo až o 30 tisíc více než v loňském roce (vše o uprchlické krizi najdete zde). 

Přemístění uprchlíků z Itálie a Řecka do zemí EU
Cílový stát Uprchlíci z ItálieUprchlíci z ŘeckaCelkem
Belgie8185461364
Bulharsko343229572
Chorvatsko448299747
Česká republika7975311328
Estonsko443295738
Finsko475317792
Francie405127016752
Německo525835058763
Maďarsko496331827
Kypr10469173
Litva302201503
Lotyšsko310207517
Lucembursko221147368
Malta175117292
Nizozemsko12288192047
Polsko159510642659
Portugalsko10216801701
Rakousko7284851213
Rumunsko10236821705
Slovensko471314785
Slovinsko297198495
Španělsko257317154288
Švédsko8215481369
CELKEM240001600040000






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.