Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLEDNĚ: Kolik dají uprchlíci za cestu do Evropy? A jaké mají šance?

  13:04aktualizováno  13:04
Ve Středozemním moři v posledních dnech umírají stovky uprchlíků, kteří na chatrných plavidlech směřují do Evropy. Itálie si stěžuje na neadekvátní reakci ze strany EU. Experti na migraci tvrdí, že situace může přerůst v humanitární katastrofu. Jaké jsou odpovědi na klíčové otázky v problematice uprchlíků do Evropy?

Záchrana uprchlíků u řeckého pobřeží (20. dubna 2015) | foto: AP

1Kolik uprchlíků letos dorazilo do Evropy? A kolik jich zemřelo?

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) odhaduje, že od začátku roku do poloviny dubna k italskému pobřeží dorazilo více než 21 tisíc migrantů. Dalších 900 pak vytoužené pobřeží nikdy nespatřilo, protože utonuli na některém z chatrných a přeplněných plavidel. Většina z nich byla ze subsaharské Afriky, Eritreje, Somálska a Sýrie.

Italská policie zadržela kapitána potopené lodi s uprchlíky

V listopadu 2014 Itálie ukončila pátrací a záchrannou misi ve Středozemí nazvanou Mare Nostrum (více o jejím ukončení se dočtete zde). Nahradila ji levnější a omezenější operace EU s názvem Triton (více zde). Ta má však k dispozici jen jeden vrtulník, dvě letadla, dva motorové čluny a tři větší lodě. Podle humanitárních organizací omezení záchranných operací může mít za následek, že uprchlíci začnou umírat daleko rychlejším tempem.

V loňském roce překročilo Středozemní moře zhruba 219 tisíc uprchlíků, během cesty přes moře zahynulo nejméně 3 500 lidí. V roce 2013 byl celkový počet těch, kdo se přes Středozemí dostali do Evropy, mnohem nižší - asi 60 tisíc.

2Proč v současné krizi představuje tak velký problém Libye?

V severoafrické zemi panuje od pádu diktátora Kaddáfího chaos. O moc bojují dvě znepřátelené vlády, v zemi vznikla i milice hlásící se k Islámského státu. Totální rozvrat hraje do karet pašerákům lidí, jejichž lodě kotví v libyjských přístavech. Reakce úřadů není dostatečná. EU a OSN doufají, že by alespoň nějakou stabilitu v Libyi mohla obnovit politická dohoda, ale mír je zatím v nedohlednu.

3Jakými cestami se migranti dostávají do EU?

V první linii stojí Itálie. Dalším hlavním tranzitním bodem zůstává Řecko, odkud mnoho migrantů putuje přes Balkán na sever (více o této migrantské trase se dočtete zde). Bulharsko zažívá velký nárůst počtu syrských migrantů přicházejících Turecko, píše BBC.

Hlavní trasy migrantů do Evropy

Před propuknutím „arabského jara“ v roce 2011 představovala migrace velký problém pro Španělsko. Desítky lodí s uprchlíky z chudých zemí subsaharské Afriky připlouvalo na Kanárské ostrovy. Jejich počet klesl poté, co Španělsko zesílilo spolupráci s Marokem i ochranu svých enkláv v severní Africe - Ceuty a Melilly (více zde).

4Kolik migranty stojí cesta do Evropy?

Cena za převoz z Afriky do Evropy se u jednotlivých pašeráků lidí liší, v průměru uprchlíky přijde na tři tisíce dolarů za osobu (asi 75 tisíc korun). Asi deset procent z této částky si vezme zprostředkovatel.

5Co způsobilo nárůst počtu migrantů?

Jedním z největších motorů migrace do Evropy jsou války v Sýrii a Iráku. Země v sousedství Sýrie už přijaly zhruba tři miliony emigrantů, ve válkou rozvrácené dále zůstávají miliony lidí, kteří uprchli ze svých rozbombardovaných domovů.

Fotogalerie

Další skupinu migrantů tvoří lidé prchající ze zbídačených zemí Afrického rohu. Somálsko je zničené dlouholetou válkou, v případě Eritreje značnou část uprchlíků tvoří mladíci prchající před povinnou vojenskou službou.

A neustává ani příliv afghánských uprchlíků, kteří se snaží uniknout bídě ve své zemi, kde neustávají útoky ozbrojenců radikálního hnutí Taliban i běžných zločineckých gangů.

7Jak mohou migranti získat azyl v EU?

Žadatelé o azyl musí úřady přesvědčit, že prchají před perzekucí a že jim hrozí újma, ba dokonce smrt, pokud by byli posláni zpět do země, odkud pocházejí.

Podle pravidel EU má žadatel o azyl právo na jídlo, první pomoc a přístřeší v uprchlickém středisku. Případ každého žadatele by měl být posouzen individuálně. To zahrnuje mimo jiné i sejmutí otisků prstů a pohovor se školeným zaměstnancem.

8Kolik lidí žádá o azyl?

Počet žádostí o azyl v EU stoupl v roce 2014 na 626 065 ze 435 190 v roce 2013. Počet z loňského roku je nejvyšší od roku 1992, kdy migrace dosáhla svého vrcholu, byť byl tehdy počet členských zemí EU nižší.

Největší skupinu žadatelů o azyl v roce 2014 tvořili Syřané - 20 procent celkového počtu. To je podstatně víc než druhá největší skupina - Afghánci (sedm procent). Na třetím místě byli obyvatelé Kosova těsně před Eritrejci.

9Co se stane s uprchlíky, kteří o azyl nepožádají ?

Pro mnoho uprchlíků není Itálie a pobřežní státy cílovou stanicí. Často totiž míří za svými příbuznými do severní Evropy, Německa a Británie. Proto se záměrně vyhýbají žádosti o azyl. Pokud by prošli procesem registrace v Itálii, jejich cesta by se mohla protáhnout o mnoho měsíců. Podepsání imigračních dokumentů by znamenalo, že o udělení azylu musí rozhodnout právě úřady v Itálii.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.