Podle listu se jen výjimečně stává, že východoevropské země spolu táhnou za jeden provaz, neboť jsou u nich časté názorové rozepře, jako je tomu v pohledu na ukrajinskou krizi, energetickou politiku či rozdělování peněz z podpůrných unijních fondů EU. K návrhu Evropské komise, aby si členské státy přerozdělily uprchlíky, mají ale společnou odmítavou odpověď.
Východní země dlouhodobě ukazují neochotu přijímat běžence, nejdůrazněji to pak dává najevo maďarský premiér Viktor Orbán, který chce, aby Maďarsko zůstalo takové, jaké je, poznamenal týdeník.
„O něco uhlazenějšími slovy, ale ve stejném významu, se vyjadřují vlády v Polsku a Česku,“ uvedl Die Zeit. Připomněl, že Varšava hovoří o přijímání uprchlíků na základě dobrovolnosti a Praha pevné kvóty odmítá.
Češi dávají málo
„Česká vláda chce místo toho raději vynakládat peníze na zlepšení podmínek v přeplněných uprchlických táborech v Iráku, Jordánsku nebo Libanonu,“ uvádí komentář s tím, že Česko ale poskytuje značně skromné sumy ve výši desítek milionů korun.
V Česku se v souvislosti s přijímáním azylantů hovoří o nebezpečí, které příchozí muslimové údajně představují. „To je také oblíbeným tématem českého prezidenta Miloše Zemana. Již roky prohlašuje, že si ve své zemi žádné muslimy nepřeje. Jednou dokonce prohlásil, že umírněný muslim je stejný protimluv jako umírněný nacista,“ napsal Die Zeit.
Odmítání islámu a tím i uprchlíků z muslimských zemí se tak stalo nedílnou součástí české politiky. V zemi například existuje facebooková stránka s názvem Islám v České republice nechceme, která má přes 119 000 příznivců.
„Je tomu již dlouho, co Poláci, Češi nebo Maďaři sami z politických důvodů hledali v zahraničí útočiště,“ uvádí v závěru Die Zeit. Poukazuje rovněž na to, že Maďarsko z východoevropských zemí má nejvíce běženců. Není to prý ale díky Orbánově dobrotě, ale jednoduše kvůli geografické poloze. Přes Maďarsko totiž dále do západních unijní zemí proudí migranti z Kosova a dalších balkánských států a také běženci ze Sýrie (o balkánské trase čtěte více zde).
