Evropská unie chce podle dokumentu do dvou let přijmout až dvacet tisíc uprchlíků z uprchlických táborů mimo evropské území. Jejich přesídlení do Evropy bude podmíněno „jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany“, ubezpečila na středeční tiskové konferenci šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
Český podíl na tomto programu, který v zásadě znamená pomoc lidem z uprchlických táborů mimo evropské území, by podle podkladových materiálů Evropské komise měl být 2,63 procenta, tedy 525 lidí. Roli ve stanovení kvót hraje například rozloha země, vyspělost její ekonomiky, míra nezaměstnanosti či počet dosud přijatých žadatelů o azyl.
Podle tohoto klíče by tak například Německo mělo přijmout 15,43 procenta migrantů, Francie 11,87 a Itálie 9,94 z celkového počtu 20 tisíc.
Na tento program, který má být realizován společně s Úřadem Vysokého komisaře pro uprchlíky OSN (UNHCR), hodlá Evropská komise vyčlenit 50 milionů eur (přes 1,3 miliardy korun).
Nouzový mechanismus
Komise kromě toho v reakci na probíhající uprchlickou krizi chystá také spuštění tzv. nouzového mechanismu. Jedná se v podstatě o přerozdělování úspěšných žadatelů o azyl mezi jednotlivými zeměmi osmadvacítky, kteří na území EU vstoupili nelegálně.
Návrh trvalého přemísťování azylantů mezi zeměmi EU při mimořádném přílivu uprchlíků by chtěla komise představit do konce května. V případě spuštění tohoto programu by se počet uprchlíků směřujících do jednotlivých zemí výrazně zvýšil. Česko by například v rámci tohoto programu muselo přijmout 2,98 procent všech úspěšných žadatelů o azyl, tedy 5513 lidí (kompletní dokument Evropské komise najdete zde).
Kvóty pro přijímaní uprchlíků ve středu podpořil předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. „Egoismus jednotlivých částí Evropské unie už 20 let brání efektivnímu a humánnímu řešení těchto problémů,“ prohlásil Schulz. Konkrétně jmenoval Británii, Maďarsko a „mnoho dalších“ zemí, které prý „mluví za zavřenými dveřmi jinak, než na mikrofon“.
Sociálnědemokratický šéf europarlamentu v rozhovoru s německou rozhlasovou stanicí rbb-Inforadio zdůraznil, že podle jeho názoru musí být velké proudy uprchlíků spravedlivěji rozděleny mezi všechny členské státy Evropské unie. „Když se na to podíváme blíže, jsou to nyní čtyři země, které nesou hlavní břemeno,“ řekl Schulz. „Myslím, že 90 procent všech uprchlíků přijme desítka zemí. Zbylých 18 nedělá vůbec nic,“ upozornil Schulz.
K odpůrcům zavedení kvót patři i Česká republika. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek ve středu zavedení kvót označil za popření základních svobod, které existují v rámci Evropské unie.
Premiér Bohuslav Sobotka po středečním jednání kabinetu uvedl, že Česko chce pomáhat uprchlíkům na základě suverénního rozhodnutí vlády, nikoliv na základě mechanismů definovaných Evropskou unií. Česko podle něj hájí principy zdravého rozumu. (co si o zavedení kvót myslí jednotliví čeští politici se dočtete zde).
Posílení ochrany hranic EU
Dokument se netýká pouze redistribuce azylantů uvnitř EU. Předpokládá také posílení systému ochrany vnějších hranic unie a záchranných operací evropské agentury Frontex, podpory systému udělování azylu a především snahu řešit situaci přímo v zemích, odkud uprchlíci přicházejí.
Středeční návrh Evropské komise je stále pouze strategickým dokumentem. Teprve na jeho základě budou v následujících týdnech vznikat konkrétní právní texty. S nimi bude muset souhlasit nejen europarlament, ale též všechny členské země EU.
Unie také plánuje s případnou podporou Rady bezpečnosti OSN zásah proti plavidlům, která pašeráci k přepravě tisíců lidí přes Středozemní moře používají. Brusel počítá s nasazením plavidel Britského královského námořnictva přímo v teritoriálních vodách Libye, odkud se plaví většina uprchlíků.
Nad mořem by pak patrolovaly ozbrojené helikoptéry, které by měly povolení potápět pašerácká plavidla. S návrhem rezoluce předběžně souhlasí všech 28 členských zemí EU.
Podle informací serveru The Guardian by mohli být do boje proti pašerákům nasazeni i členové speciálních jednotek, kteří by operovali přímo na libyjském území. Jejich cílem by bylo zneškodnění plavidel ještě před vyplutím a zničení pašeráckých sítí.
Příliv uprchlíků a neshody
O migraci jednali lídři zemí EU na mimořádném summitu už na konci dubna. Dohodli rozšíření operací evropské agentury Frontex ve Středozemním moři. Kolem otázky redistribuce uprchlíků tak, aby zátěž nenesly jen ty nejpostiženější země, ale vrcholná schůzka osmadvacítky odhalila především pokračující neshody (více o summitu zde).
Azyl v zemích EUV zemích EU loni získalo azyl více než 185 tisíc lidí z celkových 626 tisíců žadatelů. Ve srovnání s předchozím rokem to představuje nárůst skoro o polovinu, vyplývá ze zprávy Eurostatu. Nejvíce úspěšných žadatelů loni pocházelo z válkou zmítané Sýrie. Česká republika udělila azyl 765 lidem, většinou z Ukrajiny. Nejvíce uprchlíkům poskytlo útočiště Německo (47 600), Švédsko (33 000), Francie (20 600) a Itálie (20 600). Celkem tak tyto čtyři země schválily azyl dvěma třetinám všech úspěšných žadatelů v EU. Nejméně azylantů naopak přijalo Estonsko (20), Chorvatsko a Lotyšsko (obě země 25) a Portugalsko (40). |
Otázka uprchlíku se stala jedním z hlavních témat v Evropě kvůli nekončícímu přílivu migrantů, kteří směřují přes Středozemní moře. Jen během uplynulého víkendu pobřežní stráž zachránila na sedm tisíc uprchlíků. Tisíce imigrantů míří k břehům Evropy na přeplněných pašeráckých lodí, které často potopí. V polovině dubna při nejhorší takové tragédii utonulo kolem 800 lidí (více zde).
Za nárůstem počtu uprchlíků stojí mimo jiné chaos a bezvládí v Libyi. Vzhledem k příznivým jarním teplotám i klidnému moři během letních měsíců se očekává, že letos do Itálie dorazí až 200 tisíc nelegálních imigrantů, což by bylo až o 30 tisíc více než v loňském roce (vše o uprchlické krizi najdete zde).
