Příliv běženců, který v posledních měsících trápí evropské země, může Turecko významně ovlivnit. Právě z jeho pobřeží vyráží každý den tisíce migrantů, která se v gumových člunech či provizorních dřevěných bárkách snaží doplout na některý z řeckých ostrovů.
Velká část běženců neprchá přímo ze Sýrie, ale z utečeneckých táborů v tureckém pohraničí. Tamní životní podmínky jsou krušné a vláda jim neposkytuje takřka žádnou pomoc.
Podle BBC jsou v Turecku momentálně až tři miliony syrských uprchlíků, jen zlomku z nich však Ankara přiznala mezinárodní ochranu. Ostatní jsou v zemi oficiálně jen na návštěvě. Nemají tedy nárok na zdravotní péči, nemohou chodit do školy a nepočítá s nimi ani pracovní trh.
Uprchlická krizeDRÁŽĎANY: Čeká nás válka kultur, bojí se místní MERKELOVÁ: Právo na azyl omezovat nebudeme KAŠPÁREK: Pomáhali uprchlíkům, vyděsili je oprátky AFGHÁNISTÁN: Exodus pohání Taliban a bída KOMENTÁŘ: Uprchlíků se báli už naši dědové SUMMIT: Evropa chce zastavit lidskou vlnu miliardou eur NÁKLADY: Kolik uprchlíky stojí cesta do Evropy? PŘEHLEDNĚ: Co se děje se zadrženými běženci? |
„Je to tady zlé. V Turecku žijeme z ruky do huby a navíc je na jihovýchodě válka. Přece jsme kvůli válce neopustili svůj domov, abychom se usadili v další válkou zmítané zemi,“ popisuje Asíf, uprchlík ze syrského Homsu, další slabou stránku svého dočasného domova. Turecko, členská země Severoatlantické aliance a kandidát na vstup do Evropské unie, na svém území tvrdě potlačuje menšinové Kurdy.
Miliarda eur a šest nových táborů
Erdoganova vláda má celou řadu možností, jak migrantům v cestě do Evropy zabránit. Turecká policie může hlídkovat na březích a čluny, kterým se podaří na moře vyplout, by mohla otáčet pobřežní stráž ve spolupráci s evropskou agenturou Frontex.
Čekání na konec bojů v Sýrii by poté mohli uprchlíci trávit jen několik kilometrů od své vlasti, aniž by riskovali svůj život na moři. Nic z toho se zatím ve větší míře neděje.
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, stálý šéf Evropské rady Donald Tusk a nejvyšší představitel Evropské komise Jean Claude-Juncker se během pondělního summitu snažili Erdogana přesvědčit, aby svou zemi běžencům více otevřel a odradil je od nebezpečné cesty.
Podle Tuska je nesporné, že Evropa musí své hranice lépe střežit, očekává ale, že také Turecko splní svůj díl. „Situace, kdy přes Turecko prchají do Evropy stovky tisíc lidí, musí skončit. A nemůžeme to udělat sami, potřebujeme k tomu tureckou stranu,“ podotkl Tusk.
Turecko však podle svého prezidenta na podporu migrantů utratilo zatím 7,8 miliardy dolarů (asi 190 miliard korun). „Lidi, kteří do Turecka přišli, jsme nikdy do jiných zemí neposílali,“ podotkl Erdogan. Od počátku roku turecká pobřežní stráž podle něj zachránila z moře na 60 000 lidí. Turecký prezident uvedl, že jeho země zátěž nesla jménem světového společenství a je otevřena další spolupráci v této oblasti.
Turecko chce statut bezpečné země a zrušení víz
Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung píše o možnosti vybudování šesti zcela nových tureckých uprchlických táborů, které by mohly hostit celkem dva miliony lidí. Některé z nich by průběžně přijímaly evropské země, zároveň by se v tom případě postaraly i o jejich bezpečnou dopravu na kontinent. Skončily by tak zlaté časy převaděčů, kteří si za cestu jednoho běžence na přeplněném člunu účtují i tisíce dolarů (více se dočtete zde).
Na zlepšení podmínek v uprchlických centrech je Brusel podle deníku The Independent připraven přispět miliardou eur, v přepočtu asi 27 miliardami korun. Erdoganovi však podle britských novinářů o peníze nejde a krizi by raději využil pro dosažení politických cílů. Rád by svým občanům zajistil, aby mohli do celé Evropy cestovat bez víza. Hromadné odchody do Evropy navrhuje Ankara vyřešit tím, že EU přizná Turecku statut „bezpečné země původu“.
Takový krok by značně urychlil azylová řízení. Uprchlík má totiž o mezinárodní ochranu požádat v první bezpečné zemi, kam se dostane. Pokud by z Turecka připlul do Řecka, mohly by mu tamní úřady žádost jednoduše zamítnout s tím, že si měl o azyl požádat už na druhé straně Egejského moře.
Představu o Turecku jako bezpečné zemi, odkud není důvod utíkat, však narušují střety Erdoganovy armády a Kurdů. Na pondělním jednání Erdogan postup Turecka proti Straně kurdských pracujících a Straně demokratické unie hájil. Jsou to podle něj teroristické organizace a nelze je legitimizovat jen proto, že právě bojují s jinou teroristickou organizací, kterou je Islámský stát (IS). „Neexistují dobří a špatní teroristé,“ míní turecký prezident.
„Kurdové jsou dnes v tak silné pozici, že mohou vládě vzdorovat a ustát její násilné výpady. Vedlo by to k další polarizaci moci a eskalaci násilí,“ řekl před časem iDNES.cz diplomat Tomáš Laně, bývalý český velvyslanec v Ankaře. Turecko za měsíc čekají předčasné volby a pokud se po nich situace neuklidní, může podle něj zemi pohltit občanská válka (více se dočtete zde).
