Merkelová to řekla rozhlasové stanici Deutschlandfunk. Kancléřka reagovala na některé hlasy z bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), které volají po limitech pro příchod migrantů. Například bavorský ministr financí Markus Söder nedávno vyzval k masivnímu omezení přistěhovalectví. Řekl také, že se brzy bude diskutovat i o samé podstatě právu na azyl (více čtěte zde).
Se Söderovými názory nesouhlasí nejen Merkelová, ale i bavorský zemský premiér a šéf CSU Horst Seehofer.
Online reportáž |
Kancléřka v rozhovoru se stanicí Deutschlandfunk také řekla, že klíčové je nyní zrychlit azylové řízení; přitom ti, kteří nárok na ochranu Německa mít nebudou, musí zemi opustit. Důležité podle ní ale je, aby se všemi, tedy i s těmi odmítnutými, bylo zacházeno jako s lidmi, dodala.
Merkelová rovněž hovořila na téma lepší ochrany vnějších hranic EU a řešení příčin migrační vlny přímo v krizové oblasti, odkud uprchlíci přicházejí, na což se chce Evropská unie soustředit.
Merkelová mluvila i o kvótách pro rozdělení běženců v rámci unijních zemí. Podle ní není možné, aby tři nebo čtyři státy evropského bloku nesly celou zátěž migrační krize na svých bedrech.
Německo, které je jedním z hlavních cílů uprchlíků, letos očekává až 800 000 žádostí o azyl, někteří politici dokonce hovoří až o milionu.
Středobodem migrační krize zůstává Sýrie, kde proti sobě bojují armáda autoritářského prezidenta Bašára Asada, opoziční vojska a také radikální islámské organizace, především Islámský stát.
„Potřebujeme vojenské akce, ale ty řešení nepřinesou. Potřebujeme také politický proces, abychom dosáhli skutečných výsledků,“ řekla o Sýrii Merkelová s tím, že neméně důležité je také spojenectví jednotlivých skupin, tedy opozice i představitelů Asadovy vlády. Dodala rovněž, že Rusko, USA, Saúdská Arábie a Írán by spolu s Německem, Francií a Británií mohly sehrát důležitou roli při hledání míru.
