„Tato skutečnost svědčí o stupňujících se přísných opatřeních Rakouska a dalších zemí na ‚balkánské trase‘, které uprchlíky prosévají několika síty a které neustále zavádějí nová kritéria, jež se již neomezují na jejich státní příslušnost,“ napsal deník Ethnos.
Uprchlická krizeSTOCKHOLM: No-go zóna na vlastní kůži ARKTIDA: Běženci přivykají polární noci PAŠERÁK: Zastaví nás jen armáda POBŘEŽNÍ STRÁŽ: Jedeme na 150 procent ŠVÉDŠTÍ DEMOKRATÉ: Počet azylantů by měl být nula KOMENTÁŘ: Toxický Visegrád nenabízí řešení ÖRESUND: Z mostu je pomník uprchlické krize UČITELKA: Česky naučila stovky uprchlíků KODAŇ: Všichni jsme rasisté, říká šéf klubu pro běžence MALMÖ: Reportáž z města, které je branou do Švédska ŘECKO: V Egejském moři roste zeď proti běžencům VYHOŠTĚNÍ: Deportace z Německa váznou PŘEHLEDNĚ: Jak Evropa zavírá dveře STUDIE: Evropa nerozumí pravidlům migrace |
Podle listu uvázlo dalších 14 Syřanů a 124 Iráčanů na makedonsko-srbské hranici proto, že mají jiné, starší typy osobních dokladů, než jaké se náhle rozhodly uznávat úřady pěti zemí. O této skupině a důvodech odmítnutí jejich přechodu přes hranice informovali pracovníci Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), kteří jsou přítomní na místě.
Od víkendového zpřísnění kontroly hranice s Řeckem ze strany makedonských úřadů, které přestaly přijímat afghánské běžence, se v severořeckých oblastech začaly hromadit tisíce běženců, které policie začala odvážet od hraniční čáry zpátky do vnitrozemí v autobusech (více o zpřísnění kontrol zde). Uprchlíci přespávají ve vozech či prostorách uvolněných radnicemi měst a vesnic v očekávání, že se hranice zase otevře.
Podle řeckého ministra pro migraci Janise Muzalase uváznou v zemi kvůli zpřísněným hraničním kontrolám na Balkáně desetitisíce uprchlíků. Soukromé televizi Antenna ve středu Muzalas řekl, že už nyní jich je v pohraničí s Makedonií 12 000. „Zítra by to mohlo být 14 000 pak 16 000 následující den.
Rakousko a spolupráce s Berlínem
Kritizované Rakousko už předtím v souvislosti s uprchlickou krizí apelovalo na sousední Německo, aby zveřejnilo, kolik uprchlíků je schopno přijmout. Pokud tak učiní, je Rakousko ochotno omezit počty běženců přicházejících přes jeho území. Uvedl to rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz. Němečtí politici Rakousko kritizují za to, že denně přijímá 80 žadatelů o azyl a 3 200 uprchlíků posílá dál do Německa.
„Rakousko má zájem na partnerství a spolupráci s Německem. Očekáváme proto, že Německo oznámí, zda je ještě připraveno uprchlíky přijímat a v jakém počtu, nebo zda už k tomu připraveno není,“ uvedl Kurz. Německé kroky ale podle něj zatím nenaznačují, že by Berlín jasně rozhodl o omezení počtu přicházejících běženců.
Německo ve středu oznámilo, že ze země vyhostila skupinu 125 Afghánců, kteří pobývali v zemi ilegálně. Do vlasti odcestovali na palubě charterového letu. Všichni tito Afghánci opustili Německo dobrovolně.„Celkově musíme uprchlický proud omezit. Rakousko loni zaznamenalo v přepočtu na počet obyvatel víc žádostí o azyl než Německo. Podruhé už něco takového není možné,“ řekl rovněž rakouský ministr.
Vyhoštění Afghánci z Německa
Afghánci jsou po Syřanech na druhém místě v počtech běženců vstupujících do Německa. Z více než milionu uprchlíků, kteří loni přišli do Německa, jich bylo asi 428 500 ze Sýrie a zhruba 154 000 z Afghánistánu, uvedla DPA.
Německé ministerstvo vnitra oznámilo, že přes nejistotu v Afghánistánu je tam dost bezpečných oblastí, kam se odmítnutí žadatelé o azyl mohou vrátit. Podle kritiků ale Afghánistán bezpečnou zemí není.
Loni v říjnu oznámil německý ministr vnitra Thomas de Maiziére, že německá vláda chce zásadně snížit počet afghánských žadatelů o azyl v zemi.
Německo a další západní státy investují miliony dolarů rozvojové pomoci do Afghánistánu, vyslaly tam vojáky a policisty k výcviku afghánských bezpečnostních sil a afghánská vláda souhlasí s Berlínem, že by Afghánci měli zůstávat ve vlasti a pomáhat při její obnově, uvedl v říjnu de Maiziére.
Podle lednového vyjádření ministerstva Německo loni vrátilo do země původu téměř 21 000 neúspěšných žadatelů o azyl, tedy dvojnásobek oproti roku 2014. Dalších 37 000 odmítnutých přistěhovalců odjelo ze země dobrovolně, z nich tvořili 90 procent občané Kosova, Albánie a Srbska. Tyto balkánské země německá vláda zařadila na svůj seznam bezpečných zemí.
Podle aktuálních údajů zůstává v Německu zhruba 200 000 lidí, kteří by měli zemi opustit. Tři čtvrtiny z nich mají status „trpěných osob“ a úřady se je v dohledné době nechystají vrátit do země původu. Zbývajících 50 000 lidí však mělo zemi opustit, a proto jim hrozí nucená repatriace.
